Čas

Nic převratného se nekoná. Smutný a depresivní snímek je podle mě ze všeho nejvíc obžalobou britského vězeňského systému, protože, pokud série aspoň zčásti odráží skutečnost, tak v takovém krimu se nemůže nikdo napravit ani v nejmenším. Popravdě, je asi úspěchem, když nevyjde z lochu ještě zlomenější a zkaženější, než když ho do něj zavírali. Mimochodem, doporučuji dokument Malířka a zloděj, kde je několik scén z norského vězení. Uvidíte rozdíl jak mezi psí boudou a Taj Mahalem! Zpět k sérii: je to poctivá televizní práce s naznačenou, nijak komplikovanou, psychologickou linkou a velmi dobrými herci. SHRNUTÍ: Kriminál tě zocelí. A zničí… (04.01.2022)

Briti sa s tým príliš nemažú a nemajú problém pravidelne prinášať minisérie čítajúce tri epizódy, ako napr. Kvíz, The Tower alebo tentokrát Čas, ktoré by mohli byť v rovnakej dĺžke prezentované ako celovečerák, alebo nejaký mudrc by z nich úplne zbytočne urobil 10 hodinovú záležitosť. Proste opäť sa ide priamo na vec, pričom paradoxne sa ide aj poriadne do hĺbky v akomkoľvek smere, či umeleckom, psychologickom alebo dramatickom. Sean Bean je učiteľ, alkoholik, vrah a zároveň slaboch. Stephen Graham je bachár, skvelý manžel a otec, ktorý pochopiteľne urobí pre svojho syna všetko. Aj keď to tak neznie, ale obaja sú zhruba rovnako dobrí ľudia. Ak chcete vedieť, ako sa také postavy píšu a hrajú, Čas je pre vás nutnosť. (13.02.2023)

Předtím seděl na baru. Nebylo to poprvé. Zdaleka ne. Nesnažil se obelhat soudce, učitel Mark Cobden s vědomím viny čtyři roky vězení přijal. Za zabití cyklisty. Jenže tohle prostředí mezi agresivními hovady dosud rozhodně nepoznal. Poté, co mu párkrát někdo vezme oběd nebo jiní trestanci vběhnou na celu s vroucí vodou a cukrem, pochopí, že systém, který má být rehabilitací, nefunguje. Ba naopak: nutí vězně ke krokům, které ničí další životy. Poznává svět, ve kterém na každou pomoc existuje protislužba. Na druhé straně barikády stojí vězeňský dozorce Eric McNally, který má jeho křídlo na starosti. Veterán systému, tvrdý, ale férový a svým způsobem laskavý. Ale má jednu zatraceně velkou slabinu, o které se dozví jeden z vězňů. Minisérie poutavě zkoumá neduhy a život v současném britském vězeňském systému z pohledu dvou mužů – dvou výtečně napsaných postav. Zatímco jeden je odhodlaný odčinit to, co způsobil, druhý šlápnul do šera, které dosud sledoval jen z postranní čáry. Vedlejší postavy vězňů účinně dokreslují prostředí, herecky to ale prostě táhnou Stephen Graham a Sean Bean. Jsou skvělí, stejně jako všudypřítomný chaos a permanentní hluk… (31.05.2022)

Tak jednoduché, prosté a účinné. A krátké především. Do tří dílů se vešlo, co mělo být hned s dvěma silnými příběhovými linkami, které obě nabízí dobrou kritiku a vhled do vězeňského systému asi nejen v Británii. Není k tomu, co dodat. Styl vyprávění nemusí být tak silný a za vše záživný, ale byl srozumitelný a jasný od začátku do konce. A to se skvěle cení. (17.10.2021)

Mark Cobden, učitel angličtiny, ročník 1964. Při řízení v opilosti zabil člověka. Čtyři roky života má za trest strávit v podfinancované britské věznici mezi mukly, kteří nejdou daleko pro ránu pěstí ani pro konvici s vařící vodou a cukrem (mnozí z nich by zjevně potřebovali spíš psychiatrickou péči než pobyt za mřížemi, ale pro něco takového nejsou kapacity). Jeho snahu sžít se s prostředím, na které absolutně není stavěný, a vyrovnat se s vinou, která není nijak zpochybňována, sledujeme od nástupu do basy. Paralelně s tím se rozbíhá drama bachaře vydíraného jedním z vězňů. Příběhů z vězeňského prostředí už vzniklo tolik, že jsem od Času moc nečekal. Jde ale o vynikající psychologickou studii toho, jak může vězení jedince od základu proměnit (v dobrém i zlém) a jak těžké paradoxně může být, pro vězně i věznitele, jednat morálně v prostředí, kde by člověk měl procházet nápravou. Oba hlavní hrdinové, které přesvědčivě hrají Sean Bean a Stephen Graham, opakovaně čelí tíživým zkouškám charakteru bez ideálního řešení. Cokoli udělají, v ohrožení života se nejspíš octnou buď oni, nebo jejich blízcí. Prostřednictvím drsných, napínavých, ale taky dojemných situací, jež prý dost autenticky odrážejí realitu britského vězeňského systému (jehož nepřímá kritika je spodním proudem vyprávění), tvůrci postihují obecnější témata viny, trestu a odpuštění a zamýšlejí se nad tím, co asi řešíme všichni – co znamená žít dobrý život? Žádná křeč, klišé a – vyjma jedné paralelní montáže s nepravděpodobně přesnou synchronizací událostí – uměle vytvářené drama. Jen věrohodně vystihnutá vězeňská atmosféra a několik uvěřitelných postav se svými démony a etickými dilematy. (05.12.2021)