Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Douglas KochHudba:
Howard ShoreHrají:
Viggo Mortensen, Léa Seydoux, Kristen Stewart, Scott Speedman, Tanaya Beatty, Don McKellar, Lihi Kornowski, Yorgos Pirpassopoulos, Welket Bungué, Nadia Litz (více)Obsahy(1)
V blízké budoucnosti se lidé v průběhu vývoje pokusí přizpůsobit syntetickému prostředí. Zatímco někteří využívají neomezený potenciál transhumanismu, jiní se jej snaží ovládat. Saul Tenser (Viggo Mortensen) je výkonný umělec, který přijal „syndrom zrychlené evoluce“, když z jeho těla vyraší nové a nečekané orgány. Tenser společně se svou parťačkou Caprice (Léa Seydoux) promění odstranění těchto orgánů v show pro své věrné fanoušky, aby si užili živé divadlo. Mezitím si toho všimne vláda a podivná subkultura; pak musí Tenser zvážit, jaký je jeho nejpůsobivější výkon. (TommyZR)
(více)Videa (7)
Recenze (161)
Nesourodá směsice zajímavých myšlenek, nápadů, filosofování a dějových linek, trestuhodně špatně poskládaná do sebe a ještě mnohem trestuhodnějc nedotažená do konce. Promarněnej potenciál, kterýmu by možná daleko víc sedla minisérie, kde by se pro každýho člověka našlo mnohem víc času k pitvání a pochopení jeho i světa kolem, čímž by pak zamejšlený pointy pointovaly mnohem víc a gore gorovalo mnohem silnějc, páč by nebylo tak odosobněný. Navíc ani nechápu ty první zhrozený reakce, protože tu nic vyloženě hnusnýho vážně nebylo. ()
Lepšie 3*. Cronenberg stvoril ďalší vrstevnatý, sexuálne vykoľajený a ťažko uchopiteľný svet, podobne ako v jeho starších klenotoch Videodrome, či Crash. Tentokrát však necháva svoje postavy donekonečna explicitne vysvetľovať jeho pravidlá a konkrétnosti, následkom čoho je pochopiteľnejší, no necháva menej priestoru pre divákovu interpretáciu. Je to vo výsledku o čosi banálnejšie, než sme zvyknutí - menej živočíšne a viac schématické. ()
Pokud by po mně někdo chtěl, abych nejnovější Cronenbergův film vystihl jednou větou, byla by to zřejmě nesplnitelná mise. Na jednu stranu je tajemný, nepoddajný a silně alegorický, neboť se o postavy psychologicky nezajímá a nechává je bloudit po stroze vykresleném dystopickém prostředí a pronášet sérii spíše existenciálních či technických nežli všedních a dějotvorných replik. Je ovšem také přímočarý a hutný. Už úvod využívá jednoduchých prostředků komunikace, aby kladl otázky, na něž zoufale chceme znát odpovědi. Jsme pohlcení v dalším osobitém Cronenbergově světě. Lidé zde už skoro necítí bolest, stává se z ní spíše afrodiziakum. „Starý sex“ už nikoho nezajímá a místo něj se lidé na veřejnosti vzrušují řezáním jeden do druhého. A někteří přenášejí tuto extázi do umění, které se ve Zločinech budoucnosti vymyká jakékoli sebekontrole. Show je zde hnána do extrémů, které ještě mohou stále znetvořenější a zmutovanou společnost zaujmout. Hranice mezi umělcem a jeho výtvorem mizí stejně jako se mění úloha životního prostředí, které se z blahodárné vůdčí síly definitivně stává sužovaným lidským nástrojem a svým způsobem i krmí… Všechny tyto vtahující a velké myšlenky podává Cronenberg bohužel až příliš stroze a hlavně popisně, tudíž místy bolestivě vyniká, že slavný filmař triumfuje hlavně v zádumčivém aranžmá svého originálního světa, v němž se střetává „vetřelcovský“ chlad s organickým teplem rozpohybovaných pahýlovitých lůžek a židlí… „Je čas naslouchat,“ praví moderátor během vystoupení jedince posetého sluchovými orgány a nabádá tím hlavně publikum, které musí být schopno, jako tradičně u Cronenberga, interpretovat věci po svém. Film, v němž se protagonista účastní soutěže vnitřní krásy a přitom si pěstuje sadu zmutovaných orgánů, možná zní jako laciná symbolika, ale v rukou zkušeného tvůrce skýtá mnoho podnětných myšlenek. Sice často až moc popisných a vizuálně neatraktivních, ale přesto sžíravých a hodných zamyšlení. 70 % ()
Cronenberg nezklamal a opět přinesl provokativní nápad ve světě, kde pokrok přispívá k úpadku lidstva a lidskosti s atraktivním obsazením. Bohužel se příběhu nedaří díky nesympatickým postavám dostatečně vtáhnout - jediné emoce, které postavy prožívají, je vzrušení nad podobou dalšího představení nebo nad překročením dalšího tabu, a to s nimi málokdo dokáže sdílet, není to vina herců. Další slabina je neatraktivní prostředí, ve kterém se film odehrává, i když má samozřejmě svůj účel. Nejvíc vzrušení si podobně jako u starších body-horror pecek tak tradičně užijete, když budete po shlednutí s přáteli film a jeho myšlenky rozebírat, například zda lidstvo vyšší technologický pokrok skutečně vede k čím dál větší lhostejnosti ke světu a životnímu prostředí kolem nás. ()
Velice bizardní dílo, které jsem příliš nepochopil. Proto se zdržím nějaké výraznější kritiky, jelikož mi to evidentně nesedlo. Ale skoro až sexuálně nabitý děj o nejrůznějších tělních nádorech, následných operacích těchto nádorů jakožto součást umění, to navíc bez nějaké hlubší myšlenky a nebo dějových zvratů ve filmu? To vážně nepovažuji za nejšťastnější cestu, kterou se lze vydat. Nakonec, asi jen kvůli Viggo Mortensenovi dávám jednu hvězdu, ale přišlo mi to tak špatné, že jsem ani nebyl schopen dokoukat do konce. Reálně to tedy odpovídá spíše tomu odpadu. ()
Galerie (43)
Photo © Neon
Zajímavosti (9)
- Natáčanie prebiehalo počas augusta a septembra 2021 v Grécku. (Paldiny)
- Film se měl začít natáčet na začátku roku 2003 pod názvem „Painkillers“. Natáčení mělo probíhat v kanadském Torontu s rozpočtem 35 milionů amerických dolarů. ThinkFilm získal celosvětová práva s plánovaným vydáním na konec roku 2006 v Severní Americe. Projekt se však nikdy nedostal do výroby. V jednom rozhovoru režisér David Cronenberg projekt odstrčil a prohlásil, že ztratil zájem o jeho realizaci a až v únoru 2021, během rozhovoru pro časopis GQ, Viggo Mortensen (Saul) prozradil, že pracuje na projektu s Cronenbergem. (AdamXB-1)
Reklama