Invaze barbarů

Překvapení MFF v Cannes 2004, kde film získal nejvíce ocenění... Profesor historie Remy už ví, že jeho dny jsou spočítány. Neumírá sešlostí věkem, padesátku oslavil teprve nedávno, ale bohužel má v mozku nádor, který současná věda není schopna odoperovat...... Ocenění: Oscar '03 - cizojazyčný film (Kanada); nominace: původní scénář Zlaté glóby - nominace: cizojazyčný film (Kanada) BAFTA - nominace: neanglicky mluvený film, původní scénář MFF Cannes - herečka (M.-J. Croze), scénář, nominace na Zlatou palmu César - režie, film, scénář; nominace: nejnadějnější herečka (M.-J. Croze) Český lev - zahraniční film (Kanada/Francie) MFF Bangkok - film David di Donatello Awards - zahraniční film Genie Awards - režie, film, hlavní herec (R. Girad), vedlejší herec (S. Rousseau), vedlejší herečka (M.-J. Croze), původní scénář Kansas City Film Critics Circle Awards - zahraniční film Lumiere Awards - francouzsky mluvený film National Board of Review - cizojazyčný film (Kanada/Francie) Toronto Film Critics Association Awards - scénář (společně se Ztraceno v překladu) MFF Toronto - kanadský film Vancouver Film Critics Circle - kanadský film, režie kanadského filmu. Scénář : Denys Arcand. Kamera : Christopher Ball a Guy Dufaux. Hudba - Pierre Aviat ..........každý má právo na důstojný odchod ze života......... (01.08.2011)

Maličko nereálný příběh komplikované, ale nezištné lásky syna a otce. Kromě poměrně širokého okruhu svérázných postav v něm hrají nezanedbatelnou roli taky peníze - neboť ty jsou tím fenoménem, který odedávna hýbe světem, a bez nich by ve státní nemocnici sebevětší láska nic závratného nezmohla. Nicméně snímek je dostatečně lidský, emotivní a přitom střízlivý: Hlídá si mantinely, aby nezabředl to přílišného patosu. A tak si můžeme jenom tiše přát, aby se na nás naše milé a osvícené 21. století nevyfláklo, až nám bude mizerně a nebudeme mít zrovna po ruce nikoho, kdo by mohl - a chtěl (!) - položit na stůl tak silné argumenty jako Sébastian. P.S.: Na nastupující generaci jsem neshledala vůbec nic barbarského - když jsem ji porovnala s hlavním hrdinou a jeho poněkud lehkovážným, požitkářským a sobeckým přístupem k životu ... 3,5* (29.10.2009)

„Vy ste anjel?“ – „Ja prichádzať z Bulharsko.“ Bože, to zas bolo umenie. Muž umiera a v posledných dňoch života sa najskôr v nemocnici, potom v chatke pri jazere obklopí dávnymi priateľmi, známymi a rodinou a vedie nudné dlhé akože vtipné reči o ľudstve, politike a sexe. Ide o pokračovanie režisérovej kanadskej snímky ÚPADOK AMERICKÉHO IMPÉRIA z roku 1986, takže „dvojka“, sledujúca zostarnutých hrdinov, ZREJME musí byť pozoruhodná pre každého, kto videl prvý diel. K môjmu znudenému hodnoteniu si teda prirátajte dôležitý fakt, že som jednotku nevidel. (29.10.2009)

Dost rozporuplné hodnocení tohohle kousku je dáno tématem stárnutí, umírání a bilancování života, které většině uživatelů CSFD vzhledem k jejich věku bytostně vzdálené. Ono vůbec žánr, ve kterém se Arcand pohybuje, tzn. psychologické drama odhlehčené řadou tragikomických momentů nemůže představovat takový divácký hit jako klasické oddechové žánry. Některé výhrady vůči snímku jsou ostatně na místě, má spíš televizní vizáž a je založený na dialozích, tzn. že vizuální stránka pokulhává. Nehledě na to, že vzhledem k intelekutálnímu zaměření většiny hrdinů sklouzávají některé jejich debaty do neplodné a od života odtržené konverzace, což se ostatně režisér a scénárista snaží využít jako jeden ze satirických šlehů. Navíc některé použité motivy, jako je shánění heroinu na policejní stanici, jsou opravdu "mimo mísu" a jako by sem pronikly z jiného filmu z žánru crazy komedie. Na druhou stranu, pokud člověk přijme námět a danou situaci, je to opravdu působivý pohled na umírajícího člověka a jeho blízké. Invaze barbarů se dá vlastně použít jako metafora pro celý současný západní svět, kdy umírají ideály o nepřetržitém pokroku a cestě vpřed, o vyřešení zásadních problémů společnosti pomocí ideologií apod. Profesor coby zapřísáhlý levičák, který zasvětil podstatnou část svého života propagování nejrůznějších "ismů", je na konci své cesty konfrontován se zoufalým stavem státních nemocnic plných byrokracie, neschopnosti a korupce. Jeho syn musí uplácet jeho žáky, aby přišli svého pedagoga navštívit a poskytnout mu tak iluzi zájmu. Muž, který si zakládal na znalosti kultury a literatury, musí trpce přihlížet tomu, že potomek, který v životě nepřečetl jedinou knihu a trávil čas pařením videoher, si během několika dní vydělá víc, než on sám za celý rok. V podstatě jde o zajímavý film se slušnými hereckými výkony a pokud se člověk přenese přes výše zmíněné nedostatky, bude odměněn slušným zážitkem. Celkový dojem: 75 %. (14.05.2011)

na tento film som išiel s tým, že som nevedel od koho ten film je, o čom je, aký je starý, dokonca som ani netušil, že je francúzsky (respektíve kanadský) a podľa mňa by sa tak malo chodiť na každý film - vnímať ho bez akýchkoľvek predispozícií a očakávaní či už dobrého alebo zlého. Zároveň som však natrafil na film veľmi inteligentný, citlivý, rozoberajúci niekedy nevinne a niekedy odvážne otázky okolo života a smrti, rodiny ale aj súčasané témy, drogy, sex, zdravotníctvo, ako aj celkom pekná analýza dejín ľudstva a špeciálne kresťanstva, pestrofarebné postavy vedúce naozaj zvládnuté osudy a svieže dialógy, no jednoducho - film, ktorý je geniáony a práve vďaka svojej genialite asi nechytí za srdce každého priemerného konzumenta (15.10.2005)