Hrdina

Po Rozchode asi najsilnejší Farhadi. Na jednu stranu sa stále drží svojich typických tém, len tentoraz necháva hlavného hrdinu prechádzať jedným prúserom za druhým. Klamstvá a polopravdy, nešťastie a túžba pomôcť a zároveň udržať si tvár sa tu miesia s ľudskou malosťou. Poctivý to nie je tak úplne nikto. Každý si melie to svoje. Niektorí to robia sofistikovane. Niektorí nie. Niektorých ženú pozitívne motivácie, iných nie. Tento Farhadiho svet je nepríjemný. Nie je v ňom veľa dobrého a keď sa aj na chvíľu to dobré zjaví, tak len aby ukázalo hrdinom, čo ešte všetko môžu stratiť. Amir Jadidi je vo svojej úlohe presvedčivý. Dakedy ho máte chuť preplieskať. Na druhú stranu jeho motiváciám rozumiete. Nech už sa akokoľvek počas príbehu menia. Finále a jeho úsmev sú potom poslednou povestnou ranou voči divákovi, ktorý predsa len trošku dúfal v iný koniec. Farhadi je emočný mág. A som mu za to vďačný. Táto odvrátená strana Blízkeho východu má s tým našim svetom spoločného omnoho viac, než by sa na prvý pohľad mohlo zdať. (29.01.2022)

Človek by sa aj štvorhviezdičkovo bavil, len by sa na tento blízkovýchodný počin nesmel pozerať západniarskou prizmou elementárnej logiky. Nepoznám iránske reálie či právny systém, v našej spoločnosti by však takýto príbeh zrejme nevznikol. Budem veriť, že tamojšia spoločnosť je vyobrazená verne. V porovnaní s našim západným svetom tu je jediný spoločný menovateľ - priam až zúfalý boj o verejnú mienku. V scenári mi vadili oslie mostíky . ako napríklad (spoiler), keď celý hrdinský príbeh hlavného hrdinu padol na tom, že jeho frajerka zahrala ženu, ktorej mal vrátiť zlaté mince. Aj absolútny blbec (čo hlavný hrdina zďaleka nebol) by musel vidieť, že to je plán vopred odsúdený na poriadny prúser. Mnohé dejové linky ostali neuzavreté (a to doslova, nie že divák si ma domyslieť), ako napríklad, že kto na "hrdinu" stále donášal a kto spískal hlavný spor: hrdina alebo veriteľ. Inak sa mi film páčil, postavy a ich konanie boli autentické a uveriteľné a celkom rozumiem, čo chceli tvorcovia tým celým povedať. (18.02.2022)

Samotný námět a scénář otevírají zajímavé téma, film má určitě skvělou kameru, hlavní herec je od pohledu sympatický, náhled do reálií současného Íránu asi dost věrohodný... těch kladů pro 3 hvězdičky bych našel víc, ale abych je sám úpřimně dokázal filmu věnovat, to by mě nesměl z velké části naprosto nezaujatě, tak příšerně nudit. A nezachrání to ani těch pár momentů, kde se chvílemi rýsovala společenská výpověď, chvílemi zas náběh na psychologický portrét vězně, toužícího po lepším životě, ale věčně se topícího v průšvizích, protože ani v tomto směru zpracování na víc, než lepší průměr nevydá. Příběh s množstvím zvratů kolem jednoho případu fingovaně nalezené tašky se tu ve dvou hodinách neskutečně vleče a ve výsledku jsem v něm navrch necítil ani trochu emocionální zaangažovanosti ze strany režiséra, ani pořádnou atmosféru a psychologie postav zřejmě hodně pokulhává, pokud jejich jednání jako divák nedokážu pochopit. Mrzí mě to, ale Farhadiho Hrdina je mým prvním výrazným zklamáním po asi 20 fascinujících, skvělých či minimálně pozoruhodných zážitcích z íránské kinematografie a bohužel z mého pohledu neobsahuje ani desetinu té osobitosti, kterou mě starší íránské filmy vždy tolik upoutávaly. Prakticky jde o naprosto tuctový a zaměnitelný festivalový film současnosti, u nichž mám někdy ten nešťastně absurdní pocit, že čím táhlejší tempo a čím delší stopáž, tím větší šance k úspěchu a získání cen. [50%] (04.10.2022)

Nikdo nelže, a přesto nikdo neříká pravdu. Neuvěřitelně propracovaný scénář, detailní režie, fenomenální Amir Jadidi v hlavní roli člověka, který se zachová až příliš lidsky a tím se stane obyčejným hrdinou menším než život. Bohužel takoví obvykle špatně končí. Nejlepší Farhadiho film za deset let. Na emocionální punch Rozchodu už možná Íránec nikdy nedosáhne, ale pořád má slušnou páru. (20.01.2022)

From HERO to ZERO! Parádny príbeh o svedomitom Rahimovi, ktorý chcel byť gentleman, a napokon skončil ako totálny loser :( Iránci vedia točiť parádne filmy, a toto je toho dôkazom. Aj keď možno nemajú takú silnú dynamiku a akčnosť ako tie americké či európske, majú svoju perzskú dušu a sú viacmenej plne realistické. Ghahreman mal možno slabší rozbeh, ale ako náhle do hry vstúpili zlaté mince, tak sa to rozbehlo do výbornej drámy, ktorá Rahima vynáša najprv do nebies a následne jeho osud padá stále strmšie a strmšie k zemi. Ako ľahko sa môže z prvotne čestného skutku stať doslova peklo, o tom by vedel hovoriť aj Canko z bulharského filmu Slava, aj keď tam bol kontext o čosi inší. Každopádne, ľúto mi ich prišlo oboch. A oba filmy stoja rozhodne za to! (26.02.2022)