La donna del lago

Napínavý psychologický thriller a opět jedno dnes už totálně zapomenuté ranné pregiallo. Viz komentář k filmu "Libido", který má s tímto filmem některé spojovací prvky nejen svou černobílou barvou, částečně i umístěním (zde převážně ve zdích hotelu) a dobrou tajemnou atmosférou, v tomto případě docela dost klaustrofobickou a náladovou. Giallo elementy typické pro filmy 70. let zde ještě samozřejmě nebyly, ale přesto se do toho to spec. žánru film řadí, a to zde nemusel být ani typický černý zabiják v černých rukavicích, punčochou přes hlavu a ostrou břitvou. Vlastně všechno (fyzické) násilí se zde objevuje jaksi mimo záběr, viz mrtvou dívku s podříznutým krkem. Zpět k filmu; sychravé počasí, ponurá atmosféra, tajemná vesnice, hotel, kde se odehrávají divné věci. Film je vizuálně krásně čistý a přitažlivější než v tomto případě již zmíněné "Libido", v obraze a v dialozích se odvijí docela komplikovaná spleť skutečných a imaginárních vzpomínek, pohledů do minulosti a různých fantazií. Film už od prvního pohledu působí uměleckým dojem (parádní práce kamery). Kdo viděl např. Resnaisův film "Loni v Marienbadu", se kterým nese "Donna del lago, La" některé společné znaky a rysy (příběh v tomto případě daleko více vymezený, třeba interiéry + exteriéry, zde hotel v Resnaisově filmu to byl pompézní barokní zámek, využívaný jako luxusní lázeňský penzión) dá mi jistě za pravdu. Bazzoni mě překvapil a já se těším na jeho další film "Giornata nera per l'ariete" a.k.a "Fifth Cord". (22.06.2010)

Čiernobiele mysteriózno, ktoré pôsobí ešte starším dojmom než je a zároveň dokáže detektívnosť znásobovať výborne zvolenou hudbou. Film je inšpirovaný násobnými vraždami, z ktorých niektoré sa vyriešili až po 30 rokoch. Škoda možno tej formy, kde sa miešajú sny a halucinácie a tým pádom som nedostal klasickú kriminálku, ktorú by si príbeh zaslúžil viac. Dočkali sme sa ale psycho napätia, ktorá je blízka hitchcockovinám. (24.03.2024)

Tajemné, ponuré, mrazivé.Svíravý pocit napětí doprovazí každý krok hlavního hridny, každou jeho představu, vzpomínku, neopouští ho ve chvílích samoty ani v okamžicích setkání s lidmi. Každé z nich vzbuzuje nějaké podezření nebo obavy. Výborná práce s kamerou, třeba při záběrech pohřebního průvodu, na nábřeží jezera nebo při pohledech z okna. Smutnou melancholickou atmosféru skvěle doplňuje i hudba. (16.11.2018)

Spisovatel Bernard se po nějaké době vrací do městečka v horách, aby se zde setkal s dívkou, služkou v hotelu, do které se osudově zamiloval. Od vlastníka hotelu se ale dozvídá, že Tilde spáchala sebevraždu. Důvody nikdo nezná, jen přítel Bernarda, místní fotograf Francesco, má o sebevraždě jisté pochybnosti a ty Bernardovi sdělí a on se tak rozhodne hledat pravdu o Tildině smrti. Tempo vyprávění je dost pomalé, avšak atmosféra je naprosto výborná; malé městečko postavené u jezera v horách je ideální pro tajemný příběh. Některé scény, například na zasněženém hřbitově nebo u jezera, děj nikam dál příliš neposouvají, za to dávají tušit tragický konec a budí pocit zmaru. (18.09.2008)

Jako detektivka poměrně nevýrazné, ale jako příběh z maloměsta (kde se pod každou střechou skrývá zločin, jak tvrdí Sherlock Holmes) ve své tajemnosti a ponurosti čisté a ucelené. Silným příspěvkem je pojetí role spisovatele Bernarda a hudba Renza Rosselliniho. Zajímavé by i bylo, kdyby se podílel na scénáři, jak je uvedeno v "titulcích" čsfd. Je to ale chyba, na scénáři spolupracoval Franco Rossellini. (28.02.2022)