Les Invasions barbares
Les Invasions barbares
Invázia barbarov
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
Režie:
Denys ArcandScénář:
Denys ArcandKamera:
Guy DufauxHudba:
Pierre AviatHrají:
Rémy Girard, Stéphane Rousseau, Dorothée Berryman, Louise Portal, Dominique Michel, Marie-Josée Croze, Marina Hands, Roy Dupuis, Micheline Lanctôt (více)Obsahy(1)
Jeden z najznámejších režisérov frankofónnej Kanady, Denys Arcand, nadviazal filmom Invázia barbarov po 17 rokoch na svoj film The Decline of the American Empire. V Invázii barbarov sleduje svojich hrdinov zostarnutých, trochu zlomených životom, stále však ešte plných ideálov a vitality. Hlavný hrdina Rémy je univerzitný profesor histórie, ktorý celý život miloval ženy, zábavu, víno a ľavicové ideály. Po kolapse je hospitalizovaný v nemocnici a jeho bývalá žena Luise okamžite zavolá ich syna Sébastiana, ktorý si buduje kariéru úspešného a bohatého makléra v Londýne. Hoci Sébastien a Rémy spolu kvôli rozdielnym životným filozofiám nikdy dobre nevychádzali, Sébastien okamžite priletí do Kanady a snaží sa otca presvedčiť, aby sa dal previezť na súkromnú kliniku. V štátnej nemocnici sú totiž žalostné podmienky, pacienti ležia i na chodbách. Rémy však bol jedným z hlásateľov socializácie zdravotníctva a trvá na tom, že bude znášať i jej neblahé následky. Po vyšetrení v americkom Baltimore je jasné, že Rémy má na mozgu zhubný nádor a zostáva mu už iba niekoľko týždňov života. Sébastien sa rozhodne, že proti otcovej vôli mu spríjemní posledné dni života: podplatí zdravotnícke odbory, aby mu zrenovovali samostatnú časť nemocnice, zaobstará mu špeciálnu starostlivosť, zaplatí jeho študentom, aby ho prišli pozdraviť a z celého sveta zvolá k smrteľnej posteli jeho najlepších priateľov a dávne i nedávne milenky.
Dokonca, keď už ani silné dávky morfia nedokážu utlmiť bolesti, s pomocou narkomanky Natalie mu zaobstará heroín. Hoci Rémyho životná filozofia jeho najbližším vždy iba ublížila, vďaka Sébastienovi si ju môže udržať až do smrti. Rémy je predstaviteľom umierajúcej generácie a umierajúceho sveta, v ktorom ešte existovala viera v ideály a ich naplnenie. Sébastiena považuje za chladného predátora, ziskuchtivého biznismena, predstaviteľa novej generácie barbarov. Počas posledných týždňov svojho života však Rémy prichádza na to, že i Sébastien uznáva základné životné hodnoty. Sébastien poznáva otca z jeho silnej a nezlomnej stránky, nielen ako večne nedospelého a ľahkovážneho bonvivána. Arcand nevyhrocuje dramatický konflikt medzi otcom a synom, smeruje skôr k zmiereniu, k poznaniu, že hoci starý svet umiera, v tom novom barbarskom ešte môžu pretrvať základné morálne hodnoty. Režisérovi sa v žánri tragikomédie podarilo s nesmiernym šarmom a ľudskosťou, bez pátosu a sentimentu zobraziť smrť človeka i smrť jednej generácie. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
Zvlastna existencialna komedialna drama o zomierajucom chlapovi, pre ktoreho jeho najblizsi na sklonku zivota spravia co mozu a popri tom spominaju na casy davno prejdene, chvile davno odzite a zazitky nikdy nezabudnute. Prijemny snimok, ktoreho oscarove pozadie je pre mna plne pochopitelne, pretoze tendencie Akademie ocenovat taketo filmy tu vzdy boli a zrejme aj budu, a to napriek exitencii snimkov na urovni nachadzajucej sa kvalitativne niekde uplne inde (napr. v tom istom roku nominovany skvely svedsky Ondskan) . ()
Nevím jestli je tento film přijatelný pro Oskary (jak tady hodně lidí píše), ale je hlavně přijatelný pro mě. Zajímavé téma umírání a smiřování rodiče s dítětem po stránce názorové. Přesně takhle to znám z vlastní zkušenosti, mám úplně odlišnou životní filozofii než moji rodiče a připadám si jako barbar (respektive tento pocit je mi podsouván). * Na tomhle filmu se mi líbí sonda do kanadského zdravotnictví (Kanada bývá často na čele žebříčků zemí nejideálnějších pro život), složení party kolem umírajícího, jejich dialogy, prostředí chaty u jezera, shánění drog na policii a taková zvláštní lidskost, která se mě dotýká. Prostě jsem na tento film asi ideálně naladěn... ()
Oscarem ocenene francouzske drama o umirajicim muzi, ktery radeji u sve postele vita sve kamarady a milenky nez sveho syna ke kteremu se chova odtazite a neurvale, i kdyz se mu snazi ulehcit posledni momenty zivota, jak jen to jde. Konecne vyvrcholeni se nabizi samo a jeho konstrukce je jednim z mala pozitiv jinak velmi spatne podaneho snimku plneho nezazivnych dialogu, nezajimavych postav a inteligentniho humoru, ktery zde dle meho nazoru nefunguje. Kdyz si uvedomym, ze tato nadhodnocena nuda porazila Zelary, jen nechapave kroutim hlavou. 40% ()
Když porovnám tento film a Želary vyjde mi, že Invaze je pro Oscara mnohem přijatelnější, přestože i v něm mi cosi vadí, např. kopec intelektuálních hovorů a rádoby rozesmívacích keců u postele umírajícího, asi by mě to dřív postrčilo do hrobu než vytrhlo z bolesti. Taky přísun a aplikace heroinu byla pojata jak Hurvínkova válka a pacient, který je na heroinu, je jistě vysmátý, ale nemoc a její projevy postupují bez ohledu na tento fakt dál, čímž se tady tvůrci přiliš nezaobírali. Co bylo na filmu naopak slušně podané, byl vztah otce a syna, který gradoval s blížícím se koncem, a který mi připomněl ještě daleko lepší film Cena za něžnost. ()
Film sa nedokázal sám rozhodnúť, ktorým smerom pôjde. Zahráme to na city a ukážeme nešťastie umierajúceho otca a budeme riešiť jeho nevyrovnaný vzťah so synom? Alebo pôjdeme kvázi zábavnou formou, odľahčíme to? Tvorcovia sa snažia spojiť obe stránky a preto im to v sumáre nevyšlo. Vec s heroínom je zaiste zaujímavým doplnením filmu, ale že by to bolo až tak vtipné? Vzťahová rovina nedotiahnutá a záver celý film zabíja a podrhol aj názov. Išlo skutočne o barbarský čin a vyvolanie falošného súcitu, ktorý sa v dnešnej kultúre smrti v celku nosí. ()
Reklama