Pohádka o Honzíkovi a Mařence

Originální trochu fantasy variace na klasické české pohádky, tvářící se jako zapomenutý příběh z „předpohádkové“ doby, takový malý domácí Silmarillion (děti mávající ze země v závěrečné scéně jsem si vždycky automaticky ztotožňoval s „opravdovým“ Jeníčkem a Mařenkou, které patálie s perníkovou chaloupkou teprve čeká). Možná i lehce nahodnocuju, ale to je tím, že se mi Zeman se svou labutí písní strefil přesně na rozhraní mezi dětství a dospívání, kdy ve mně silně zarezonoval boj různých stránek osobnosti hlavního hrdiny v podobě tří skřítků, jeho temná proměna, Mařenčin původ ve světě mimo tento svět i Svobodovy melodie (právě jen ty melodie – rutinní synťáková instrumentace a aseptický hlas Helenky V. mi připadaly nepatřičné i tenkrát na prahu osmdesátek v čerstvě postaveném malenovském kině Květen, co už je dnes zase zavřené). (01.07.2015)

Klenot československé kinematografie. Sudičky darovaly Honzíkovi 3 skřítky, kteří mu mají pomáhat a doprovázet ho po celý život. Honzík se promění v upíra a zamiluje se do Mařenky, která ho k vůli jeho momentální indispozici odmítá. Proto se Honza zúčastní rytířského turnaje, který nakonec vyhraje a unese Mařenku do lesa a Honzíkovo prokletí zruší. 90% (19.12.2011)

Musím s lítostí přiznat, že vývoj příběhu se mi téměř vůbec nelíbil (nahatý rytíř, divná Honzova rozhodnutí, zabitý kůň, netopýří zjev - to mi vůbec nepřijde pro děti vhodné). Ani vzhled postav se mi nelíbil. Co ale musím pochválit je animace, která byla jako vždy téměř dokonalá, celkový nápad příběhu s kronikami a obyčejném lidském štěstí (hlavně konec). Co jsem si zamilovala především byla hudba, která byla úžasná od začátku dokonce. Díky nápadu, hudbě a animaci dávám 65%. (24.08.2020)

nádherná pohádka, která ani po letech neztratila nic ze svého kouzla. i toto dílo jsem jako malý viděl na Filmových ateliérech mnohokrát a je to jedna ze stěžejních vzpomínek na mé rané dětství. nevím proč tomu tak je, ale novější české pohádky zcela postrádají onu krásně snovou atmosféru, která je zde více než hmatatelná. scéna příchodu noci, má oblíbená, je naprosto očarující, na čemž má lví podíl i skutečně výborná hudba Karla Svobody. a o těch skřítcích se mi zdálo tolikrát, že jsem je pak považoval za opravdové. 10/10 (30.12.2003)

Další z proslulé zemanovské dvojice režisérů nezklamal ani v tomto filmu. Koprodukce v tomto případě neznamenala pohromu, ale - sympaticky - její opak. Fantaskní nádech prokrvil tradiční schémata pohádkového žánru a českou klasiku inovativně pozvedl vysoko nad nad a mimo její obvyklý zorný úhel. Zamýšlet se lze nad touto adaptací o všem. Avšak s jednou výhradou: kdo nechápe, že i v životě, i v pomyslném snovém světě viruálního všedního dne je možné všechno, zejména nečekané, leckdy i objevné pohledy, si patrně s touto režisérskou osobností příliš rozumět nebude. Tvorba pro děti může být i tvorbou pro dospělé. Ne pro všechny. Určitě však pro ty, pro něž svět a jeho poznávání nepozbylo objevnost vlastní zkušenosti a její básnivého rozměru. (30.03.2008)