Omámení a zmatení

Pohled na americkou mládež sedmdesátých let. Co se děje po posledním zvonění na konci školního roku? Maturanti šikanujou budoucí prváky, všude travka, alkohol, pohodička, žádný starosti. Opravdu to v americe takhle vypadalo? Já věřím že ano. Přičtěte povedený soundtrack a nechte se 100 minut unášet na vlnách pohody a zavzpomínejte na svoje školní léta :) (25.04.2007)

Teenageri sú (boli) v každej dobe viac menej rovnakí, čiže dazed and confused, a Linklater sa zameral na jeden deň v ich živote. Deň to musí byť špecifický a je zaujímavé sledovať, aké rituály mali americkí stredoškoláci v sedemdesiatych rokoch. Osobne ma ich eskapády príliš nebavili a nebavili by ma ani ako teenagera na škole. Je dobré, že postavy síce nie sú prekreslené príliš do hĺbky (je ich dosť veľa), ale každá je odlišná a má jasne definovanú osobnosť, čím sa v nich nestrácame. Najviac asi pobavil Affleck, ktorému jeho frajerina nepadá na úrodnú pôdu, kvázi cool McConaughey skôr liezol na nervy, ale to bol asi aj zámer. No a prečo je Milla tak málo využitá, to mi bude musieť Richard niekedy vysvetliť... (17.08.2023)

Vlasatej Ben Affleck, vlasatej Matthew McConaughey a dokonce vlasatá Milla Jovovich - to jsou prostě věci, které se jen tak nevidí. Jedna velká osmdesátková (wait, vlastně sedmdesátková) párty se vším, co k tomu patří ve střídmějším podání Richarda Linklatera, který prostě umí vystihnout lidi všech možných věkových kategorií. Dazed and Confused je sice amerika v ryzí podobě a film předkládá snad ty největší high school klišé, ale je to takové sympatické. Nicméně na Richarda Linklatera to není tak hluboké, jak by mohlo být. Vtipu je rovněž minimum a věci jako šikana prváků tak úplně za úsměvnou věc nepovažuju. Nicméně atmosféru to má velice slušnou, hippie párty v téhle podobě by chtěl určitě zažít každej. Minimálně už pro tu božskou dobovu muziku. (26.01.2017)

Me and my "loser" friends, you know, we gotta get Aerosmith tickets. Top priority of the summer. Strastné a trpké dospievanie a rozpad tradičných hodnôt podľa Linklatera v elegantnom retroštýle sedemdesiatych rokov. Medzi hercami sa nájde hromada mladých začínajúcich hviezd, niektorých viac, ostatných menej rozpoznateľných. Film nevyniká len perfektne vybranými a skvelými skladbami ("Sweet Emotion" od Aerosmith, "School's Out" od Alice Coopera, "Low Rider" od War, "Paranoid" od Black Sabbath, "Slow Ride" od Foghat, "Free Ride" od Edgar Winter Group...) ale aj atmosférou doby, v ktorej by sa aspoň na ten jeden deň/večer oplatilo ocitnúť, popíjať pivo, potulovať sa... prípadne sa zhúliť (kto chce). Poctivý feel good, s ktorým aspoň na chvíľku na všetko zabudnete a prenesiete sa do leta v roku 1976. Would you look at this fucking town, man? It's dead. 75% (21.08.2018)

Ach, tolko casu sa pozerate na bandu sopliakov, ktori slopu a hulia a nazyvaju to uzivanim si zivota... K tomu este teatralne hrdina odmietne podpisat trenerovi listok, ze nebude hulit, lebo sak jeho slobodu mu nikto brat nebude :) velmi velmi stupidne, film by mal dat divakovi nejaky odkaz. Nie som si uplne ista, co si ma clovek zobrat z tohto... Obrovske plus je soundtrack, vdaka tomu sa to dalo vydrzat (31.05.2016)