Člověk do každého počasí

Dialógovi film ( predsa len ide o prepis divadelnej predlohy ), ktorý na seba strháva pozornosť hlavne hereckým výkonmi ( čo sa aj zobrazilo na Oscaroch ). A úprimne povedané, je to možno aj chyba. Veď čakať, akú skvelú kreáciu nám ten onen herec, či herečka ponúkne a pritom zabúdať o čo vlastne ide, je trochu bludné. A o čo tu vlastne ide? Že až do dnešných dní ostáva kombinácia štátnej moci a cirkvi jednou veľkou zhnitou korporáciou, ktorá už tisícročia nedbá na hodnoty a humánnosť. A stojím si za tým podobne skalopevne, ako hlavná postava tohoto filmu. (05.08.2015)

Lidé bývají fascinováni příběhy jedinců, kteří se ničím neprovinili, a přesto byli za své jednání popraveni. Sókrates byl odsouzen k smrti za to, že si dovolil mluvit až moc, Thomas More naopak za to, že mluvit odmítl úplně. A Man For All Seasons sleduje poslední roky života toho druhého, který je z pohledu člověka žijícího na počátku 21. století známý především tím, že pro svou knihu o ideální politické společnosti vymyslel název "utopie". Je přitom zajímavé, že zatímco Morova kniha svým potlačováním lidských svobod připomíná z dnešního hlediska spíše opak utopie, tzv. dystopii (tedy nejhorší politické zřízení), na popsání konce Morova života by se s jistým přihmouřením očí dalo použít slovo dystopie také. Jeden můj univerzitní profesor s odkazem na tento film prohlásil, že osobně za jeden z hlavních rozdílů mezi dystopií a tyranií považuje moment, kdy lidé nejsou nespravedlivě odsouzeni kvůli vůli tyrana, ale zákonnými prostředky. Hm. Těžko říct, proč sem tuto myšlenku vlastně píšu. Asi proto, že lepší pohled na tento Oscary ověnčený film, který věrně reflektuje proces s Thomasem Morem (ačkoliv se nezachoval žádný transkript procesu, historici se shodují, že to byla křivá výpověď Richarda Riche, co Mora stálo život) a který by si dle mého zasloužil lehce modernější zpracování (tedy menší divadelnost, lepší lokace, dramatičtější hudbu, rychlejší tempo), poskytnout neumím. (31.01.2013)

Nyní musím říci, že přes nesporné kvality tohoto filmu mi byl v tomto případě o dost bližší přístup novější verze, která působí - lidštěji je jediné slovo, které mne napadá. Chybí zde postoj a motiv protistrany, který je v nové verzi velmi chytře zakomponován (zřejmě se tak více odkazuje k divadelní předloze), nepůsobí tak černobíle a strojeně jako toto dílo. (27.07.2006)

Divadelní hry na filmovém plátně, většinou působí zdlouhavě , nudně a kulisovitě. Tenhle film je velmi solidní výjimkou. Příběh Thomase Moora, který si vysnil svou Utopii a s nasazenými růžovými brýlemi věří v sílu zákonu, ideu pravdy a vlastní schopnosti a tvrdě narazí na církevní hodnostáře a politiky, kteří jdou přes mrvoly a když chtějí dosáhnout svého, tak si vždycky najdou nějaký způsob, je nadčasový a mohl by se v jiných souvislostech stát i dnes. Paul Scofield v hlavní roli působí sice trochu moc jako "hodný strýček", ale zato sledovat "lovce žraloků" Roberta Shawa jako bohémského krále, nebo Orsona Wellse jako pletichářského pámbíčkáře je radost pohledět. (26.12.2007)

Příliš se nedivím, že z tohoto filmu skáčou otcové preláti nadšením. Ale jsou trošku vedle. Jednak se v tomto případě nejedná o křesťanskou agitku, jako v tradičních hestonovkách a druhak Zinnermann neoslavuje křesťanského mučedníka, ale člověka, který zůstal věrný svému svědomí. Samozřejmě ani Thomas More nebyl z dnešního pohledu bez viny a podílel se na upálení nejedné čarodějnice, stejně jako pomáhal upevňovat pokřivený tudorovský nárok na trůn a nikdy mu nezapomenu, že poměrně schopného panovníka Richarda III. vylíčil tak, že z něj propagandista Shakespear mohl udělat světovou zrůdu, ale přesto se jednalo o ojedinělou morální autoritu, která skončila tak, jak skončit musela. 85% (09.02.2013)