V pravé poledne

Uvedomujem si,že je dosť lepších a omnoho akčnejších westernov,ktoré odo mňa plný počet hviezd nedostali.Tie však ako hlavnú hviezdu nemali Garyho Coopera.Neuveriteľný herec,ktorý takmer vôbec nehrá,a predsa je jedným z najlepších a najpresvedčivejších hercov,akých som kedy videla.Neskutočne krásne oči,neskutočne príťažlivá tvár.A to mal v čase nakrúcania 53 rokov.Ja som sa zamilovala do ďaľšieho klasického herca,ach jo..... (10.04.2018)

"Nemyslím, že by dobrý městský maršal běhal po městě jako bezhlavé kuře a žadonil o pomoc. A kdo ho nakonec zachránil? Jeho kvakerská žena. Takhle si dobrý western nepředstavuji." - Howard Hawks. A ako dokazujú i niektoré tunajšie komentáre, nebol v tomto názore sám. High Noon je však klasickým westernom v najlepšom slova zmysle. Čiernobielym obrazom (pozor, existuje neskoršia kolorovaná verzia, ktorá však ničí estetiku filmu), i jasným videním dobra a zla. Zároveň však veľmi atypický, pretože sa jedná o vrcholného predstaviteľa psychologického westernu, ktorý sa prenikavými očami objektívu kamery zabodáva hlboko do šerifovho vnútra. Ďalšou, ešte výraznejšou zvláštnosťou je voľba štruktúry, v ktorej sa dej odohráva v reálnom čase, teda stopáž zodpovedá dĺžke príbehu. Často na to upozorňujú zábery na hodiny, ktorých ručičky sa nemilosrdne posúvajú vpred. Tým sa stanovuje jasný rámec fabule, na ktorého začiatku stojí svadba Willa Kanea a Amy Fowler, a na konci príchod Millerovej bandy a záverečné zúčtovanie. Napriek tomu, že je väčšina filmu venovaná Kaneovej snahe presvedčiť obyvateľov mesta, aby mu pomohli, a vyčkávaniu na poludnie, nuda sa nedostavuje vďaka brilantným strihovým prechodom medzi simultánne sa odohrávajúcimi akciami a dialógmi medzi postavami, ktoré priebežne stupňujú tenziu a vyhrocujú už tak napätú situáciu. Intenzívne prehlbovanie genderových rolí, ktoré majú pre rozuzlenie rozhodujúci význam, je natoľko neobvyklé, až je divák nútený ho pod vplyvom geniálnych slovných stretov prijímať ako samozrejmosť "toho skutočného" Divokého západu. Zásadné je i aplikovanie motívu vlaku, respektíve železnice - lineárna cesta k pevne stanovenému cieľu, nezvratnosť, nezastaviteľnosť a presnosť švajčiarskych hodiniek. 90% (17.03.2015)

Ta houstnoucí atmosféra s pohledem na blížící se dvanáctou hodinu je neskutečně skvělá. K tomu všemu vynikající Gary Cooper, Lee Van Cleef a v nespolední řadě hudba. V pravé poledne je western jak se sluší a patří. Podobnou gradaci a námět má snímek Poslední vlak z Gun Hillu. (30.11.2010)

Tahle westernová klasika mě dlouhou dobu míjela a dočkávala se stále jen odkládání. Nakonec jsem si to ale pustil a byl jsem docela překvapen, že na svůj jednoduchý děj je to velmi dobrá podívaná. Určitě bych to tu s hvězdami nepřeháněl, ale čtyři jsou myslím optimálním hodnocením. Téma V pravé poledne je aktuální i dnes. Ať pro své blízké uděláte cokoli, stejně se v době nouze musíte spolehnout sami na sebe, protože vám nikdo z těch vděčných parchantů nepomůže. Gary Cooper byl v hlavní roli skvělý a i hudba Dimitri Tiomkina stála za to. Příjemný western. (24.04.2012)

Spousta klasických westernů už dávno právem upadla v zapomnění, Zinnemannův snímek se ale dá označit za klasiku, která zaslouženě patří do zlatého fondu světové kinematografie. Western tady překračuje své žánrové mantinely a posouvá se spíš do roviny psychologického dramatu. Je studií lidských povah, strachu, odvahy a odpovědnosti. Nebezpečný zločinec je propuštěn z vězení, jeho kumpáni se radují a očekávají příchod starých pořádků, vlády násilí a zastrašování. "Slušní" občané se bojí a někteří uvažují o odchodu. Jen jediný obyvatel městečka je připraven se bránit a snaží se u ostatních probudit kolektivní duch odporu. Ve filmu si užijete mnohem víc dialogů než panoramatických záběrů divočiny nebo krvavých přestřelek. Někteří westernoví fanoušci mají s tímhle kouskem problém právě pro absenci obvyklých žánrových klišé, já ho ale považuju za pozoruhodnou ukázku filmového kumštu. V pravé poledne je zajímavé tím, že se odehrává v reálném čase, při pohledu na pohybující se ručičky na hodinách se stupňuje napětí a vše prostupuje vědomí nevyhnutelnosti. Režie je zajímavá i jinak. Zinnemann si přál, aby film vypadal na první pohled jako klasický filmový žurnál se zrnitým obrazem a horším osvětlením. Opět se najdou tací, kterým to kazí jejich představy o filmové podívané, ale já neváhám nadělit 85 % celkového dojmu s tím, že nejsem fanouškem westernu, jinak bych mu přihodil ještě pátou hvězdičku. (17.07.2017)