Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paul Scofield v přepisu známé divadelní hry o historickém konfliktu Sira Thomase Morea a krále Jindřicha VIII... Sir Thomas More (1478–1535), známý londýnský právník a spisovatel (autor Utopie) a od r. 1529 i kancléř, se dlouhá léta těšil králově přízni a přátelství. Země však potřebovala následníka trůnu, jehož Kateřina Aragonská nedokázala králi dát. A Anna Boleynová byla tak mladá, tak půvabná – a navíc tak plodná! Jaký div, že král zatoužil po změně. Všichni jej chápali, všichni podporovali jeho plány na rozvod. Jen Thomas More, na jehož mínění Jindřichovi záleželo nejvíc, ne... Slavný filmový přepis známé divadelní hry (pamětníci si možná vzpomenou na skvělou pražskou inscenaci v Realistickém divadle s Jiřím Adamírou v hlavní roli!), který v r. 1966 získal celkem šest z osmi Oscarů, na něž byl nominován. Režisér Zinnemann dokázal vynikajícím způsobem skloubit verbální i obrazovou stránku filmu – podařilo se mu zachovat a přetlumočit celý náročný text, aniž by tím oslabil vizuální působivost díla. O jeho apriorních kvalitách svědčí ostatně i fakt, že se Zinnemannovi podařilo získat doslova hvězdné obsazení i pro ty nejmenší roličky (kardinál Wolsey Orsona Wellese má jen dvě krátké scény, Anna Boleynová Vanessy Redgraveové je de facto němá epizoda!). (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

"Bůh stvořil anděly kvůli nádheře, zvířata pro jejich nevinnost a rostliny pro jejich jednoduchost. Ale člověka stvořil, aby mu sloužil svým rozumem s celou složitostí své mysli." - Kdyby všichni právníci byli jako Thomas More nebo Gándhí, naše planeta by pravděpodobně mohla směle kandidovat na titul nejlepšího místa ve vesmíru. Člověk, který dokáže doslova za každého počasí nezradit své svědomí vždycky byl trochu osmým divem světa - proto je téma tohoto skvělého filmu na motivy (prý rovněž skvělé) divadelní hry tak nadčasové. Čechům zabila politika Jana Husa, Angličanům Thomase Mora - a potom další hromady takových, často bezejmenných. Protože jak říká jeden policista v jisté knize Raymonda Chandlera: "Tahle práce je jako politika. Potřebujeme ty nejlepší lidi - ale musíme pracovat s tím co máme." - Jenže pokusit se to změnit je povinností každého z nás, dodávám (s nadutostí sobě vlastní) já. Jako to zkusil Thomas More. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Lidé bývají fascinováni příběhy jedinců, kteří se ničím neprovinili, a přesto byli za své jednání popraveni. Sókrates byl odsouzen k smrti za to, že si dovolil mluvit až moc, Thomas More naopak za to, že mluvit odmítl úplně. A Man For All Seasons sleduje poslední roky života toho druhého, který je z pohledu člověka žijícího na počátku 21. století známý především tím, že pro svou knihu o ideální politické společnosti vymyslel název "utopie". Je přitom zajímavé, že zatímco Morova kniha svým potlačováním lidských svobod připomíná z dnešního hlediska spíše opak utopie, tzv. dystopii (tedy nejhorší politické zřízení), na popsání konce Morova života by se s jistým přihmouřením očí dalo použít slovo dystopie také. Jeden můj univerzitní profesor s odkazem na tento film prohlásil, že osobně za jeden z hlavních rozdílů mezi dystopií a tyranií považuje moment, kdy lidé nejsou nespravedlivě odsouzeni kvůli vůli tyrana, ale zákonnými prostředky. Hm. Těžko říct, proč sem tuto myšlenku vlastně píšu. Asi proto, že lepší pohled na tento Oscary ověnčený film, který věrně reflektuje proces s Thomasem Morem (ačkoliv se nezachoval žádný transkript procesu, historici se shodují, že to byla křivá výpověď Richarda Riche, co Mora stálo život) a který by si dle mého zasloužil lehce modernější zpracování (tedy menší divadelnost, lepší lokace, dramatičtější hudbu, rychlejší tempo), poskytnout neumím. ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Další zajímavý film o anglickém králi Jindřichu VIII., který mapuje stejné období jako nedávno vysílaných Tisíc dnů s Annou (režie Ch. Jarrott, 1969). Řeší se stejný spor - první rozvod Jindřicha, protože mu jeho žena Kateřina neporodila syna. Katolická církev s rozvodem nesouhlasí, proto král rozhodne o jejím oddělení od Vatikánu. Hlavou nové (anglikánské) církve se stane on sám. Sir Thomas More, právník a vědec, kterému je tento film věnován, si svou (katolickou) tvář zachoval. Vzdal se všech funkcí, stáhl do ústraní, odmlčel. To vše proto, aby zachoval život sobě a své rodině. Jenže králi a jeho rádcům (hlavně intrikánu Cromwellovi) vadil mlčící ještě víc. Film o nesmírně silné a moudré osobnosti, která odmítla jít s davem a zaplatila za to životem. Silná a obdivuhodná byla i jeho rodina, ač se to zpočátku nezdálo. Poselství aktuální v každé době i situaci. Proto si tento film velmi cením. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Duchovní i umělecká potrava první kategorie. Podle výtečné divadelní hry ještě lepší film. Postava Thomase Mora je natolik charismatická, že přímo vybízí k následování a k revizi vlastních hodnot. Takových filmových hrdinů jsem potkal jen málo (snad ještě George Baileyho z "It´s A Wonderful Life" a Babette z "Babettiny hostiny".) ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Příliš se nedivím, že z tohoto filmu skáčou otcové preláti nadšením. Ale jsou trošku vedle. Jednak se v tomto případě nejedná o křesťanskou agitku, jako v tradičních hestonovkách a druhak Zinnermann neoslavuje křesťanského mučedníka, ale člověka, který zůstal věrný svému svědomí. Samozřejmě ani Thomas More nebyl z dnešního pohledu bez viny a podílel se na upálení nejedné čarodějnice, stejně jako pomáhal upevňovat pokřivený tudorovský nárok na trůn a nikdy mu nezapomenu, že poměrně schopného panovníka Richarda III. vylíčil tak, že z něj propagandista Shakespear mohl udělat světovou zrůdu, ale přesto se jednalo o ojedinělou morální autoritu, která skončila tak, jak skončit musela. 85% ()

Galerie (86)

Zajímavosti (6)

  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
  • Paul Scofield jako Sir Thomas More získal za ztvárnění stejné postavy na divadle i cenu Tony (1962). (džanik)
  • Spisovatel a scénárista Robert Bolt získal za film Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. Rok předtím se mu podařilo to samé za scénář k filmu Doktor Živago (1965). (ČSFD)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno