Město Zero

Takýto film mohol vzniknúť iba v krajine, kde zajtra už znamenalo včera. Najlepšie Mesto Zero funguje ako absurdná zábava bez zmyslu, myslím, že nejaký hlbší a vážnejší rozbor by jeho zvláštnemu dada tónu iba ubral na sile. Že sa niečo začne riešiť a nedorieši, že sa pýtame na motivácie postáv a odpovedí sa nám nedostáva....no je to ako bežný život. Tiež z neho nedokážeme uniknúť. (13.07.2016)

Sovětská perestrojková kafkovina. 1) Řeči vedoucí od ničeho k ničemu, akce je jako pes chňapající po vlastním ocasu. 2) Dobrý obrázek времени застоя и перестроики je dnes, počítám, pro mnohé špatně čitelný. Doba se změnila a ruskou mentalitu u nás odjakživa chápal jen málokdo. 3) Jako pamětník doby a člověk, který přicházel s Rusy do bližšího kontaktu, mohu vážené diváky ujistit, že realitu konce sovětského režimu snímek zaznamenává výstižně. 4) Zobrazit pravou orwelovskou tvář sovětského režimu bylo i během přestavby jen těžko uskutečnitelné. Kafkovský únik sloužil jako dobré náhradní řešení. (19.11.2016)

V Rusku som bol opakovane, takže "prekrasno panimaju" o čom chcel film byť a aké pocity mal u divákov vyvolať. Nechcem mudrovať, či sa zámer podarilo alebo nepodarilo dosiahnuť. Mne sa film nepáčil a ani nepotrebujem taký typ filmu vidieť. Absurdít som zažil dosť v živote, na plátne, či obrazovke mi nechýbajú. Pri sledovaní som sa výrazne nudil, pretože bol prehliadkou absurdných situácií, absurdných dialógov, ktoré spájala iba postava submisívneho Varakina. Za neho sú aj tie dve hviezdičky. Po piatich rokoch som si film pozrel opakovane a keďže som si ho pamätal, sústredil som sa na pozadie absurdných situácií, z ktorých je poskladaný. Ani teraz nepovažujem Šachnazarovo dielo za mimoriadny film, ale hviezdičku z milosti mu pokojne pridávam. (01.04.2011)

Že mezi absurditu (lépe absurdnost ) a život je možno vložit rovnítko si intenzivně uvědomoval nejen Kafka nebo Beckett, ale nejspíš i Camus a mnoho mnoho dalších z řad režisérů, kteří si vybírali scénáře, které je možno spíš označit za "kafkárnu"; na rozdíl od toho, co se tímto termínem běžně rozumí. Absurdní jedná nejen malý Nostrodamus, ale skoro všichni, s nimiž se inženýr Alexej Varakin střetává - ale není prvávě on nejabsurdnější ze všech? A jeho útěk od posváteného dubu, definitivním projevem ztráty toho, co (možná mylně) považujeme za svoji identitu? Pozn.1: Jakoby vždy za tragedii okamžitě následovala komedie. Připomíná mi to jedno maximim Slavoje Žizka: "Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška." Pozn. 2: A rokenroll? Největší absurdita ze všech! (05.10.2018)

Město Zero jsem viděl v létě 1989 jen krátce před pádem reálného socialismu a tehdy to pro mě byl výrazný filmový zážitek. Ten pocit absurdity a nehybnosti jsem dobře znal z reálného života, byl jsem krátce po maturitě a měl jsem čerstvé zkušenosti z práce ve fabrice poznamenané systémem. Řada scén a dialogů mě fascinovala a utkvěla mi v paměti. Řekl bych, že je to jeden z největších filmových zážiků, které jsem kdy měl, jenže jsem film od té doby neviděl a s tak velkým časovým odstupem se neodvažuju dávat film do své topky. S upozorněním na velký časový odstup - 80 % celkového dojmu. Šílenost systému snímek dokázal popsat trefně. (13.06.2006)