Pohádka o Honzíkovi a Mařence

Hned v úvodních titulcích je věnování - Karel Zeman dětem. Doplnil bych dětem i dospělým. Všem co obdivují jeho tvorbu. Pohádka je to tak trochu na hraně. Příběh sám je krásně pohádkový, zpracování je však spíše pro dospělé. Chvílemi film trochu skáče do strašidelna a co mé děti celkem dostalo byla smrt koně nesoucího prchající milence zasaženého šípy a hynoucího v kaluži rudé krve... Ale to je prostě Zeman. Některé kresby a vyobrazení rytířů a hradů působí jak z dávných vedut a já si chrochtal blahem. Zeman si neodpustil pár svých fines a tak uvidíme animované postavy prchat skutečným deštěm či jiné postavy a zvěř padat do skutečné vody se skutečnými šplíchanci. Škoda té hudby. Než začnu být kamenován coby barbar a heretik - vysvětlím. Souhlasím se všemi, Svobodova hudba je ve filmu geniální a zejména ona filmová písneň skvěle podaná Helenkou, kdy byla na vrcholu a nezajímaly ji a jejího manžela jen soudy kvůli všemu a se všemi. Dokonce mne dnes po letech přenesla hodně hodně zpátky až to u srdce píchlo. Ale chvilkami mi tam i s vědomím doby vzniku filmu neseděly ty moderní synťáky, tak typické pro dobu veksláků a tak vzdálené době krále Jana Lucemburského, po jehož smrti se příběh odehrává... Stačila jen kytara, flétna, piano... Ale to je možná jen můj problém, někomu to naopak může připadat jako zajímavé ozvláštnění. 5 rytířských korouhví. * * * * * (25.05.2016)

Pro mě asi druhý nejlepší Zemanův film, který na Čarodějova učně (se stejnou animací) fakt nemá, ale i tak mi to docela dost sedlo. Měl bych výtky k určitým situacím a věcem ke scénáři, kdy se to všechno odehrávalo jaksi divně (a že těch situací nebylo málo), ale jinak snad ani nemám co vyčítat. Stopáž to má dostačující, nenudil jsem se u toho, má to podmanivou atmosféru, ani ten příběh sám o sobě není špatný... Jen teda nechápu, proč Honzík a Rarášek poprvé promluví až někdy v půlce filmu, žádný účel jsem v tom nenašel a vlastně je to jedna z věcí, která mi vadí na scénáři. Ale nutno uznat, bez té dokonalé hudby bych z toho měl sotva poloviční dojem, než jaký z toho nakonec mám, protože hlavně kvůli ní to má takovou atmosféru... 4* (27.10.2021)

"Zpívám své zpívání, nejvroucněji jak vím, o první setkání s úplňkem a sním. Zpívám své zpívání dobráčkům a dál o šťastném setkání, s tím kdo klid mi vzal...." Nevím jestli je to jen díky této písni Heleny Vondráčkové či všeobecně mě povědomé hudbě mého oblíbence Karla Svobody, ale měl jsem pocit, jako bych tuhle pohádku už určitě musel někdy vidět. Každopádně kromě té výrazné (ale určitě ne kýčovité, jak tu někdy píše) Svobodovy hudby, kterou jsem opravdu prožíval každým coulem, jsem si tohle "vyprávění, co se nevešlo do oslavných kronik" užíval i díky umění mistra animace Karla Zemana stejně jako třeba díky Františku Filipovskému, který pro sebe typickým způsobem namluvil postavy hodného i zlého skřítka. (10.01.2019)

Doporučuji udělat nějakou časovou pauzu mezi tím, kdy si pustíte Krabata a kdy Honzíka s Mařenkou, protože zažijete spíš trošku zklamáni. Já to udělal ve stejný den. Na Čarodějova učně to totiž nemá ani zdaleka, ale oplývá to skvělou hudbou od Karla Svobody, takže rozhodně kvalitu odepírat nechci, jen už to není tak geniálně atmosferické. (04.01.2009)

Temnoty Čarodějova učně tato pohádka sice nedosahuje, ale stále je to ukázka toho, jak nádherně může působit klasická ruční animace. Jedna věc mi ale vadila, a tím byla elektronická Svobodova hudba, která se k pohádce vůbec nehodila a navíc na mě působila dojmem, že se chce za každou cenu zalíbit. 7/10 (13.05.2009)