Reklama

Reklama

Ač se Rebecca a Dylan nikdy neznali, celé dětství je něco spojovalo. Cítili bolest jeden duhého, prožívali navzájem významné okamžiky svých životů. Do nedávna si mysleli, že šlo jen o sny, halucinace a přeludy. Jejich životy se však začnou radikálně měnit, když zjistí, že je na druhé straně reálný člověk. (Farley)

Recenze (130)

M.a.t.t. 

všechny recenze uživatele

"The only thing about me that I like is you" Ultimátny feel good indie film, v ktorom asi nemá zmysel riešiť, prečo vzniklo telepatické puto medzi oboma postavami a prečo medzi sebou často komunikujú tak nápadne, tak že ich viacerí berú za bláznov. Pretože keď sa snaží byť vtipný, tak mu to vychádza a keď sa snaží pôsobiť na emócie, vychádza mu to snáď ešte lepšie. S čím súvisí aj dokonalé obsadenie hlavných rolí. A veľmi zaujímavý je fakt, že scenár pôvodne vznikol ešte začiatkom devedesiatych rokov a téma, ktorú spracováva, pôsobí sviežo aj z dnešného pohľadu. Vstup však povolený hlavne romantikom, žáner sci-fi je podružný a slúži len ako prostriedok na originálne poňatú romancu. Kto s tým má problém, ruky preč, In Your Eyes si určite neužije. ()

nunka 

všechny recenze uživatele

Existuje niečo také ako paranormálne duševné prepojenia na diaľku? Môže niekto v inej dimenzii, priestore a čase prežívať podobné pocity ako niekto koho vôbec nepozná, nikdy sa s ním nestretol? Nevysvetlitelné citové spojenia, prežívanie pocitov či zdielanie myšlienok toho druhého...nech už túto bezbrehú romantiku možno chápať ako pritiahnutú za vlasy alebo ako vyššie popísanú myšlienku prenesenú do romantického sci-fi žánru, ja som v tomto absolutne zhovievavá a film sa mi so všetkým páčil. Vďaka dvom hercom vymodeloval niečo abstraktné a jediné, čo som riešila, či sa to celé skončí pre oboch dobre alebo zle...ale to si už treba pozrieť:) ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Imaginární Ona z masa a kostí... co to je? Přece kouzelná Zoe Kazan, s človíčkem ve své hlavě, který je postižen stejným darem - a tak si spolu přes dva smysly chatují, dokud se nezamilují a s využitím dalšího smyslu tak vznikne jedna z nejhezčích self-erotických scén, co jsou k vidění. V obyčejném sdílení obav a radostí plynou rozhovory přirozenou cestou a neřeší nic, co se přímo nedotýká samotných postav (Linklater ať se jde zahrabat a vezme s sebou k pochování i krabici svých prďáckých stmívacích a svítacích dialogů) a i když by neškodilo víc vzruchu a ledacos by sneslo vylepšení, samotný nápad, jakož i jeho zpracování, mi nedovolí potopit slibného tvůrce hned na začátku kariéry... ne že by to stálo na mém hodnocení, ale přesto... :-). Napadá mě, že ani alternativní konec by nebyl marný, to by se však už jednalo o žánr psychologický, jen by se nesměl pro větší efekt šoku uvádět, ale u mě by měl čtvrtou hvězdu jistou... ()

RedAK 

všechny recenze uživatele

Ona; rozkošná panička žijící si nad poměry, s lukrativním zaměstnáním, typicky vyprofilovaným manželem a plnou lednicí Gucci párků a smaragdové paštiky, on; pohledný flaneláč s výrazem nezprzněného batolátka, co je tak chudej, že mu kachny házej chleba. Klasika. Tyto dva protipóly spolu budou bez zřejmých důvodů smažit po mentálním skypu během celého filmu a postupně si vjíždět pod kůži. Domnívám se, že kdyby protagonistům dali do rukou prostě telefony, výsledek by byl stejný, jen logičtější. Ale čert to ser, pomyslel si rejža a do hlav jim implementoval vysokorychlostní internet od O2, takže nestabilní připojení, špatnou kvalitu obrazu a prostě všechny výhody této služby. Nebudu lhát, jsem momentálně nemocinkovatý, sotva ležím, třepu se jak drahej pes a trpím narkolepsií, takže mě v těchto dnech filmek krásně pohladil po zahleněném srdíčku. Snad to nebude rýmečka, držte mi palečky. A pro ty blbečky, co to tu odpadují: vy jste asi nikdy nebyli zamilovaní do děvčete, se kterým komunikujete pouze telepaticky, nikdy v životě jste ji neviděli, vůbec ji neznáte, děláte kvůli ní píčoviny, které vás dostanou do sraček, a to vše bez jediného výsledku a sebemenší naděje v lepší budoucnost, že? Je mi vás líto, fňuk. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně natahovaná, až do krajních mezích, povídka, která by vydala na pár minut. Do toho trochu krás Nového Mexika, zádumčivé pohledy, zádumčivé procházky, nulový vývoj příběhu a konec, aby se neřeklo. Jo, jak tu někdo psal, kdyby k tomu vlaku přiběhla sama, byla by to větší prča. Takhle je to takový nedomrlý trochu mix Domu u jezera a kdejaké romanťárny, bez logiky (kde mi chybí i důvod, proč je nenapadlo se třeba sejít dřív). Nuda k uzoufání, a na cestopisné obrázky se kouknu v dokumentu na Travel Channel. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

  • Joss Whedon napsal scénář již roku 1992. V té době mu bylo 28 let a zrovna se stěhoval do Los Angeles. (Geriel)

Reklama

Reklama