Příběh jeptišky

Skutečný, byť umělecky zkrášlený životní příběh Marie Louisy Habetsové (1905-1981) byl pro Audrey blízký zejména svým odbojovým - byť ve filmu jen naznačeným - vyzněním (sama Hepburnová působila v odboji rovněž přes svůj věk na hranici holčičího a dívčího období). Katolická církev a její mystéria jsou tu představena plně - věcně, nekarikovaně, ve vyváženém poměru světla a stínu aktivit řeholních komunit zatížených doživotním celibátem a ústraním. Středověk v první polovině dvacátého století - jak film prokazuje - nezmizel; za zdmi klášterních areálů žil v mnohém v podstatě nerušeně dál. Skutečně evropská, silná povaha se v korzetu, přijatelném pro více tvárné jedince, dusila; v mnohém přitom záleželo na způsobu, jimiž staletá dogmata byla prosazována. Tento portrét je silný právě tím, že je portrétem sine ira et studio (portrétem prostým hněvu a podjatosti). Audrey, jedna z největších hereček všech dob, i tady prokázala vícerozměrovost svého robustního talentu ve škále a tóninách, které pro dobové diváky musely být mimořádným překvapením. Totéž lze říci i o vnímavé a pozorné, místy až pietní Zinnemannově režii. Věrohodnost prostředí a kulis, mimořádná pozornost věnovaná uměřené podobě filmu výpravou, tento katarzní (očišťující a pročišťující) zážitek jen dále posiluje a rozvíjí. PŘÍBĚH JEPTIŠKY má nesporně silný nadčasový náboj. Pro současného člověka náboj až očistný. (04.12.2012)

Máte li pochyby o herectví Audrey Hepburn, tento film vám je zažene-vynikající. Filmové zasvěcení do života jeptišek. Pozvolné, pomalu plynoucí vyprávění života sestry Luke, kdy jste obeznámeni snad se všemi zvyklostmi sester aniž by příběh odbočil od hlavní postavy a přestal tak sledovat její osud. S obavami (nedokoukání) jsem si tenhle film pouštěl. Už pro jeho délku a že doposud jsem o sestrách viděl snad jen "Sestru v akci". (26.09.2012)

The Nun's Story jsem neustále (z různých důvodů) odkládal, nevěděl jsem, co od filmu zabývající se takovýmto tématem, vlastně vůbec čekat. Když už mi ale byly všechny hvězdy nakloněny a já se tak konečně dostal k tomu si film pustit, nelituju ani jedné vteřiny (přestože to byla díky rozjetým titulkům slušná bojovka). Film silný, smutný, ale zároveň krásný, že by mě snad bavil i v případě, kdyby hlavní roli nehrála má nejoblíbenější herečka. Natolik mě uchvátil a přinutil i zamyslet se nad různými věcmi, což ve mně moc filmů v poslední době nevyvolalo. K Audrey tolik- přestože je víceméně po celou stopáž nenalíčená a v hábitu jeptišky, sluší jí to snad tolik co nikdy předtím. Úžasný výkon, který prostě měl být oceněn Oscarem. Příběh jeptišky se, s ohledem na budoucí události, stal zásadním i pro samotnou Audrey, mě zahřál u srdce tak, že jej z hlavy nedostanu ještě pěkně dlouho. Jestli vůbec kdy... (A ještě jednou velký dík VenDulin85, že jsem se mohl na Příběh jeptišky konečně podívat ;-). (24.07.2013)

Ukazuje se, že je-li film příliš zdlouhavý, může ztratit své klady. A bylo by ovšem nespravedlivé tento příběh neocenit. Třebas proto, že obsah má poměrně silnou spirituální dimenzi. Tudíž posuzováno s tohoto hlediska to nepostrádá na zajímavosti. Za těchto předpokladů byla už půvabná Audrey Hepburn takzvanou třešničkou na dortu. (21.11.2015)

Tento životopisný snímek je sice udělaný působivě a důkladně, ale mě osobně hluboce nezasáhl. A pokud mě něco na filmu zaujalo, tak to nebyl vyprávěný příběh, ale tvář katolické církve. Která se sice ohání Kristovým jménem, ale jeho odkaz je již dávno zapomenutý a z katolické církve se stala vysoce účinná organizace. Je pokrytecké a snad i arogantní vydávat svoji vizi vidění světa a pokřivené pokračování Ježíšových rovnostářských myšlenek za jedinou správnou životní cestu a vše ostatní odsuzovat jako kacířství a rouhačství. Co katolické církvi vždy šlo, bylo budování monumentálních chrámů, které měli návštěvníka křesťanské svatyně především ohromit. A stejné je to i s obřady. To se promítává i do současné doby, kdy s velkým a dychtivým očekáváním sledujeme precizně promyšlené ceremonie ke všem možným událostem. V náboženství již nejde o samotnou víru, ale o vyvolání obdivu a poslušnosti. O vykazování a prokazování úcty zavedeným tradicím. Pomoc lidem není na prvním místě, na tom je okázalé vzdávání holdu bohu. Jak pokrytecké, jak zkažené! Ale i tato organizace má ve svém středu jedince, kteří se snaží především pomáhat a pracovat ve prospěch těch nejobyčejnějších. I když černoši mají stále sloužit především jako nosiči zavazadel představitelům katolické církve, kteří, i přes svoji okázale ukazovanou skromnost, vyžadují prokazování úcty. Hlavní postavou je belgická řádová sestra Luke alias Gabrielle van der Mal (Audrey Hepburn) se svým talentem, posláním, podřízením, poslušností i pochybností. Jako dcera svého otce chce především dokázat, že je hodna pokračování rodinné tradice a svou cestu do Afriky bere jako své zasloužené poslání. Z dalších rolí: schopný a pracovitý lékař v Belgickém Kongu Fortunati (Peter Finch), přísná i laskavá matka představená v belgickém klášteře Emmanuel (Edith Evans), obětavý Gabriellin otec a vyhlášený chirurg Van Der Mal (Dean Jagger), Gabriellinina spolužákyně z klášterního zaškolování Simone (Patricia Bosworth), schizofrenní Archanděl Gabriel (Colleen Dewhurst), či nevěřící a nechápavý Illunga (Errol John). Afrika byla v době koloniálního panování země mnoha možností i země zaslíbená pro bělochy. Ať žije nesobecká pomoc druhým! Ať je zatracena pokrytecká přetvářka! (02.03.2016)