Forrest Gump

Dlouhá léta jsem se tomu vyhýbal a zřejmě to bylo jen dobře. V té době bych Forresta určitě neocenil. Povedlo se totiž najít naprosto jedinečný balanc mezi tklivým příběhem lidské bytosti a neuvěřitelnou náloží „humorných" situací, kdy se člověk několik minut v kuse směje. Při každé další projekci, při každém dalším roku, který vám spadne na záda navíc najdete něco, co vám je najednou osobnostně blíže než o několik let zpátky. A to není vůbec lehké... Pro mě jednoznačně nejlepší role Toma Hankse - a že těch kvalitních má požehnaně. (27.01.2015)

O tom, že "život je jak bonboniéra, a tak nikdy nevíš co ochutnáš" jsem vcelku přesvědčen, ale za sebe dodávám, že spousta bonbónů bývá často zkažená, nebo jinak jetá... Každopádně i tak mi tohle dílo přineslo naprosto dokonalý zážitek a poučení. Mě osobně stačilo k duševnímu prozření tvrzení hlavního hrdiny o tom že: "Pro hlupáka každý hloupý". V téhle jednoduché větě se pro mě skrývá mnohem víc moudrosti a nadhledu, než v celých filozofických úvahách o bonboniérách a můj duševní klid byl díky téhle prosté větě rozvinutý víc, než u Demolition Mana při pletení... Zkrátka jsem díky Forrestovi získal více pochopení a porozumění pro ty, kteří o mě mají špatné mínění a krásně jsem se naučil se nad toto povznést. Skoro bych i řekl, že to ze mě udělalo lepšího člověka. Každopádně tento film je opravdový skvost - milý, vtipný, inteligentní s neskutečnou dávkou nadhledu, který vám i vážné věci dokáže podat tak, že vás sice zasáhnou, ale psychicky nezničí, spíš naopak posílí. Tohle se dá zkrátka vidět kdykoli a vždy je to nádhera. (02.04.2015)

I'm Forrest. Forrest Gump. Americká tragikomedie Forrest Gump Roberta Zemeckise se stala filmovým fenoménem prakticky hned po svém uvedení. Není divu, doba byla zralá na tenhle neotřelý koncept zironizování proslulého amerického životního optimismu i záliby ve filmových happyendech. Zemeckis ho postavil na novodobé variaci klasické evropské pohádky o hloupém Honzovi / Johnovi / Hansovi etc., prosťáčkovi, který i přes svůj mentální handicap ke štěstí přišel. Dokonalá ukázka toho, jak má vypadat americký (lehce) postmoderní film. Není jednoduché neotřele vyprávět životní příběh člověka na pozadí ,,velkých" dějin v žánru romantické komedie a nesklouznout při tom do klišé a zažitých schematismů. Tvůrci odvedli výbornou práci a servírují divákovi dokonalý entertainment. Tomuhle se dá skutečně říkat dokonalá ZÁBAVA. A přesto tu stále zůstává místo na city, emoce, velké životní příběhy a pohnuté osudy... Vše dokonale namixované, dokonale zabalené, dokonale podávané, dokonale prodané... Značková KRÁSA... Film, na kterém by byla škoda měnit byť i jen jedno jediné filmové okénko... A ano, proč to nenapsat - dnes už film LEGENDA... Jsme jenom peříčko unášené větrem života... PS: Pokaždé, když vidím poručíka Dana přicházet na Forrestovu svatbu po nových nohách, pláču...a to už tenhle film znám úplně nazpaměť... (26.04.2007)

U tohoto filmu bych mohl napsat téměř totéž, co u Pulp Fiction. Tehdy, v době premiéry, jsem studoval v Českých Budějovicích a v tamějším kině jsem si nemohl nechat ujít promítání, zvláště po přečtení nadšené zmínky v Cinemě (tehdy – po vedením Ivy Hejlíčkové – ještě za něco stála). V kině nás bylo asi dvacet lidí, na konci se kinosálem sborově ozývalo posmrkávání, spojené s utíráním slziček do kapesníku. A co bylo dál? Já pak, plný nadšení, doporučoval ´Forresta´ všem kamarádům a známým na fakultě a je obdivuhodné, jak v době, kdy ještě nebyl internet (a mobily měly velikost menšího kufříku a pouze ve vlastnictví několika vyvolených) zapracovala pozitivní šeptanda. Totiž o pět dní později, v den předposledního promítání, jsem si chtěl zážitek zopakovat a měl jsem smůlu – bylo vyprodáno! Tehdy se ještě premiéry a filmy obecně nasazovaly do kin pouze na týden, na rozdíl od dnešních multiplexů, ale u Forresta učinili vyjímku a prodloužili promítání o další týden a téměř všechna promítání byla plná. Co vím, tak Forrest pak plnil kinosály po celé republice ještě další minimálně rok a půl po premiéře. To víte, tehdy jste si nemohli stáhnout odporný kinorip z internetu :o), ale za zážitkem jste si museli pěkně po svých do vašeho biografu. (03.02.2014)

Tenhle film je naprosto dokonalý ! Přečtěte si prosím Vás následující, co se mi během filmu vybavilo a nad čím jsem přemýšlel . . . Děkuji . . . Ahoj jakpak se máme ? Máte se hezky ? Doufám, že ano, dnes je krásná noc, v TV jsou krásné filmy a my se skvěle cítíme. Jestline, pak se musíme sami sebe ptát, kde je chyba, v čem je problém, kde uvízl háček, kde zůstala viset opice na laně, protože nikdo jiný to za nás neudělá, než my sami. Abychom byli v životě šťastní, tak se na tuhle otázku musíme ptát neustále, což pak vede k psychyckým problémům a pak je nám špatně, na zvracení, máme špatnou náladu, nektěří z nás by se radši zabili, už vícekrát by se nepodívali do zrcadla, kdyby uviděli to, ono tajemství, ukryto uvnitř nás, v naši duši, v našich hlubinách těla......tam je totiž problém, nikoliv ve světě, nýbrž v nás, to je to, co práve nechceme vidět, to je ono....Čověk jde do lesa, vidí tam to tajemství....vidí nepopsatelnou krásu uvnitř vesmíru, vidí to, vidí ono, co vidí jen bůh. My to také můžeme vidět, jenže většina z nás to nevidí, protože se celý žívot jen za něčím honíme, celý život něco hledáme a nikdy to nenajdeme a když ano, pak zjistíme, že to vlastně není to, co hledáme, že to není to spojení s onou krásou, s onou lidskostí, nevinností, něhou a tolerancí.....tohle není život, nybrž jen neůmyslné, ale přeci naplno reálné přežívání....my si to neuvědujeme, ale ta krása leží jen v nás, v našich srdcích, v těch nejhlubších vodách, v nenalezených pokladech. Jenže naše ega jsou silnější a onu krásu zabíjejí, překrývají nečistou, nepopsatelnou dezorientací, která vede k zániku k oné kráse, k onému životu a žít je pak pro nás nesnadné, přímo zdrcující, jsme už na onu překrývanost natolik zvyklí, že jsme na tu krásu úplně zapoměli a to, jak práve žijeme, tak bereme jako ten, ten pravý, pro nás zkažený život. A pak říkáme takově věci, jako třeb že: BŮH neexistuje, protože kdyby ano, tak by nebyly války, nebylo by tolik dětí po celém světe, které každou minutu umírají hladem, nebylo by tolik lidí, kteří jsou nakaženi HIV, přestalo by vybíjení zvířat pro kožešinu, neexistovalo by globální oteplování a právě, teď aktuální, nebyla by nikdy žádná Globální finanční krize. Jenže to je právě ono. Za tohle všechno, za tuhle Zemi poškvrněnou kdejakým svinstvem si můžeme jen a jen sami. Chyba, ta je v nás. Musíme se změnit, musíme změnit naše myšlení. Musíme, alespoň, jen na maličččččkatinku chviličku, zavřít oči. Představit si onu nevinnou krásu, která na Zemi byla a pořád je ( ale překrývaná ) a musíme jí přenést na plátno, do našich srdcí, do naších myslí a pak se i Buhudík, objeví v našich ŽIVOTECH ! www.svet2012.info (30.09.2007)