Docent

ČT minisérie - (6,5/10). Když jsem se dozvěděl, že na obrazovky České televize zamíří minisérie z kriminálního prostředí, který bude mít na starosti velmi zdatný český režisér Jiří Strach, tak jsem velmi zpozorněl. Když bylo ještě oznámeno, že se v minisérii objeví velká část seriálu Případy 1. oddělení, tak mi to přišlo jako hrozně epický crossover. Hlavní role se chopil Ivan Trojan, který je mimochodem taktéž výborným českým hercem. Sekundovat mu měla Tereza Ramba, která pro mě velkou hereckou neznámou a je to takový chameleon. První díl mě okamžitě vtáhl do středu dění, kde se vyšetřovalo řádění sériového vraha. Krásné nastínění případu a pomalé odkrývání podrobností. Připomínalo mi to takový slabší český odvar Temného případu. Herci začali rozehrávat své herecké koncerty, kdy si již dříve zmiňovaná Tereza Ramba kradla pro sebe velkou část pozornosti kvůli své dosti šílené povaze. Bavila mě postava Ondry Vetchého, která se dosti odrážela v postavě, kterou hrál i v dříve zmiňovaném seriálu. Jeho postava zkrátka neustále řvala a to mě hrozně bavilo. Druhý díl v mých očích přinesl mírnější pokles kvality, kdy se děj na můj vkus až moc zpomalil a byli jsme svědky dosti nelogických rozhodnutí. Na druhou stranu se nám pomalu začal rozkrývat obraz celého případu. Poslední díl byl ovšem výbornou podívanou, která krásně propojila všechny díly dohromady a vyložila na stůl všechny karty. Konec samotného vraha byl možná na můj vkus trochu zkratkovitý, ale v kontrastu s celým seriálem tam vlastně zapadal. Hlavně výběr herce, který byl oním predátorem, byla taktéž castingová výhra, protože slizkost herce byla neuvěřitelná. Zůstal jsem přikovaný ke gauči, jako celá moje rodina, se kterou jsme tuto minisérii hltali každou neděli. Jsem zvědavý, jestli přijde v budoucnu nějaké pokračování, protože z mé strany je tam určitě nemalý zájem. 🔝Nejlepší epizoda: Rozhodnutí (E03)🔝 (21.02.2023)

V kompletu je to jedna z těch lepších kriminálek. Má docela svižný a poutavý děj, zločinec není (v mírně překombinovaném ději) odhadnutelný za pár minut. Herecky obsazeno povedeně. Drobná výtka na přehnanou uječenost v prvních dvou dílech minisérie. Samozřejmě se tu režisér nevyvaroval spousty klišé v podobě chyb při policejní práci, které diváka bijí do očí a předvídatelný způsob dopadení pachatele a zakončení vyšetřování. Na druhou stranu, z gauče v obýváku je každej mistr světa a chytřejší než Sherlock Holmes dohromady. Docent je povedený a nedivil bych, ba i přimlouval, za další díly. (19.02.2023)

Decentní docent ozbrojený obouvací lžicí staven do kontrapunktu k uřvané kolegyni Fousové, která trpí permanentním premenstruačním syndromem. Je fajn, že si v posledním díle uvědomila své nedostatky a iniciativně je vyřešila kobercovkou. Ve věci rivality a jemného humoru pak tady máme Laurela a Hardyho pražské kriminální policie. Konkrétně Hádek, co hádám nevidí na SPZ odjíždějících vozidel a prostorově výrazný Taclík, kterého by ve fyzických testech udělal i penzionovaný noční vrátný z budovy útvaru. Že jim všem velí Vetchý, na kterého přichází to hrozné PMS v návalech, aby poté na konci zjihnul a hloupému divákovi vše dovysvětlil, už nemůže nikoho překvapit.. Já vám nevím, ale že odborník na profilování zločinců nakonec odhalí pachatele mravenčí prací v terénu nebylo potřeba roztahovat do třech epizod. Strach bez mysteriózna a dobrého scénáře ztrácí na zajímavosti a výsledkem je pak tohle kriminální preso s mlíčkem.. (20.02.2023)

Vlastně taková česká variace na dánská Qéčka, v nichž jejich první polovinu tvoří taktéž mírně autistický ufon Qocientě se vymykající policejnímu průměru a druhou naprosto nesnesitelná Qočna, kterou paní Rambousková zahrála tak sqěle, že jsem si před třetím dílem dal vychladit lahváče a napukat kukuřici pln nadšeného očekávání receptáře príma sklepních nápadů, kdyby do toho ovšem první Qéčko zákeřně nehodilo vidle (sakra, přítlačné křídlo…). Trojan samozřejmě jako vždy klasa, Vetchý si zase střihnul další svou standardní variaci na permanentně nasraného Luňáka a vetchý Švehlík naprosto úžasného starého fotra („Policejní rodina je základ policejního státu!“). Byť tedy zejména ve druhém díle běžela logika místy poněkud na neutrál, kdy zejména Qočně za účelem stavby oslího můstku byla provedena dočasná lobotomie, a byť byla totožnost pachatele profláknuta už v první půlhodině prvního dílu (a když už na to přišel Herkul Poaró jako já, který obvykle nevypátrá ani kdo z jednočlenného okruhu podezřelých doma pochcal prkýnko, tak soudím, že profláknutá skutečně brutálně), tak celkově hodnotím jako na české televizní poměry silný nadprůměr, u něhož bych i hnedka takhle bezprostředně po konzumaci ocenil nášup. (19.02.2023)

Policejní rodina je základ policejního státu. Docentovi lze rozumět jako jakési očistné kúře Jiřího Stracha po ponoření do kdysi osvěžujících, již nějakou dobu kalných esoterických vod bubu-sérií, které doufám ani on sám nebral příliš vážně. Jeho čerstvou práci naopak skoro vážně brát lze. I když se točí okolo šestákového motivu sériových vražd, manifestuje cosi, co lze považovat za detektivní vyšetřování, včetně slepých uliček, falešných a domnělých stop, falzifikujících se hypotéz a všeho to, co činí řešení skutečných problémů nelineárním. Základní konflikt neprobíhá mezi vyšetřovateli a pachateli, nýbrž mezi metodami policejní práce. Nejspíš proto ty divácké stížnosti na 'nudu' - čím realističtější to je, tím méně to odsýpá; a odsýpání je kupodivu velmi žádaná komodita, snad aby se už mohlo jít brzy spát. V jednom ohledu zašel Strach a scénáristé příliš daleko: Dysfunkčnost policejního týmu je alarmující a já doufám, že skutečnost reflektuje spíše méně věrně. Složitost problémů vyplývá z povahy světa, stejně tak existence kreténů. Sem tam nějaký profesionál se snad i u policie našjde. Prosím vás, s pánem režisérem Renčem citlivě. To víte, je to umělec. (29.07.2023)