Memphiská kráska

Film, který nenadchne něčím velkolepým ale v podstatě (možná právě proto) mu není co vytknout. Memphiská kráska by šla vzdáleně přirovnat k Pearl Harboru ale je tu mnoho rozdílů. Celý film je celkem stroze zato však velice dobře zrežírovaný, ukazuje v obo dvou částích filmu (na základně i ve vzduchu) přesně to co je potřeba a dává dostatečný prostor pro vykreslení charakteru všech mladých letců, jejichž výběr do filmu mi přišel velice velice povedený a jejich výkony hodně přesné. Víc z toho asi dostat nešlo. 4,5* (18.07.2010)

Díky tomuhle filmu se B 17 stala mým nejoblíbenějším letadlem druhé světové války :-), ale je to už dávno a přeci jen po přečtení biografie velitele Krásky kapitána Morgana ( ano jako ten rum ;-))koukám na film trochu jinak ale z nostalgie *****. Ten film má super hudbu parádní obsazení a skvělou atmosféru, vidíme zde stísněnost bombardéru podobně jako je vidět omezený prostor v Das Boot. (28.01.2011)

Na tento film jsem se těšila, nejspíš ještě více než kvůli obsazení, tak kvůli tématu. Jenže Memphiská kráska jaksi nedokázala mé natěšení naplnit. Nedokázala jsem se do příběhu patřičně ponořit. Od chvíle, kdy hoši vzlétli do akce, se mi začínaly zavírat oči a scény z letounů mi přišly docela zdlouhavé a jaksi nevyužité. Nejspíš je to tím, že když už jsem se nedokázala ponořit do děje a ani postavy mě příliš nezajímaly, tyto letecké scény mi tím spíš přišly nezáživné. Zbytek filmu jsem nedokázala udržet pozornost a pospávala jsem. Prostě mě to nějak nevzalo, a přitom se jedná o velmi kvalitní snímek, ale nějak to prostě nešlo:) "Nemůžu si ani narazit holku, když jsem nezabil nácka." (02.04.2013)

Válečný film z počátku 90. let, který rozhodně neoplývá přehnanou akcí, trhanými pohyby kamery, dokonalými triky, množstvím krve a vyhřezlých vnitřností. Ano, tento popis, který je vlastní většině moderních válečných snímků zde vůbec nesedí a to je popravdě řečeno velké plus. Já osobně nepotřebuji výše zmíněné, abych měl pocit reálnosti, abych cítil atmosféru doby a událostí. Válka byla, je a bude krutá, přesto se dá znázornit i méně explicitně. To se povedlo právě v tomto filmu, jehož nejsilnější stránkou je uvěřitelný příběh, uvěřitelné pocity posádky a dalších lidí okolo, uvěřitelný strach, napětí…Celou posádku, se kterou se na začátku seznámíme, si prostě musíte oblíbit. Postupně se seznamujeme s jednotlivými charaktery s jejich každodenními problémy. Posádka, která má před sebou poslední bojový let. Po jeho absolvování se může vrátit domů. Zní to jednoduše, ale tak jednoduché to není. Celý filmy prostupuje nádherný soundtrack, který dodnes hraje na mém počítači a jenom dokresluje výbornou atmosféru filmu. Závěr je pak na jednu stranu nepřekvapující, na druhou stranu přesto velmi napínavý a dojemný. Tento film patří k mým oblíbeným, při některých scénách mně silně mrazilo, jako například při přepůlení letadla nováčků, nebo když četl velitel dopisy od rodin zabitých letců. V každém případě se jedná o velice povedený film, který můžu vřele doporučit každému. (21.08.2008)

Posádka bombardéru B-17, intimně nazývaného Memphiská kráska, se chystá na svoji poslední misi. Předchozích 24 úspěšně zvládli, a po této, pětadvacáté, si budou moci konečně oddechnout a odejít do civilu s myšlenkou, že to zvládli. Ale poslední mise bývá obvykle ze všech ta nejtěžší, a nejinak je tomu i 17.května 1943 při útoku na Brémy... Tak jsem zjistil, že ani nevím, jestli se mi film líbil nebo nelíbil. Na jedné straně mu nemohu nic vytknout (kromě občasné televizní laccinosti), na straně druhé se, i přes poutavost prostředí, vcelku nic nedělo - start - autopilot až na místo - dvě otočky - shození bomby - a šup zpátky. Trochu to přeháním, ale opravdu mi celý útok přišel jen jako výlet do Brém (útočící německé stíhačky se netrefily, protiletecká obrana taky ne)... (24.01.2011)