Návrat do budoucnosti II

Zasadit druhý díl do prvního dílu byl nápad vskutku geniální (ale to já vlastně říkám u této série snad u všeho), a nejen proto, že snad nikdy předtím ani potom nedošlo u filmu k tak dokonalému propojení prvního a druhého dílu. Vynikajcí pokračování, které má opět výtečný scénář, zběsilé tempo, kulometnou kadenci zvratů, spoustu humoru, vynikající dvojku Fox-Lloyd, která jako Marty a br. Brown potkává sama sebe a stává se nejen svědkem, ale také aktivním účastníkem osudů svých minulých "já". Ve scénách z roku 1955 je navíc spousta momentů, které svým způsobem obohacují tytéž scény z prvního dílu, a navíc je tu závěr s geniální (už zase) pointou. Pro někoho možná film ztrácí body svou naivní vizí roku 2015, která se s realitou zcela míjí, já však tu očividně přestřelenou vizi považuji nejen za výborný vtip, ale vlastně i za součást příběhu a téma úvahy čím vlastně Marty s Brownem způsobili, že se naše realita roku 2015 změnila a neodpovídá té filmové. Zkrátka druhý Návrat do budoucnosti zůstává stále skvělou zábavou a klasikou žánru, pro mě klasikou patřící do zlatého fondu. (22.10.2011)

Podle mě už zbytečně překombinované, i když odkazy na první díl skvěle zapadají a představují něco naprosto neotřelého a původního. Asi nemá smysl mluvit o logice, ale právě tak neplatí, že by byl film logicky bezchybný a přesný, začne-li se někdo v časových přesunech, realitách a hlavně ve smysluplnosti všech činů hlavního hrdiny ztrácet, není se čemu divit. Proto raději tentokrát zapomenout na smysluplnost a nechat se bavit pokračujícími zběsilými eskapádami Martyho s jeho synem, otcem, s ním samým a mnoha dalšími postavami a příběhy všech možných časů. Brr! V takové pubertálně-startrekovské budoucnosti bych si opravdu nepřál žít! A taky by se někdy mohly digitálně vymazat ty provázky, které drží na vznášedlech se honící mládež blízké budoucnosti. (28.12.2004)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Marty lítá opět v průšvihu, protože o něm přeci nikdo nesmí říci, že je zbabělec :-) Návrat 2 už je prostě parodií na sebe sama, ale utahuje si i ze Spielbergových Čelistí už tehdy ve 3D a z létajících aut z Hvězdných válek, inspiraci v zobrazení zločinného města našel ale i v klasice jakou je Caprův Život je krásný. Škoda jen, že tenhle film už nestojí samostatně a nedává smysl bez předchozího a následujícího dílu. Trailer: http://www.csfd.cz/film/10129-navrat-do-budoucnosti-ii/videa/ (11.12.2011)

Pokračování dokonale oživující a navíc upgradující koncept prvního filmu. Od prvních vteřin neskutečná jízda, která baví hravou interpretací budoucnosti (Čelisti 19 - Tentokrát je to hodně osobní!) a následně stanovuje silného MacGuffina, logicky podněcujícího postavy ke strhující a napínavé naháněné a schovávané před sebou samými - kolikrát jsem si říkal, jak bylo v osmdesátkách vůbec možné napsat něco na pohled tak jednoduchého, co ale zarazí do sedačky a až do konce nepustí. Každé povinné zdržení a zhacení plánů v závěrečné časové linii opakovaně prožívám více než drtivou většinou akčních spektáklů a epických dramat. Jestli zpět v čase, tak jedině do amerických osmdesátých let, pár let neopustit kinosál a do pokoje si pověsit plakát s Martym McFlyem a Emmettem Brownem. 90% (24.03.2020)

Opravdu? 86%? 183. nejlepší film? Mně se z toho otvírala kudla v kapse... Budoucnost udělaná pěkně hnusně, minimálně na mne to působilo dost lacině a ze všech těch gumových ksichtů v budoucnosti se mi dělalo nevolno. Lloyd dostal zřejmě jediný pokyn od režiséra, a to "tvař se celý film jako desetkrát větší dement než v jedničce a bude to fajn". Na Biffa se taky nedalo koukat. Oči se dají otevřít teprve když se ocitneme zpět v pětapadesátém, tam však zase čekají jiné nástrahy. Nechápal jsem, proč Marty vypadá jako Michael Jackson, ale to nechme klidně stranou. Jeho způsob sledování Biffa - kráčí dva metry od něj nenápadně skrčený za autem - byl spíš k pláči než k smíchu, stejně jako jeho bezvadná schovka na zadních sedadlech (tam si ho však Biff nevšimne, protože Martyho pavoučí senzor mu vždy řekne, kdy se Biff otočí, a tak má dost času zalézt zpět pod deku). Asi třicetkrát opakovaný vtip, který mne z bídou pobavil možná poprvé, kdy už už sahá po ročence, ale Biff se vždy otočí/popojde (popř. mu pan ředitel přiskřípne ruku), stál také opravdu za to. O mluvení do vysílačky ze zadního sedadla Biffova auta ani nemluvě... Děs běs! Trojce asi šanci dám, ale budu k ní přistupovat s pořádnou dávkou despektu (už jen pro ukázku z konce filmu)... 20% (28.01.2012)