Moje slunce Mad

Nominace na Globy je docela diskutabilní. Je otázka na jak moc to bylo jen kvůli téma Kábul. Rád bych asi film zažil v plně českém znění, abych si i víc užil ta jména. To se mi nepoštěstilo. Film je na své prepozice v celku utahaný, zdlouhavý a těžce čitelný a i když  se v něm  najdou silné momenty, tak jde jen o okamžiky, které vyprchají s další scénou. (14.04.2022)

Na úvod bych jenom podotkla, že se rozhodně nejedná o animovanou podívanou pro celou rodinu (do českých kin půjde s přístupností od 12 let). Samozřejmě vás asi napadne, že se jedná o další z příběhů, kdy se naivní Evropanka nechá vtáhnout do zcela jiné kultury a marně se snaží uniknout zpátky. Hlavní hrdinka Helena ale od začátku ví, do čeho jde, a byla by vlastně docela spokojená, nebýt problému se založením vlastní rodiny. Náhodou se do její péče dostává cizí chlapec a vypadá to, že Helena bude mít pro koho žít. Objevují se ale další a další překážky. Střet západní kultury s tou islámskou bude samozřejmě vždy zajímavým tématem a film se navíc okrajově dotýká také problematiky Afghánistán/Tálibán, což je v těchto týdnech bohužel velmi aktuální téma. Velmi povedené. (24.08.2021)

Supr filmek, na to, že se jedná o českej výtvor, tak i graficky je to moc fajnově udělaný. Nedosahuje to takových vizuálních kvalit jako třeba Valčík s Bašírem, ale je to hodně pěkný. Co krapet pokulhává v obrázcích, je nahrazeno v přímým a drsným příběhu, kterej nemůžu pochopit. Nebo takle, já to vlastně chápu, že ty lidi tam sou uplně jiný, ale já bych do tědlech končin nejel ani za milion dolarů, natož pak dobrovolně, vdát se za jarabáka, který sou všichni stejně na palici. (11.08.2023)

Pozoruhodný a hodnotný český počin na poli animované tvorby pro dospělé, kde zrovna nepřekypujeme desítkami či stovkami titulů. Mezinárodní ocenění byla tomuto snímku udělena zaslouženě. Nesmíme navíc zapomínat, že ústřední téma nepatří mezi ta typicky česká. Příběh je v poměrně krátké stopáži vyprávěn velmi svižně a místy je srdcervoucí. Silný filmový zážitek. (18.01.2024)

Syrový příběh z orientální země dává nahlédnout do afghánské každodennosti. Složitost odlišných civilizačních východisek je demonstrována na mikroúrovni způsobem, který bere dech. Řevu o ženských právech a velkovýrobě rádobypohlaví nemusí taková evokace příliš vyhovovat. Ale i tam žijí lidé, kteří mají stejné právo na život jako my. Za zmínku stojí i ruský vklad do tohoto filmu i režisérka Pavlátová, která z toho dokázala vytvořit celistvé strhující dílo. Afghánistán je jen z více zemí tohoto - neevropského - druhu. Samostatným kontinentem Euroasie je např. Čína, která v porovnání s touto středoasijskou zemí žije také jako my ve 21. století. Dívat se za roh je prospěšné. A moudré. Petře Procházkové držme palce. (02.07.2023)