Memphiská kráska

S prominutím si neodpustím menší polemiku. „V létě roku 1943 zuřila na obloze nad Evropou krutá bitva. Každý den čelily stovky mladých mužů smrti, když na svých bombardérech pronikaly hluboko nad nepřátelské území. Zpátky se jich vracelo čím dál méně“ Nálety zaměřené proti civilnímu obyvatelstvu. Starci, ženy a děti byli po stovkách a po tisících mrzačeni, umírali v ohni, v troskách domů. Jsem rád, že lidé myslí i na ně!!! Na druhou stranu chovám obrovský respekt i vůči posádkám a všem, kteří nasazovali životy, k těm, kteří přišli o své nejbližší - pro nás, za lepší zítřky. Tento film se snaží poukázat na vypjatý život amerických letců a tvoří jaksi další pomník jejich hrdinství. Bohužel mě ale tyto americké výtvory tolik nedojímají. V porovnání s druhou stranou - pro vojáky - ta strávená doba, podmínky, technika, poměr sil - toto je "procházka růžovým sadem". (29.08.2011)

Jeden z filmů, na které bych použil půl hvězdičky. FIlmu škodím třemi, ale přeceňuji ho 4 hvězdičkami, ale vzhledem k 78%, které má volím menší hodnocení. Celá posádka létající pevnosti jsou uvěřitelné postavy a slušně zahrané, ale celý film na mě trochu působí jako dražší televizní film do kterého se dostalo pár hvězdnějších herců. Jako válečné drama patří k tomu slušnému průměru, kterému chybí víc dramatických okamžiků a možná i více války. (12.08.2006)

Solidní válečný film. Navíc válečné souboje jsou docela pěkně udělané. Jedině konec zamrzí, protože ho trochu přemýšlivější divák dokáže cca od poloviny filmu, vzhledem ke koncepci scénáře, odhadnout. Tudíž o gradaci děje zde v podstatě nemůže být řeč. Ale jako rekonstrukce válečných událostí - proč ne. (31.10.2004)

Bohužel spíše jen průměrný film z 2. světové války o pilotech bombardérů B-17. V Memphis Belle se objevila řada známých herců a ti tu podali dobré a hlavně uvěřitelné herecké výkony. Film dost staví na svém závěru, ale vše co tomu předcházelo nebylo tak poutavé jak by mohlo a mělo být, což je škoda. Z daného tématu se určitě dalo vytřískat více - 60%... (13.05.2011)

Objektivně to určitě není nejlepší film na světě, nejspíš ani nejlepší válečný film, ale přesto bych se na něj byl schopen dívat pořád dokola. Je totiž ukázkou toho, jak se dá natočit kvalitní film i bez hvězdného obsazení. Výborná psychologie postav, slušný start kariéry třeba pro Billyho Zanea, Seana Astina nebo Matthewa Modina, alespoň pro mě životní role Erica Stoltze, vynikající, byť v posledních deseti minutách trochu čitelný scénář a v podmínkách americké válečné kinematografie velmi vzácný příběh nevystavený na individuálním hrdinství, ale na síle kolektivu. Když v závěru letu zpočátku se svou smrtí smířený fatalista D.B.Sweeney zuřivě točí klikou ručního vytažení podvozku a kříčí "my tady přece neumřem" nebo když plukovník Harriman předčítá tomu otravnýmu novináři dopisy od příbuzných mrtvých letců, vždycky brečim jako malej kluk. A nikdy nezapomenu na hlášku Billyho Zanea, když mu těžce zraněný Stoltz zkolabuje v náručí, jemu se podaří ho oživit a ucedí: "Zkus to ještě jednou a zabiju tě..." Pouze třešničkou na dortu je nádherný soundtrack. 100,5%, kdyby to šlo... (19.12.2007)