Oáza

Oázy v pouštích, jediná to místa s vodou (nejsou-li studny vyschlé, či otrávené ustupujícím nepřítelem) jsou vděčná témata nejen válečných snímků. Tento film byl pro mne překvapením, protože jsem o jeho existenci vůbec nevěděl. Obsah vyčerpávajícím a přesným způsobem popisuje děj, takže jej zde nebudu rozebírat. Byl jsem velmi překvapen, když jsem jako jednoho z legionářů viděl Rudolfa Hrušínského... Znám jej jako zemana či šlechtice, ale jako voják z druhé světové byl pro mne překvapením. - Je to solidně natočené psychologicko - válečné - drama kdy dvě strany bojují o strategické místo - ne, není to kopec, není to přístav ani skladiště paliva, je to - studna s vodou v poušti. Škoda jen toho konce, ale i tak je to na 4 kapky vody * * * * (16.12.2011)

Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský a Josef Bláha ve válečném filmu, Zdeněk Řehoř jako důstojník Luftwaffe, téma o němž se ostatní nemohli ani zmínit a možnost natáčet v Turkmenistánu. Ani tohle nestačilo, aby Zbyněk Brynch vypotil alespoň průměrný snímek. Film měl být komorní psychologické drama, ale protože režisér na sofistikovanější metody práce s postavami rezignoval a suploval je přidáváním scén s dlouhými záchvaty nepříčetného smíchu, tak zůstalo jen u záměru. Herci dřeli, trpěli ve špíně a neskutečným horkem, jenže co naplat, z hovna bič neupleteš. Ukázkou tvůřčí neschopnosti je násilně naroubovaný konec s jalovou pointou. (17.12.2020)

Zase jeden z filmů, které mohly být lepší, než nakonec jsou. Originální námět, ale ve zpracování je někde chyba. Herecké obsazení nepasuje. Zvláště na německé straně je zcela špatné. To měli být herci daleko mladší a navíc němečtí. A měli mluvit německy. Na straně legionářů je to podobné - vypasený Hrušínský jako příslušník Cizinecké legie, to vypadalo jako vtip. Rovněž hudba jakoby byla z nějakého filmu ze současnosti. Nakonec ani ty přestřelky nebyly nic moc, tam bylo vidět, že střílejí jen do zdi, nebo někam naslepo. A samozřejmě, že nejvíce záleží na tom, jak film skončí. To, že Oáza končí uprostřed přestřelky naprosto nesmyslným doslovem, který působí na docela spokojeného diváka jako studená sprcha, sráží výsledný dojem. Psal jsem, že někde je chyba, jak vidno, je jich víc. Mám z toho velmi rozporuplný pocit. Docela se mi to líbilo, oceňuju originalitu i některé scény, tím víc mě mrzí, že nemohu dát lepší hodnocení. Je to takových 70%. (15.08.2006)

"Ve studni už není žádný písek, pane poručíku, ale voda tam taky není..." Hlas Brzobohatého o tom, že nám rozpovie príbeh o túžbe človeka prežiť, sľubuje napínavé dobrodružstvo. Aspoň úvodná veselá skladba a prestrihy na usmievavé tváre hlavných hrdinov to sľubovali, no dobrodružstvo by som tu veľmi nehľadal. Ide skôr na naše pomery o nečakane vydarenú vojnovú drámu, za ktorú sa Československo rozhodne hanbiť nemusí a to ani za hranicami. Ja sám som film objavil iba nedávno cez filmografiu Š. Kvietika a R. Brzobohatého. Film sa štruktúrou príbehu veľmi podobá na nedávny Kríž cti, atmosférou a prostredím na filmy Sahara či Tobruk. Kvietik a Brzobohatý sa stretli už neraz, mám ich obidvoch veľmi rád a túto skvelú a sympatickú dvojku dopĺňa netradične, ale dobre obsadený R. Hrušínský. Jediným mínusom je, že Nemci hovoria česky inak prekvapivo dobrý vojnový film. 80%. (24.09.2014)

Z hlediska námětu a exotických exteriérů, kde se celý děj odehrává na poušti, se v dějinách československého filmu jedná o pěkně raritní snímek. Obsazení je dokonalé, fakt radost sledovat všechny herce, to je zážitek nad zážitky! Nemá cenu jmenovat, každý je nezapomenutelný. Širokoúhlá kamera Josefa Vaniše vyloženě kouzlí nádherné záběry a scenérie a umně si pohrává s různým zaostřováním a snímáním detailů, buď obličejů nebo rekvizit. Začátek filmu je jak z nějakého westernu, záběry na herce, zastavení kamery a jméno herce napsané parádním písemným fondem. Do toho jazzová hudba Jiřího Sternwalda a já čumím jak péro! Během děje atmosféra houstne, hudba už místo jazzu brouzdá v expresivním ruchu a zvucích a postavy začínají naplno projevovat svoje charaktery. Bez vody na poušti leckomu hrábne. Divím se, že už jen kvůli tématu českých legionářů mohl film vůbec projít a být natočen, v závěru je však poznat, že byl krapet sestříhán a konec působí dost ukvapeně a věta, že s fašizmem nelze jinak než bojovat, byla vyloženě dotočena na zakázku cenzorů. Přesto se však film do širší distribuce nedostal a z kin byl brzy stažen. I přes ten strmý závěr hodnotím plným počtem! (09.03.2020)