Pohádka o Honzíkovi a Mařence

"Zpívám své zpívání, nejvroucněji jak vím, o první setkání s úplňkem a sním. Zpívám své zpívání dobráčkům a dál o šťastném setkání, s tím kdo klid mi vzal...." Nevím jestli je to jen díky této písni Heleny Vondráčkové či všeobecně mě povědomé hudbě mého oblíbence Karla Svobody, ale měl jsem pocit, jako bych tuhle pohádku už určitě musel někdy vidět. Každopádně kromě té výrazné (ale určitě ne kýčovité, jak tu někdy píše) Svobodovy hudby, kterou jsem opravdu prožíval každým coulem, jsem si tohle "vyprávění, co se nevešlo do oslavných kronik" užíval i díky umění mistra animace Karla Zemana stejně jako třeba díky Františku Filipovskému, který pro sebe typickým způsobem namluvil postavy hodného i zlého skřítka. (10.01.2019)

Někde mezi temným Krabatem a klasickou českou pohádkou. Základ je klasický, Honzík vyrazí s prázdnými kapsami do světa, aby poznal nebezpečí i lásku. Cesta za štěstím je však v tomto případě o dost nebezpečnější než obvykle. Že na takové cestě musí člověk i něco obětovat je vyjádřeno i v postavách tří skřítků průvodců. Ostatně Honzík s temnými křídly není zrovna pro malé děti. Temnějším laděním se film blíží Krabatovi, i když v jádru zůstává klasickou českou pohádkou s obvykle skvělou Zemanovou výtvarnou stránkou. Rovněž Svoboda složil výborný hudební doprovod. (06.04.2013)

O nejednoznačnosti ochrancov/ životných radcov. Tri ich najčastejšie skupiny: pochlebovači, hazardéri a slušniaci sú v rozprávke predstavené ako trpaslíci - smieško, rarášok a dobrák. O prejavení temna v duši pri ceste za láskou. Z dobrotivého ťuťka na zlomyseľného zubatého odpudivca. Výraz tváre určujú často činy a myslenie človeka. Tiež o dočasnej strate rozumu v citovom poblúznení, nehľadiaceho na dôsledky sľubov vyrieknutých v mene okamžitého stretnutia s vyvolenou srdca. No a napokon aj o tom, že v rozprávke, na rozdiel od života sa vždy nájde nejaký koník, čo hrdinov vytiahne z bryndy. Posmutnelo ponuré s viacerými vychytávkami a hudbou, ktorá sa k skvelej animácii nijako nehodila so spevom-nespevom "speváčky" Heleny Vondráčkovej. 70%. (11.02.2013)

Čekal jsem pohádku, jak Jeníček s Mařenkou jdou na maliny do lesa, ale bylo to o úplně něčem jiným. Už jsem myslel, že Mařenka tam ani hrát nebude, protože se tam objevila snad až v polovině. No jo, Zeman musí mít dycky něco extra. Ale hraný filmy kombinovaný s aminací se mi od něho líbí víc. Už jenom proto, že to nejsou pohádky, ale Verneovky. V jeho pohádkách mají všechny postavičky vždy takové toporné pohyby, ale jinak nic proti... Teda kromě toho, že ten děj skáče hrozně rychle odněkud někam, nevyvolává ve mě emoce (postavičky je snad ani taky nemají a často nemají taky rozum)... Přesto se tam ale najde plno skvělejch nápadů a humoru (chch, třeba polonahej rytíř). (20.11.2008)

Neviem prečo, ale vždy som si podľa názvu myslela, že to je ten Honzík a Mařenka, ktorí nájdu perníkovú chalúpku. Takže ma dej príjemne prekvapil, aj keď ma viac začal baviť až po prílete labutí. Krásna Svobodova hudba, najmä tie temnejšie pasáže. Tá temnota veľmi pasovala aj príbehu, keby jej bolo viac, bolo by ešte lepšie. Štýl animácie krásny, tam nie je čo vytknúť. Snáď len tá Honzíkova pasivita v prvej polovici filmu a to, že niektoré postavy rozprávali viac ako mali a naopak. (09.12.2011)