La chimera
La Chimère
Chiméra
La Chimera
La Chimera
La Chimera
Režie:
Alice RohrwacherScénář:
Alice RohrwacherKamera:
Hélène LouvartHrají:
Josh O'Connor, Isabella Rossellini, Alba Rohrwacher, Carol Duarte, Vincenzo Nemolato, Francesca Carrain, Milutin Dapčevič, Luca Chikovani (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Lovci pokladů, vykradači hrobů a komedianti. To jsou členové party „Tombaroli". Jeden z nich, Arthur (Josh O'Connor), ale vyniká zvláštním darem – schopností najít místa, kde jsou ukryty staré etruské poklady. Zatímco on sám urputně hledá ztracenou lásku, ostatní přátelé využívají jeho jedinečný talent k dosažení bohatství. Hon za chimérami je však dovede až na hranici mezi živými a mrtvými světy. Režisérka Alice Rohrwacher přináší ve svém nezaměnitelném stylu magický snímek zasazený do prosluněných italských scenérií. (Aerofilms)
(více)Recenze (36)
Alice Rohrwacher a po Lazzarovi jej ďalšia autorská snímka plná viacerých postáv, jemného humoru a atmosféry talianskeho vidieka. Tentokrát však bez magického realizmu a s menej zaujímavou hlavnou postavou. [KVIFF2023] ()
Velmi zajímavý film, ale s nesouvislým dějem a spoustou schválností. Bez magického realismu a s trochu nesympatickým hrdinou.(70%) ()
Žánrově vágní, hravý a velmi italský film v osobitém stylu. Snímek nejvíce fascinuje svým na první pohled chaotickým, ale přesto zjevně vypočítaným vyprávěním, které se před očima diváka postupně poskládá v uspokojivý, úsměvný a lehce magický filmový zážitek. Na osobitosti přidává i nevšední, až rošťácká italská atmosféra 80. let. Ve výsledku jde tedy o trochu záhadný film, nad kterým ale stojí za to přemítat. ()
Zajímavý a rozporuplný. Dost strašný scénář s hodně tupou symbolikou. Ale forma.....? Vůbec ne zlá. Nicméně 3 převážily právě kvůli tomu obsahu. Forma s hovnem je furt hovno. ()
Alice Rohrwacherová se drží své oblíbené retro nitky a citlivě skládá neuvěřitelné filmové dílo, které jde k divákovi vlastní trnitou cestou. Magické Toskánsko vězní cizince (zřejmě vliv rodinné karmy), který bloumá kdesi ve své snové minulosti a není schopen navrátit se zpět do naší banální přítomnosti. Vše je precizně (a věrohodně) nasnímáno v duchu nejlepších italských filmových tradic a ani jasné odkazy na Felliniho práci (Roma) nepůsobí jako nežádoucí laciné opisování. ()
No zjavne pôjdem proti prúdu, ale mňa tento film ubíjal, a to mám veľmi rád O`Connora. Scenáristicky mi to prišlo mdlé, bez zaujímavého nápadu, s prepálenou stopážou, povrchne a nezaujímavo natočené a mal som čo robiť, aby som to v pohode dopozeral. Viete ako, keď vymyslíte akéhosi artovo poňatého Indiana Jonesa s talianskou "charizmou", ťažko to zaujme. Pre mňa osobne strata času. 40 % ()
Když jsem včera vyrážel do kina, přemýšlel jsem, kdy jsem naposledy viděl v kině nějaký italský film. A vzhledem k tomu, že jsem na žádný nepřišel, o to více jsem se těšil. A o to větší pak možná bylo zklamání. Nebo ne až tak zklamání, jako spíš rozčarování. Jak určitě souhlasím s tím, že se jedná o nadprůměrný snímek. Mě osobně potěšilo zejména to, že je natáčený na filmový materiál (to vždycky dokáže potěšit), ovšem když jsem se začal zamýšlet nad dějem nějak se mi ta krása začala před očima rozpadat. Ten příběh má totiž hrozně pomalý rozjezd, což by ani tolik nevadilo, vzhledem k celkovému tempu snímku. Já osobně jsem ale měl problém s tím, že se mi ve zbytku stopáže nedostalo žádné hluboké myšlenky. Možná jsem se jen špatně díval, možná tam nějaká byla, ale já jsem měl na první doborou pocit, že autorka nám prezentuje takovou pohádku o italském indianu jonesovi a očekává že my