Jay a mlčenlivý Bob vrací úder

Milovníci huličských a ostatných nových druhov komédií mi kľudne môžu povedať, že som to proste nepochopila (je mi to fuk) - ale tento film mi pripadal trápny od začiatku do konca. Jay a Bob (alebo Jason a Kevin) sú schopní všeličoho, ale toto bol rozhodne prešľap. Radšej si pozrite Dogmu, tá je stopercentná! (07.03.2005)

Kevin Smith je ztělesněním amerického nezávislého filmu, má svou věrnou obec fanoušků i své zaryté nepřátele. S hodnocením tohohle filmu je problém: kdysi v polovině 80. let jsem byl na představení divadla Járy Cimrmana ve venkovském kulturáku a rodina přede mnou se dlouho nespokojeně vrtěla, načež matka, coby hlava rodiny, rozladěně utrousila: "Tak kdy už přijde ten pan Cimrman?" Za další čtvrthodinu s poznámkou, že si z nich udělali blázny, ona rodina odešla. Tím chci říct, že bez znalosti kontextu je Jay a mlčenlivý Bob je obtížně konzumovatelný nebo se přinejmenším pronikavým způsobem sníží schopnost vychutnat všechny ingredience, které Smith do tohohle snímku přimíchal. Režisér natočil film především pro sebe a své věrné, protože spoustu fórků funguje jen u dobrého znalce Smithova díla a některé nejsou ani v pravém slova smyslu fórky. Jsou to pouhé připomínky některých filmových postav nebo situací z předchozích filmů. Na podobném principu koneckonců fungují některé divadelní scény, které mají své vyhraněné fankluby, jako třeba divadlo Sklep. Zároveň Smith tak trochu experimentoval s tím, kam až lze zajít v jeho stylu humoru a práci s popkulturními odkazy. Některé vtipy a narážky jsou na hranici trapnosti a vkusu. Jestliže pro evangelikály a příslušníky americké náboženské pravice platil co do obliby následující žebříček činností: 1. atentáty na potratové kliniky, 2. útoky na homosexuály, 3. útoky na Kevina Smithe, pak je vcelku pravděpodobné, že po premiéře se Kevin u mnohých dostal na první místo. Problémem snímku je nevyrovnanost, protože vynikající momenty střídají ne snad hluchá, ale příliš ujetá místa. Film určitě ne pro každého a do každé společnosti. Celkový dojem: 80 %. (23.05.2007)

Kdysi dávno, kdesi daleko.... . Takhle bych si představoval svůj život v Hollywoodu. Točit film u kterého by jsme se všichni super pobavili a ještě (možná) z toho káplo pár kaček. Pardon - doláčů. Tempo je kolísavé, ale po slabší chvilce se vše vrací do dobrých ,,ujetých" kolejí. Pobaví určitě i zjištění, že si jistí herci dokážou udělat si legraci sami ze sebe. B.Affleck u mě hodně stoupnul v ceně. Stejný styl humoru jako v Dogma, jen mrtvých je míň. Takže je-li Dogma ,,vaším" šálkem humoru, zaručeně budete spokojeni. A kdyby náhodou ne, hrejte podle pravidel Knihy silnic a za chvíli se dostanete kam budete potřebovat. Já mažu na stopa. Přestože jsem se bavil. (21.01.2007)

Smith tentokráte trochu pozapomněl i na další diváky, co se chtějí bavit a nejsou výhradně skalními fanoušky jeho předešlých eskapád do světa černého humoru, vulgárních narážek a trefně vystavěných dialogů. Pokud prostě neznáte předešlé snímky, ve kterých dva maskoti (nadrženej Jay a málomluvný Bob) vstupovali tu a tam do života hlavních postav, tak si tenhle film zrovna neužijete. V komedii (uzavírající pětidílnou sérii z New Yersey) vystupují jako ústřední duo, které se rozhodne překazit v Hollywoodu natáčení snímku, který je inspirován jejich osudy. V road movie potkávají nekonečnou řadu hvězd a hvězdiček filmového nebe, v drtivé většině jde o staré známé ze Smithových filmů. Možná se jedná o nejslabší film nezávislého scenáristy a režiséra, přesto jde o slušnou plejádu gagů pro zasvěcené!! (05.09.2006)

Tenhle film je takovej nářez, jakej snad ještě nikdo nikdy v tomto žánru nenatočil. Pro Smithofily (kam se okamžitě zařazuji) 200% záležitost. Originální hlášky, které se jen tak neslyší. Bohužel pro ty co od Smithe nic neviděli asi tento film bude chvilkama k nepochopení. Já už, ale něco viděl, takže jsem se bavil úžasně. Chvilkama jsem se smál tak, že jsem si musel film zastavovat, abych nepřeslechnul další fórky. (21.10.2002)