Antidote

A pak, že peklo neexistuje ! No, abych se přiznal, tak pointu jsem neodhalil, měl jsem dvě varianty, ale ani jedna správně, o to líp ! Na mě Antidote udělal dojem, mám rád tu děsivou atmosféru nemocnic či léčeben a tady byla skoro dokonalá, došlo i na několik nechutných, brutálních scén, udrželo mě to v napětí, herečka Ashlynn (Lidská stonožka) se mi líbila, zahrála dobře a příběh, který je zde, jsem zatím myslím v žádném Hororu neviděl a právě to finále mě mile překvapilo. Je tu ale i pár nelogických, do očí bijící nesmyslů, třeba ta vražda, by asi nikdy nemohla projít reálně, jako sebevražda. Každopádně, za mě hodně slušná podívaná a určitě doporučuji k nočnímu zhlédnutí. (34. hodnocení) (07.12.2021)

Ashlynn Yennie a Louis Mandylor se potkávají na  chodbách nevlídného nemocničního ústavu. Ona coby pokusný subjekt experimentální léčby a on coby lékař se sadistickými sklony. A jak se postupně ukáže, divák si nemůže být ani trochu jist, co si pro něj režisér Peter Daskaloff přichystal a jakým směrem se film vyvine. Film totiž začne posléze vršit své noční můry, dějové kličky, znepokojivá zjištění, nepříjemné scény i halucinace v hutném poměru. A byl by docela zázrak, kdyby se režisérovi podařilo nastolit pointu, nad kterou by se zježilo pýří i frigidní učitelce v klimakteriu. Dost dobrým tahem se ukázalo, že se nekonají zbytečné průtahy a hned od prvních minut se ocitáme ve velmi neutěšeném prostředí, kde jsou na pokojích rozmístěni pacienti, kteří mají dovoleno vzájemně se navštěvovat v rámci jednoho bloku. A těch bloků je pochopitelně v ústavu více, stejně tak jako pacientů. A hlavní hrdince to přece jen nedá a začne se tvrdošíjně courat po chodbách, aby odhalila, proč se po rizikové operaci akutního apendixu ocitla v hrůzostrašném zajetí, zcela izolovaná od vnějšího světa. A dojde k několika zásadním a nevysvětlitelným zjištěním: pacientům jsou prováděny drastické a sadistické zákroky, následně se z nich po podání zázračného séra zotaví, nikde nejsou hodiny ani okna, přičemž vzniká dojem, že převládá večerní doba. A při jedné zvídavé obchůzce narazí na svého milence, což by nebylo zas až tak divné, kdyby nebyl už deset let po smrti. Daskaloff skvěle zvolil pochmurné prostředí, vše vsadil na jeho nepříjemnost a mezi tyto zdi vsadil kvalitní herecké představitele na čele s Ashlynn Yennie. Dlouho se mu dařilo být i celkem originálním, přičemž zjevně film nedisponoval horentním rozpočtem, což se eliminovalo snahou nashromáždit určité procento scén, u nichž divák odvrátí zrak (vyříznutý jazyk). Rozplétání velké záhady bylo rozhodně poutavé. Výsledná pointa není vůbec špatná. V dobře zvoleném tempu a se scenáristickým, režijním a hereckým nasazením si film došel pro vysoké známky v rámci netradičních hororových počinů. 8/10 (13.04.2022)

Nudná megakrávovina odehrávající se v podzemní "nemocnici" která se ovšem skládá z jedný tmavý chodby a několika prázdnejch místností, tedy klasický skladiště používaný ve sračkoidních filmech. Hlavní hrdinka hnusná nesympatická neherečka a zdejší osazenstvo na tom neni o moc líp, co se týče hororový stránky tak o atmosféře nemůže bejt ani řeč, o zdejších experimentech se jen mluví a neuvidíte z nich nic kromě toho že se pár pacientů vrátí upatlanejch od kečupu. A do toho krásná výplň flashbackama, další znamení skvělýho filmu co si umí poradit s tim že neví co dál. Na konci dostaneme lávovou řeku z PS1, idiotskej dovětek a můžeme tomu vesele střelit odpad. (19.02.2023)

Na rovinu je třeba říci, že film cílí na menšinové publikum. Kdo rád akci a spád, měl by se mu raději vyhnout. Snímek je zdánlivě pomalý, ale mně přišel napínavý od začátku až do konce. O filmu je lepší nic nevědět, tudíž ani nečíst zdejší krátký zavádějící obsah. Následují spoilery. Sharyn je převezena manželem do nemocnice, jelikož má prudké břišní bolesti. Tam zjistí, že jde o zánět slepého střeva, které už prasklo. Operace je tedy vysoce riziková. Když se Sharyn probudí, je v jakémsi podivném zařízení. Komplex chodeb a pokojů s pacienty, zdravotnický personál a záhadný lék. Sharyn se snaží zjistit, kde je a co po ní ošetřující lékař chce. Pravda ji rozhodně nepotěší. Film připomene celou řadu snímků, mezi nimi určitě Jakubův žebřík nebo Hellraisera. Z literatury kromě jmenovaného Danteho určitě Utrpení knížete Sternenhocha (L. Klíma), kde popisované Peklo odpovídá přesně zdejšímu. Tedy původně jsem si tipoval Očistec, ale jak se ukázalo, ani přiznání všech hříchů zde nemělo nakonec žádnou cenu. Přiměřené gore, pochmurnost, odpovídající hudba. Závěr jsem čekal jiný, ale takhle to bylo asi nejlepší. (09.12.2021)

Jde o hodně zvláštní film, o kterém jsem dopředu neměl vůbec žádné informace. Jediným opravdovým lákadlem pro mne byla účast mé oblíbené herečky Ashlynn Yennie, která se před časem objevila v prvních dvou dílech Lidské stonožky od Toma Sixe. Režisér Peter Daskaloff má na svém kontě několik filmů, ale i tak byl v mých očích velkou neznámou a nevěděl jsem, co od něj můžu čekat. Bohužel musím uznat, že se zde projevila jeho nezkušenost dotáhnout vše do zdárného konce. Originální myšlenkou scénář zrovna neoplýval, přesto někomu může docela trvat, než odhalí pravou pointu tohoto filmu.    Nejprve se seznámíme s několika vedlejšími postavami (z nichž polovina tu byla následně úplně zbytečná) a postupně budeme odhalovat nejen tajemství tohoto zvláštního místa, ale i jeho zvráceného personálu. Pacienti jsou zde mučeni a následně léčeni, aby si svá muka mohli projít pořád a pořád znova. Jenomže bohužel většina z toho, se odehraje mimo záběr kamer a divák je tak ochuzen o to nejdůležitější. Je tak z velké části odkázán na svou představivost. Místo toho je nucen sledovat několik marných pokusů o útěk, přibývá stále více otazníků a nezodpovězených otázek a když už se v závěru vytáhnou všechna esa z rukávu, spousta lidí bude spíše zklamána. 50% (17.04.2023)