Vrah Rosemary

Už na začiatku som sa poriadne zľakol - mysliac si, že pozerám "filmový týždenník". Čiernobiele správy z konca 2. svetovej vojny dali tomuto slasheru aj iný, takpovediac, spoločenský rozmer. Uniformovaný vrah s vidlami a vojenskou dýkou, ktorý mŕtvym obetiam zvykol darovať ruže, sa opäť prihlásil o 30 rokov neskôr. Atmosféra sa dala krájať, hudba ju umocňovala, napätie bolo miestami neznesiteľné, prostredie zapadákova uveriteľné, baby krásne a keď už prišla nejaká akcia, tak bola prekvapujúco brutálna a stála zato. Pointu nebolo jednoduché predvídať. Takže, tomuto slasheru k "dokonalosti" veľa nechýbalo... (01.02.2011)

Na slasheroch ako takých ma najviac priťahujú okrem gore scén mladé slečny (študentky/maturantky...a iné dievčiny), ktorých pohodové užívanie života je narušené príchodom, po väčšinou “starého“ známeho (nie však pre diváka) chlapíka, ktorému sa v minulosti nejakým spôsobom ukrivdilo a po rokoch akumulovanej nenávisti vracia úder. Toť jedna zo základných kostier slasheru, ktorú Joseph Zito v Prowlerovi na slušnej úrovni použil. Hlavným lákadlom pre mňa u podobných druhov filmov zostáva postava hlavného vraha. Zaujímavé na tom je práve to, že to môže byť prakticky hocikto. Či už zmyslená obluda, mutant alebo skutočný človek z rôznej spoločenskej vrstvy bez vekového obmedzenia. Predstavivosť a vynaliezavosť nepozná hranice. Síce v niektorých prípadoch je to až na úkor reality, ale inak by som to ani nechcel. Pozície hlavného kata (lovca) sa v tomto prípade zhostil jeden ostrieľaný mariňák oblečený vo vojenskom a s plným vybavením. Pravé hovado! ### Slasher starej školy a zlatej éry, žiaden slaďák. (06.03.2009)

Na 80’ roky vydarený slasher, ktorý toho z pohľadu gore ponúka viac, než som očakával. Jedna vražda strieda druhú, pričom nemožno povedať, že by boli všetky mordovačky na jedno kopyto. Tak isto prevedenie samotného násilia, je na danú dobu viac než slušné. Škoda akurát idiotského správania postáv, ktoré dokonale pohltilo už tak priemerný, tuctový príbeh bez nápadu či pointy. V dnešnej dobe, pri terajších nárokoch, už “Prowler” skrátka príliš veľké nároky nedokáže naplniť. Ale inak dobré, dobré .. (20.04.2018)

Konečně jsem dodatečně shlídl tenhle provařenej slasher, o kterým jsem četl už jako malý dítě v katalozích že přichází do půjčoven. V té době ale mne, na rozdíl od spousty jiných tahle záležitost minula, tak můžeme zhodnotit až teď. Jedná se o povedený slasher emerické produkce, s dobrým pošukem ve vojenským mundůru (chemická jednotka?), dobře vygradovaný, napínavý a s hutnými gore scénami. Tady velký palec nahoru, krev stříká, oběti ječí, vidle probodávají nahé tělo, nůž projíždí hlavou i krkem, maestro Savini odvedl jako obvykle slušný kus práce, takže pro všechny začínající amatérské filmaře a tvůrce gore efektů - nejlepší je učit se od mistrů řemesla, takže zde. Jinak vše šlape jak má, já jsem spokojen, dobře odvedená práce, pětka to není, takových filmů je hodně, ale slušná čtverka jo. Akorát škoda, když vynechám úvodní mordýřskou ántré sekvenci z roku 1945, tak potom největší kočka z celýho filmu to chudák odnese hned jako první, to mě mrzelo, mohla si zahrát víc. 7/10 (05.04.2011)

Konečně jsem si doplnil tenhle slasher, který Zito natočil ještě před tím, než fušoval do série Pátek třináctého a musím říct, že narozdíl od čtvrtého dílu této série po kterém Zito hororové vody opustil a vydal se na dráhu režiséra akčních filmů, který se podle mě zase až tak moc nepovedl, tak tady jsem hodně spokojenej. Je to přímočarý, brutální odsejpá to a samozřejmě, že to má i ten nezapomenutelný look osmdesátých let, kdy člověk rád odpustí i těch pár chybiček. V dnešní mrtvý hororový době je takováhle stará škola k nezaplacení.80% (06.02.2020)