Ukradená vzducholoď

Nádherný klukovský příběh z úsvitu technického věku. Estetické usazení mezi secesi a ilustrace verneovek, úžasný fantaskní svět Karla Zemana plný neotřelých animací a bizarních vynálezů, kombinovaných filmařských technik a staromilských filmových triků, ironizace měšťáctví a s ním spřízněného pokrytectví (a také obžaloba zbrojení a války) a především ta nádherná klukovská výprava plná dobrodružství a tehdy tolik módní cesty kolem světa, ztroskotání na pustém ostrově, souboj s piráty, setkání se samotným kapitánem Nemem (i když už tu je trochu senilní), vzducholodě, letadla, honičky... Nádherný klukovský svět (byť gendrově asi mírně nepřijatelný:-)) ... (11.07.2007)

,,40 let se tluču po světě, abych tady našel krajana." Ukradenou vzducholoď jsem si poprvé pustil jako kulisu k pozdní večeři, sám večer doma. O kvalitě a nestárnoucí atraktivitě filmu bude asi hodně svědčit i to, že jsem od toho stole vstal a šel uklidit talíř od večeře až teprve po skončení filmu! Ponořil jsem do příběhu už při úvodních animacích, představujících pražskou výstavu konce 19. století, začal být absolutně fascinován napívaným dobrodružstvím pěti kluků i jedinečný filmovým vizuálem a vydechl až z posledním záběrem. Stejně úžasné, jako první dva asi nejslavnější hrané filmy Karla Zemana, nicméně Ukradenou vzducholoď přeci trochu vnímám o něco atraktivněji díky žánrovým kombinacím téměř všeho druhu, co se (nejen) v naší kinematografie rodilo... Dobou vzniku ojedinělé spestření období nové vlny 60. let, zasazením děje historický příběh s c.k. reáliemi, obsahem dobrodružný film pro děti a mládež, míchající ale taky prvky vizuální grotesky, crazy komedie, sci-fi (se spoustou originálních rekvizit) i špionážním nebo soudním dramatem. Všechno někdy vážně, jindy parodizující s nadhledem, včetně drobné kritiky prokuratury i novinářského řemesla. Ani poněkud naivní pasáž s vylovením truhly pokladů z trupu živé velryby nemůže pocit dýchající geniality z filmu narušit. Jedinečné svou filmařinou, báječně sehranou partou kluků, krásnou Jitkou Zelenohorskou, charismatickým Josefem Větrovcem i zbytkem hereckého obsazení. Jedinečné samo o sobě. Vstupte a vitejte! 100% (29.05.2017)

Klukovská romantika, dobrodružství a fantazie v konfrontaci se světem dospělých. Ten reprezentují falešná morálka, pokrytectví ("To nemůžeme otisknout. Nejsme bulvární plátek."), mocichtivost, chamtivost nebo mentorská povýšenost. Výtvarně jde jako obvykle o mimořádný zážitek plný originálních triků. Nechybí ani humor, báječná je scéna se žralokem: "Neboj se, kamaráde, třeba to ani není žralok." 90% (22.01.2011)

Promiňte, ale nemůžu jinak, jakožto fanda a řekl bych i znalec Vernových románů, půjdu proti proudu. Mám odjakživa problém se Zemanovou tvorbou. Jistě, musí se uznat na svoji dobu Zemanova pozoruhodná nápaditost v oblasti "triků", dokonce občas jakoby dokázal přenést slavné románové ilustrace na filmové plátno, až na člověka dýchne působivost původního obrázkového zpracování. Tím ovšem klady končí. V oblasti příběhu se dostaví nuda celkem záhy - podobný pocit se mi přihodil při sledování jiného Zemanova filmu u adaptace románu Na kometě. Je to k neuvěření, film nemá ani hodinu a půl a já se ošívám a koukám na hodiny před půlkou snímku... Navíc jsme u "Vzducholodě" svědky neuvěřitelného míšení motivů, postav a událostí z Vernových knih (Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem), což se mně osobně nelíbí. Ty tři hvězdičky dávám za Zemanovu karikaturu žurnalistů, ta se povedla. (12.03.2012)

Zemanovy dobrodružné filmy jsem milovala už jako dítě a vždycky se na ně ráda podívám. On ten jeho styl je tak trochu "za málo peněz hodně muziky" nebo "z nouze ctnost" a jako dítěti mi připadal jako podfuk na divákovi: bylo mi to prostě málo efektní. O to víc si ty půvabné pruhované dokreslovačky vychutnám dnes. A Ukradená vzducholoď má navíc nádhernou průvodní melodii. (27.02.2007)