Dům pro dva

„Tu bych si dal!“ - „Vono tě to časem přejde.“ Trošičku jsem se s tím filmem pral. S jeho nevyrovnaností a neuchopitelností, ovšem co jsem tak zaznamenal, jiné Zábranského snímky na tom asi budou podobně (ne nutně kvalitou). Přitom mě ale film velmi bavil. Věčným bojem zcela odlišných bratrů (o přízeň matky, pak ženy jejich srdce, avšak jde tu i o skrytou bratrskou vzájemnost) a možná nejvíce herectvím jejich představitelů (Schmitzer byl skvělý, Vetchý výtečný, ovšem jeho postava hyperaktivního magora měla své zkraty, ze kterých nevyšel s čistým štítem ani on). Vydařilo se myslím i líčení dobového života naplněného šedostí, bezvýchodností a nudnou rutinou. A pak je tu ten silný spirituální podtext se všemi svými výjevy, někdy více srozumitelnými (mučedník na kříži snad ani nemohl být doslovnější), jindy méně (můžete tušit, co třeba takový závěr měl demonstrovat, nic to však nemění na tom, že je mírně řečeno „mimo“…). Celkově hodnotím slušnými 4*, v jistém směru ojedinělý film s ohledem na datum a místo výroby. (10.08.2017)

Film, na ,který nelze zapomenout. Příběh lidí, který jako bychom odněkud znali. Nebo se často takové příběhy odehrávali dříve. Osobně se mi nejvíc líbí v závěru náznak probuzení DANA, který vidí svého zemřelého bratra před sebou, i když už nežije, jako ducha, jako součást své mysle, o pokrevním propojení, o transcendentálních dotycích, které v nás zůstávají po těch, které už nikdy neuvidíme a přitom byli kladnou součástí našeho života. (15.06.2010)

Indiana: "Pět hvězdiček nemůžu snímku dát pro to, jak moc je u nás ta naše země česká ukázána nechutně a za to, že je to strašně smutné, jinak je to ale good." ___A to je přesně ten důvod, proč je film tak podařený. Skvělé herecké výkony na pozadí umírajícího socialismu - nejvíc mě potěšilo pravdivé zobrazení pracovního nadšení zaměstnanců továrny. Protože takhle to před revolucí opravdu bylo. A takhle to samozřejmě někde je i dál, i když v mnohonásobně menším měřítku. (12.06.2010)

Paradoxně to, co činí film ojedinělým - tedy silná biblická symbolika, ho svoji prvoplánovostí a průhledností poměrně sráží a povrchní metaforikou nahrazuje psychologickou sondu do těžkého soužití dvou bratrů (a také napomáhá málo přesvědčivému přerodu). Schmitzer tak bohužel získal nesrovnatelně nevděčnější a více plochou roli než Vetchý, jenž zde přímo exceluje a jen napomáhá nejednoznačnosti a vitalitě postavy Dana. Nadprůměrnosti snímku silně napomáhá i syrový obraz všeobecného rozkladu, odrážející se na životním prostředí bratrů a jejich matky. (18.12.2010)

Jiří Schmitzer zde hraje mix léčitele, jasnovidce a rytíře Jedi (taky umí druhým vnutit svou vůli pouhým pohledem), v doslovném závěru získává jeho postava až kristovský rozměr. Kdyby se aspoň nejmenoval Bóža a nečetl si v Bibli, nemusela ta duchovní rovina příběhu o dvou bratrech (Ábel a Kain?) působit tak těžkopádně. Hvězdička navíc za představitelku Magdy, na kterou se příjemně kouká. (23.05.2021)