Romance za korunu

Je důležité splnit normalizační plán na 120 decibelů. A mládeži dejme hrdinu z lidu. Dejme jim učně Píďu. Usnesli se toho roku rudí ďáblové a odklepli hudební film, který plnil kritéria své doby. Z dnešního pohledu je hudebně vykloktaný, tehdy se v něm ale sešly hudební veličiny, které prostě v té době byly populární. A nabídly celkem zoufalý hudební kokeškoktejl, prostě patrně to nejhorší, co vyplodily. Hudebně je tedy film na zacpání uší. O něco víc mě film bavil svým obsazením. Ještě než zesnulý Erik Pardus zakotvil v Četnických humoreskách, překypoval zde mladistvou vizáží i hustým provokativním "bítlsáckým" vlasem. Mirka Šafránková, to byl v podstatě erotický symbol jinochů, kteří do dědotrenek posílali kapky z pinďourů, když uzřeli její kukadla. Obrazovou fazonu podržel skvělý kameraman Emil Sirotek. Dál se nemá smysl bavit o kvalitě. Vladimír Kalina, jinak poměrně zdatný scenárista, vyplodil jeden ze svých nejslabších scénářů. Vtip v křeči, vše idealisticky nalajnované, každý se přátelí s každým, zápletka liknavá. Zdeněk Brynych měl bohatou filmografii. Jeho filmy se určitě nikdy nevyrovnaly tehdejším režijním špičkám. Tenhle film má určitě netradiční herecké obsazení, neokoukaného hrdinu. Hudební složka je strašná. Dneska to působí celé naivně, nekomplikovaně, prostě hotový socialistický (hudební) ráj. A on ten film je docela peklo.4/10 (30.10.2017)

Náhodou je to fajn snímek, z učně Pídi se přes noc stane Jára Cimrman pražského hudebního světa. Líbila se mi kamera, vystupuje zde plejáda známých nehereckých tváří a vlastně je to takový pomník pop music sedmdesátých let. I když mám raději tu z let šedesátých, tak i zde jsou příjemné melodie, božský Kája (říkejte si, co chcete, ale po jeho smrti už Český slavík v kategorii "zpěvák" postrádá smysl) a navíc rocker Jirka Schelinger. Já jsem spokojen a klidně si dám i opáčko. P. S. Odpad by zasloužily všechny ty superstár současné doby. (06.06.2022)

Metasvet vytvorený filmom dôsledne aplikuje poetiku nikdy nezrealizovaného ideálu sveta guľášového socializmu. Učni vzorne plnia plán výroby magnetofónov TESLA - nevyhnutných pre spopularizovanie hviezd socialistického hudobného neba. Pop idoly na oplátku nemajú žiadny problém s učňami priateľsky zalaškovať, či už pri živom vystúpení v klube Socialistického zväzu mládeže alebo len tak v šatni. Porozhadzovať pri tom zopár bankoviek tiež nerobí ťažkosti. Kľúčom slaboduchej zápletky je, popri predvedení aktuálnych hitov o láske a šťastnom živote, práve zreťazenie stokorún v prstoch učňa na prvom rande, rinúcich sa z rúk usmievavých spevákov a speváčok alebo z výherného automatu, či automatu na lístky. Peniaze obiehajú a mince striekajú do vzduchu ako blahodárne semeno šťastného socialistického života. Hviezdy Gott a Štaidl po polnočnom koncerte v Priore (!) chrúpu klobásu (!!) v pouličnom stánku, úplne ako bežní občania. Dôsledne je zachovaná jednota pravouhlej architektúry s dominanciou betónu a skla a interiérov ladených v bakelitovo hranatom soc dizajne. Pozadie pódia v klube zdobia fotky napr. Gándhího, Che Guevaru, Castra, Lenina a Gottwalda (!), pri bare klokotá žltá malinovka v prípravníku, vrchný čašník je žoviálne zhovorčivý. Napriek snahe zachytiť virvar moderného veľkomesta, potemnelý Václavák pripomenie normalizačnú šeď. Zamýšľaný ideál vyznel neskutočne a primerane tomu nudne. Toto, že má byť tá skvelá učňovská odviazaná pražská párty ?!? Ale realita oficiálne organizovaných večierkov bola ešte horšia. "Nedělejte mi tady z toho romantiku!", upozornil fabrický majster v úvode hlavného hrdinu a zároveň akoby tým prorocky varoval tvorcov filmu, že z hovna sa veru bič dobrej zábavy upliesť nedá. (21.10.2008)

Mulosz, kto nemá rád hudobné filmy, nech to nepozerá. Čo na tom bolo boľševické a tupé, to som nepochopil. Oslavná báseň (v súčasnosti ale skôr perfektný dokument) na vtedajšie hviezdy ČS populárnej hudby - Gott, Vondráčková, Urbánková, Schelinger, Čech, Štaidl. Príbeh zaľúbeného chlapčeka tu hral len o niečo väčšiu úlohu ako príbeh poskoka v Through the Never. Nie nie, nechcem porovnávať hrušky s jablkami.....ale ak by bolo v tomto menej kecov okolo toho Píďu, tak by som kľudne dal aj 4-5*. A tej TESLY vrátane učňáku je tiež škoda... (15.07.2014)

Jejda to jsem se zase jednou zasmál… příběh postavený na tom, že mladý dementní a naprosto nesympatický chlapec se seznamuje se známými hudebními osobnostmi (film funguje zároveň i jako jakási dobová sonda) a po celou dobu se snaží vytrvale sbalit, soudě dle smíchu, také mírně…ehm, hodně zaostalou (či permanentně sjetou) dívku , diváka přestane bavit velmi brzo, pak se už jen chytá za hlavu a obrací oči v sloup, jak mu je trapně za všechny herce, resp. hvězdy tehdejší pop music (které si tu dělají reklamu jak z praku), a ptá se, kdy už tahle „legrace“ konečně dojede do cíle. Ve výsledku je tu vlastně armáda amatérů, kteří se k roli v tomto díle dostali jakoby omylem, třeba takový pán z občerstvení neustále se dívající do kamery, zatímco před ním zpívá Kája, u mě vyhrál cenu pro nejhoršího neherce. No na druhou stranu je moc fajn, že všechny hvězdy byly tehdy volně přístupné mladým harantům, ostatně to umění dělaly pro ně, že… Jinak jako tehdejšímu členovi Strany by se mi v tomto filmu rozhodně nelíbil morální apel, přece jenom tak mladý člověk jako byl hlavní hrdina jel ve velkých penězích, pohyboval se mezi slavnými, a to přece muselo zkazit charakter budoucího pracujícího na celý život, nemluvě o dávání si tohoto floutka za vzor, myslím tím samozřejmě ze strany jeho vrstevníků...Na druhou stranu, „no co vám budu povídat, Píďa je prostě báječnej kluk“, takže to s ním v životě muselo dopadnout dobře (zvlášť když místo taxíku využíval cestovatelských služeb VB). Tahle v mnoha směrech kardinální blbost si v mých očích zaslouží přesně 1*, a to za hudbu, Svoboda se prostě nezapře (i když ten magický zvuk mince podobný otevírání oříšku z nejmenované pohádky si mohli tvůrci odpustit). P.S. Jo a už jsem ve filmu dlouho neviděl většího slizouna než byl pan Štajdl. (24.12.2012)