Reklama

Reklama

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý a ojedinělý projekt Zbyňka Brynycha, který zpracoval v té době (a obecně v kontextu československé kinematografie po roce 1948) naprosto tabuizované téma. Brynych byl vskutku pozoruhodný režisér, jednak během normalizace směl točit s povolením nejvyšších míst v Západním Německu, druhak se mu nějakým zázrakem povedlo prosadit a natočit tenhle film o československých příslušnících cizinecké legie v době nejtužších 70. let (logicky pak snímek skončil víceméně v trezoru a v široké distribuci se příliš neohřál), samozřejmě že se mu takovýchto privilegií dostalo za angažovanou tvorbu, kterou během normalizace točil coby úlitbu režimu. Brynych, jinak specialistu na filmy z období druhé světové války, kterými se umělecky proslavil, i Oázu pojal ideologicky především coby protifašistický snímek (viz úplný konec filmu), což mu ji asi umožnilo vůbec natočit, koncipoval ji však jako psychologickou studii rozkladu lidské morálky v závislosti na extrémním prostředí. Oáza, která tak trochu vizuálně předznamenala Marhoulův Tobruk, je spíše komorní a vizuální snímek, jenž čerpá především z exotických exteriérů a povedené kamery, samozřejmě z vynikajícího castingu (čemuž se nelze divit, v ponuré době, kdy nebylo v čem hrát, byl jistě výlet do Turkmenistánu vítaným zpestřením), pokulhává ale ve složce scenáristické a v celkové koncepci, zjevně chtěl říci ještě cosi dalšího, co už mu nebylo dobou a režimem umožněno (tušit lze chybějící či vystřižený závěr). Výrazným záporem je také pradávná bolest českých válečných filmů, tedy fakt, že obě znepřátelené strany (Češi i Němci) mluví stejným jazykem, což je jev tak neuvěřitelný, jako sám vznik tohoto snímku (zajímavé o to víc, že ve svých dřívějších filmech Brynych na němčinu německy mluvících postav pečlivě dbal). Morálně si ale tenhle film zaslouží větší ocenění, než to, jaké mu tady na čsfd dávám... ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Zase jeden z filmů, které mohly být lepší, než nakonec jsou. Originální námět, ale ve zpracování je někde chyba. Herecké obsazení nepasuje. Zvláště na německé straně je zcela špatné. To měli být herci daleko mladší a navíc němečtí. A měli mluvit německy. Na straně legionářů je to podobné - vypasený Hrušínský jako příslušník Cizinecké legie, to vypadalo jako vtip. Rovněž hudba jakoby byla z nějakého filmu ze současnosti. Nakonec ani ty přestřelky nebyly nic moc, tam bylo vidět, že střílejí jen do zdi, nebo někam naslepo. A samozřejmě, že nejvíce záleží na tom, jak film skončí. To, že Oáza končí uprostřed přestřelky naprosto nesmyslným doslovem, který působí na docela spokojeného diváka jako studená sprcha, sráží výsledný dojem. Psal jsem, že někde je chyba, jak vidno, je jich víc. Mám z toho velmi rozporuplný pocit. Docela se mi to líbilo, oceňuju originalitu i některé scény, tím víc mě mrzí, že nemohu dát lepší hodnocení. Je to takových 70%. ()

Reklama

Martin741 odpad!

všechny recenze uživatele

Priserna nuda o tom, ako idu vojaci africkou pustou niekedy v roku 1943. Vo filme sa stretnu cs. vojaci a nemecki vojaci. Pochopitelne, jazykova bariera neexistuje, vsetci hovoria plynule cesky, aj jeden herec slovensky Kvietik /Boxer a Smrt/ a..... nic, vsetci si dokonale rozumeju. Ucast Rudolfa Hrusinskeho /Spalovac Mrtvol/ som doteraz nepochopil. K tomu sa da napisat snad len velke LOL. A v ramci vojnovych filmov by som urcite dal vyssie Bielikove Vlcie Diery, Kapitana Dabaca, alebo Vavrov film Sokolovo. To uz radsej ani nespominam Michalkovov opus magnum Utomlonnyje Solntsem. 0 % ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Problematika cizinecké legie nám byla vždy hodně cizí a vzdálená, ale možná právě proto nás lákala. Dozvídali jsme se o ní hlavně z literatury a zahraničních filmů. Utéci z cizinecké legie se podařilo málokomu. Těžko říct, proč se režisér Brynych pouštěl na tak tenký led a chtěl autenticky natočit příběh z prostředí tak neznámého. Moc se mu to ale nepovedlo. A tak autenticky vyznívají pouze výkony herců. Určitě si ale nemyslím, že se jedná o jeden z nejlepších českých válečných filmů. Celkový umělecký dojem za 3* ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Zbavit to několika mínusů a na ty 4* by to bylo. Začátek mi přišel moc pomalý a obecně některé scény jsou zde zbytečně utahané. Pak to taky sem tam skřípe u dialogů, hudba je tady sice pěkná, ale hodí se leda tak do nějaké československé komedie, rozhodně ne do vážně myšleného válečného dramatu (!) a konec je strašně utnutý. Jinak to ale není špatné, prostředí pouště funguje a podporuje to postupně se zvyšující šílenství postav, herci hrají dobře a má to i zajímavé scény. Na československý film je to i celkem originální, ale tak jako tak, na víc jak 3* to bohužel nevidím, i když mě to zaujalo a špatné to rozhodně není. 3* ()

Galerie (14)

Zajímavosti (13)

  • Dobovým cenzorům vadila scéna, kdy sestřelení letci vytvořili nápis SOS. Vykládali si to jako že „čeští filmaři volají o pomoc do světa“, proto byla scéna vystřižena. (PanZahadnyCZ)
  • Natáčením v poušti strávili filmaři 3 měsíce. (gogos)

Související novinky

Jaká to rozkošná válka

Jaká to rozkošná válka

30.04.2006

Režisér a producent Václav Marhoul, jenž se svým scénářem filmu Tobruk inspirovaným knihou Stephena Cranea Rudý odznak odvahy uspěl v českém kole americké soutěže Hartley-Merrill Prize pro tvůrce z… (více)

Reklama

Reklama