z toho něco pochytíme. Ono nejde říci, že by to nemělo žádný děj, vůbec by mi nevadila ani pasivní postava, ale ten děj je hrozně pomalý roztažený a když už dojde k nějaké akci tak kolem nás propluje bez povšimnutí. A mě prostě vadilo, to že jsem se nedozvěděl žádné autorčino stanovisko, žádnou myšlenku kterou by ten film měl. A znovu opakuji: možná jsem jí tam pouze nenašel. Možná, že by se ten můj pocit dal popsat jako pocit, že nás autorka do svého dila nijak nevtáhne. Ona nás nechá se koukat, ale na co, to si buď musíme domyslet, anebo se to nedozvíme. Nicméně i tak bych film hodnotil na solidních 3.5 hvězdičky. Rozšířenou verzi najdete na kritiky.cz. ()
La Chimera poskytuje nádherný celuloidový vizuál, sugestívne snové sekvencie, odťažitý, ale zároveň pútavý výkon Josha O'Connora, 70/80tkové needledropy a celý arzenál rozmarných výjavov dnes už typických pre Rohrwacherovej tvorbu, ale po prvý krát zanecháva dojem sebastrednosti a určitej únavy materiálu (sebastrednosť bola citeľná už v Le pupille, čo sa však dalo obhájiť žánrom a hlavne stopážou). Sila R. predošlých filmov spočívala najmä v juxtapozícii života v zlých sociálnych podmienkach a hravým formálnym spracovaním, ktoré vrstvilo motívy a posúvalo filmy zo začiatočnej neo-neorealistickej polohy do sféry fantázie narúšajúcej logiku času a miesta (Lazaro). V Chimére prevažuje fantázia natoľko, že sociálne postavenie felliniovských postáv nevytvára protipól fantázii, ale slúži ako rekvizita. Film v konečnom dôsledku pôsobí ako sled nápadov, ktoré často fungujú samé o sebe (tanečná scéna, Arthurove vidiny, sekvencia v prístave....), ale netvoria zmysluplný celok. ()
Těžko se to popisuje, ale jako by film připomínal spousty a spousty klasických filmů a příběhů druhé poloviny 20. století, spoustu žánrů a postupů různých evropských filmů; a přitom je to naplněný film se svým vlastním “životem”. ()
Filmu by prospělo lehké zkrácení, ale i tak dávám nejvyšší hodnocení. Stylizace, humor, prostředí, vše na mě dýchlo tou správnou atmosférou. Z návštěvy kina tak trochu naslepo se stala velmi příjemná záležitost. Určitě přehlížím jisté nedostatky filmu, ale celkový dojem a hlavně hořkosladký konecto přebil. A Josh mě herecky moc moc baví! ()
Jen za Joshe dávám i druhou hvězdičku, očekávala jsem něco totálně jiného. Kromě pár momentů to nebyl můj šálek čaje, navíc roztahané, přehlídka týpků jak z neorealismu, narážky na ženskou sílu, prostředí ale ze 70. let. (?) Ve vedru se vláčet na toto... ()
Krásný, citlivý film se snovou atmosférou, specifickým staro-novým vizuálem a italským humorem. ()
Rozvleklé. Prvni část filmu je nuda a zmatek. Asi šest lidi v kině nevydrželo a odešlo. Já chtěla záhadě přijít na kloub. Spousta bizarních neuvěřitelných postav, u kterých se nedozvíme proč dělají to, co dělají. Filmařsky asi zajimavé, ale neoslovilo mě to. Melodramatický konec, ale zase - vůbec mě nedojal, hlavniho hrdiny mi nebylo líto a vlastně mi byl i místy dost nesympatický. Byla jsem ráda, že po více než dvou hodinách nesmyslů můžu domů a záviděla těm, co narozdíl ode mě umí odejít z kina. ()
Související novinky
Třetí Na nože dostalo název a nabírá obsazení
Detektiv s výrazným jižanským přízvukem, Benoit Blanc, se vrací řešit nový podivuhodný případ... svůj zatím nejnebezpečnější. Jak už bylo dříve avizováno, z chválené detektivky Na nože režiséra Riana… (více)
Dny evropského filmu začínají 4. dubna
Filmy věhlasných režisérů Wima Wenderse, Jessiky Hausner, Alice Rohrwacher nebo Fernanda Trueby, ale i objevné debuty nastupující filmařské generace. Novinky ověnčené cenami z festivalů v Cannes,… (více)