Freddyho smrt - Poslední noční můra

Podprůměrný 6. díl kruegerovské série je druhý nejhorší po příšerné dvojce. Pár originalit se zde přece jen najde, především hulič trávy pohlcený televizním Freddym nebo Freddy-videohra. Je toho však žalostně málo oproti vynikajícím předchozím filmům, film není vůbec děsivý a pokus Rachel Talalay vyznívá spíš trapně. (11.08.2004)

V minulosti som trochu frflal na trojku a hlavne na štvorku a päťku, ale po skúsenosti so šestkou (a dvojkou) treba povedať, že oproti nej sú to učinené žánrové hody a zázraky. Šestka je úplne mimo. To, že vyzerá nahovno po vizuálnej stránke (ako nízkorozpočtový televízny film s príšernými trikmi) je dôležitá vec, ale nie najväčší problém. Najväčší je v scenári, ktorý je skutočne odpadový (až na istý rodinný twist) a v hercoch, ktorí sú hrozne zlí. Jedinou výnimkou je starý Yaphet Kotto z Votrelca (pričom Roseanne, Tom Arnold a Depp majú len cameá). Nie úplne od veci zaujímavosťou je, že Englunda tu môžete vidieť aj v nezamaskovanej úlohe. Čo síce bolo obľúbeným trademarkom série aj v minulosti, ale tentokrát hrá Freda Kruegera pred upálením. Gore je tu minimum, vlastne ani neviem, či je šestka horor. (01.11.2004)

Tady už byli některé momenty opravdu hovadské. Nevím jestli se mám smát nebo brečet. Freddyho smrt... už po šesté. Blbost. Nikdy zemřít nemůže. Ne jen že je to přízrak ve snu, ale tvůrci by neměli z čeho třískat prachy. Tohle už jde vážně mimo. Když Freddy lítá na koštěti, tak už je to ale opravdu špatný. Za Roberta Englunda 2* (08.05.2011)

Mám rád JAnův koment, i když osud paní Talalay mi až tak moc na srdci neleží. S Freddym je to jiné, nějak ale nakonec asi zemřít musel. Ano, čtete dobře. Musel zemřít s osmdesátými lety - do žádných jiných se totiž nehodí. To koneckonců ukázal už tento zoufalý film, stejně jako třeba nedávný pokus o kotelníkovu resuscitaci. Děkujeme ti, Freddy Kruegere, za to, žes nás tak krásně strašil a bavil v 80. letech. V letech, ke kterým už budeš patřit navždy; v letech, díky nimž jsi se zaslouženě stal součástí popkultury. Nikdy nezapomeneme na ten nádherný pocit nebezpečí, v němž jsme se cítili při sledování x-tých VHS kopií Tvých děsuplných vylomenin. Takových, jaké jsi předváděl v jedničce, trojce, čtyřce a tak trochu i v pětce (dvojku milosrdně opomineme). Zažili jsme s Tebou ty nejkrásnější a nejzábavnější noční můry, jaké dala kinematografie světu. Zemřel jsi s osmdesátými lety, a stejně jako ony zůstaneš navždy v našich srdcích. Momentů, na které budeme vzpomínat, je mnoho. Ale jeden z těch na první pohled nejvíce překvapivých - nevyslovené přání Alice u kašny v závěru The Dream Master - se v rámci Tvého nekrologu hodí připomenout asi nejvíce. Jenže jak napsal Stephen King: "Co jednou zmizí, nemůžete přivést nazpátek." A jak jsme se několikrát přesvědčili, není možné přivést zpátky ani Tebe. Řeka, do níž jsi se sobě vlastním ďábelským šarmem tak elegantně vstupoval, už uplynula. Zbyly nám jen vzpomínky a nostalgie při oprašování DVD s Tvými starými kousky. Sbohem navždy, démonický taškáři! A pozdravuj v pekle. (18.08.2011)

V mnoha scénách mi to svou stupiditou připomnělo bezkonkurenčně nejhorší díl série (ano, mluvím o dvojce), nicméně díky tomu, že si z těchto momentů uměl film udělat srandu, přeci jenom trochu přihodím a těch 50 % tomuto dílu dám. Ale jak říkám, bylo to o fous… (27.11.2011)