Maelström

Doufal jsem, že nevyplave a celý zbytek filmu bude bez ní. Nechtělo se mi dál sledovat, jak se sprchuje a zalézá do postele. Od toho popela se ale už neumyla, takže happyend. Celkově dost blbý film. Škoda, že všichni diváci zjevně ještě v jeho průběhu zapomněli, čím její Maelström začíná. Chycená ve víru nicméně byla už před tím, o čemž se ale nedovídáme nic. Sled vypravěčů vypráví velmi starý příběh. (31.01.2016)

O tom, jak se dostat do maelströmu a jak se z něj dostat ven, víme něco od E.A. Poa. Zde se hlavní hrdinka ale dostala nejspíš do něčeho jiného. Do průseru, který se jí nakonec podařilo úspěšně odsloužit/odsouložit. V podstatě tu jde o problém moderní ženy, které se daří příliš dobře na to, aby dělala takové ptákoviny, po kterých se občas musí pořádně vyzvracet. Jinak ale nemá žádné skrupuje, a pokud se jí děje něco nepřijemného, tak za to mohou nepřející lidé; jí se to nedotýká spíš nepřímo. Příběh o tom nám vypráví bizarní norská ryba, která se ve své zpovědi sice občas opakuje, přeskakuje a vrací se, přesto se však nechala nachytat na jednu melodii od Edwarda Griega. Villeneuve se (za tu rybu) svým norským přátelům omluvil, nicméně byla (ta ryba) dobrým nápadem. Podobně i francouzky zpívané šansony v kontrastu s Waitsovou The Ocean Doesn't Want me. - Už někdy minule jsem psal, že takových dramat vycházejících z traumatu je už skutečně nadbytek. Bibána se nechovala tak, protože prodělala (nějaké) trauma, ale proto, že tak byla vychována a toto také byl vzorec jejího chování (01.02.2022)

Po tomto filmu se režisér, který je ke své tvorbě velmi kritický, vrátil zpět do školy, aby zdokonalil své scénáristické schopnosti. Svůj film nepovažuje za dobrý, spíš za experiment, který překvapivě uspěl. Na konto pověstné mluvící ryby v roli vypravěče dodal, že měla velký úspěch v Japonsku. Konkrétně se ve filmu vyskytuje jako prvek, provázející příběhem, ve kterém se opakuje jedno téma - odpovědnost za své skutky.Temné komedii dominuje hudba, která by klidně mohla být z úplně jiného filmu. Maelström je zajímavý počin, s nádechem cyniky a vůní melancholie. (04.07.2011)

Úvodní omluva obyvatelům Norska a upozornění, že scénář byl napsán v hypnóze, mě rozesmál. Příběh ...CITÁT - velmi starý příběh....... ... je vyprávěn rybama na "smrtelném" stole a začíná popravou jedné ženy. CITÁT - Obětovat se, znamená učinit oběť. To co vy chcete je sebevražda. To je něco jiného.......... Film se celý táhne v duchu pořekadla - kdo zabije bude zabit. Hudba se tváří optimisticky, ale texty vůbec nejsou veselé. A ryby ? Pár dní je nebudu jíst. Jo a za vším hledejte sex a lež ve všech podobách. Příběh také přinese jednu nestravitelnou chobotnici. Film se sice drží jedné časové linie, ale někdy se vrátí a chvilku kopíruje události, které již divák viděl, avšak z pohledu někoho jiného, pak se vše vrací k původnímu ději. Středobodem je žena se jménem Bibiane ( Marie - Josée Croze ), která se po úvodním potratu ( doufám že to není spoiler ), propadne do skoro bezvýchodné deprimující situace. Ke zlepšení pak možná dojde až po smrti nevinného člověka. Hudba - Pierre Desrochers. (27.01.2012)

46th KVIFF 2011 - TRIBUTE TO DENIS VILLENEUVE - Pocta Denisi Villeneuvovi (Maelström / MAELSTRÖM / Maelström) - Až na toho opravdu bizardního vypravěče, který mi fakt nesedl, další z opravdu skvělých a úžasně věrohodně zahraných filmů tohoto skvělého režiséra... Jak zde ukázal nešťastného, deprimováného člověka bylo až děsivé... - 31. 5. 2011 - 90% (09.09.2011)