Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paul Scofield v přepisu známé divadelní hry o historickém konfliktu Sira Thomase Morea a krále Jindřicha VIII... Sir Thomas More (1478–1535), známý londýnský právník a spisovatel (autor Utopie) a od r. 1529 i kancléř, se dlouhá léta těšil králově přízni a přátelství. Země však potřebovala následníka trůnu, jehož Kateřina Aragonská nedokázala králi dát. A Anna Boleynová byla tak mladá, tak půvabná – a navíc tak plodná! Jaký div, že král zatoužil po změně. Všichni jej chápali, všichni podporovali jeho plány na rozvod. Jen Thomas More, na jehož mínění Jindřichovi záleželo nejvíc, ne... Slavný filmový přepis známé divadelní hry (pamětníci si možná vzpomenou na skvělou pražskou inscenaci v Realistickém divadle s Jiřím Adamírou v hlavní roli!), který v r. 1966 získal celkem šest z osmi Oscarů, na něž byl nominován. Režisér Zinnemann dokázal vynikajícím způsobem skloubit verbální i obrazovou stránku filmu – podařilo se mu zachovat a přetlumočit celý náročný text, aniž by tím oslabil vizuální působivost díla. O jeho apriorních kvalitách svědčí ostatně i fakt, že se Zinnemannovi podařilo získat doslova hvězdné obsazení i pro ty nejmenší roličky (kardinál Wolsey Orsona Wellese má jen dvě krátké scény, Anna Boleynová Vanessy Redgraveové je de facto němá epizoda!). (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

Maq 

všechny recenze uživatele

Má to všechno co by dobré moralistní drama mělo mít, přesto to nevzbudilo můj výraznější zájem. Nevím proč. Snad že kromě svaté a až příliš bezvadně kladné postavy Thomase Morea všichni ostatní, včetně Cromwella a krále, zůstávají daleko v pozadí. Chybí konflikt: More nepochybuje, nezaváhá, nechybuje, a jde na smrt. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Film o neposkvrnitelném svědomí a o nezdolné víře, kterou náš hlavní hrdina postavil i před rodinu a to o pořádný kus. Hádejte o jakou víru se jednalo? Samozřejmě, primárně o víru v Boha. Pokud se pokusíte v tomto filmu hledat nějakou uměleckou složku, tak se asi spálíte. Zahrán je samozřejmě výtečně, ale vše ostatní je maximálně průměrné. Film vyniká výhradně svojí myšlenkou a svým poslestvím, které už ovšem dávno spláchl proud času a jsem si jistý, že na mnoho soudobých lidí, včetně mě, už žádný dojem neudělá. Film je servírován tak protivnou cestou, že se neubráním konstatováním, že se u něj dobře spí. Probudit vás dokáže pouze charismatický Jindřich VIII, který někdy rád křičí. Odpad nedávám pouze proto, abych neměl špatné svědomí. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Nyní musím říci, že přes nesporné kvality tohoto filmu mi byl v tomto případě o dost bližší přístup novější verze, která působí - lidštěji je jediné slovo, které mne napadá. Chybí zde postoj a motiv protistrany, který je v nové verzi velmi chytře zakomponován (zřejmě se tak více odkazuje k divadelní předloze), nepůsobí tak černobíle a strojeně jako toto dílo. ()

a.keram 

všechny recenze uživatele

Film, který má naprosto stejný dopad dnes jako měl před 50 lety. Přesto že na dnešní standary je film poměrně historicky přesný, to není pravý význam díla. Namísto toho je toto dílo 2 hodinová polemika na několik právních, filozofických i teologických otázek. Jeden z těch filmů, který možná není perfektní v jednotlivých aspektech, ale jako celek je naprosto dokonalí. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Typické britské historické drama ze 60. let. Krásné kostýmy, autentická atmosféra, skvělé herecké obsazení (mě bavil zejména Leo McKern v roli Jindry VIII.) a také zajímavý historický námět. Po dvě hodiny sledujeme neúnavný boj Thomase Mora s intrikami tudorovské Anglie. Thomas More nechce dělat politiku, která je proti jeho přesvědčení a tak odstoupí z funkce, aby nemusel jít proti králi. To je ale bohužel všem málo, a tak se rozjíždí spiknutí, které na Mora navlíkne vlastizradu. Příběh jako takový je docela silný, ale pomalé vyprávění plné dokola se opakujících dialogů o tom samém začne ke konci trochu nudit. 3,5 ()

Galerie (86)

Zajímavosti (6)

  • Celosvětová preiéra proběhla 12. prosince 1966 v New Yorku. (ČSFD)
  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
  • Spisovatel a scénárista Robert Bolt získal za film Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. Rok předtím se mu podařilo to samé za scénář k filmu Doktor Živago (1965). (ČSFD)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno