In Your Eyes

Všechny zmínky o Sense8 jsou zde svým způsobem komické, když tenhle film vyšel rok před první epizodou Sense8. Je to něco jako kdyby Sense8 místo hyperprogresivního seriálu byla klasická "hallmarkovská" romance, kde se děj omezuje na milostný trojúhelník "Wolfgang-Kala-Rajan" a na nic jiného. Všechno ostatní zůstává - kriminálník krimináluje, zhruba desetinásobně je tu rozšířený typ scény, kdy se Will "líbal" na dálku a Wolfgang "kouloval", i orgií se tu člověk dočká, scéna z dětství byl prima doplněk. Ale hlavně tu na člověka čekají příjemné emoce a sympatičtí hlavní hrdinové, jejichž neokoukaným tvářím jsem tu romanci zkrátka a jednoduše věřil. Kaňkou na kráse tak zůstává předčasně utnutý konec. Ovšem ruku na srdce, kdyby nebyl utnutý, asi by to byl trochu jiný filmový žánr, ono už takto to občas skákalo, jen ne z pohádky do pohádky ale z žánru do žánru. Nebýt občas až příliš okaté hry s motivy (zejména barevného teplo/chlad) a klasicky klišoidní záporáckou třetí stranu trojúhelníku a již zmíněného konce, tak by se to Jossu Whedonovi povedlo na jedničku. Vzkaz kritikům: Taky se divím, že telefon nepoužívali pořád, ale jsem rád, že alespoň jednou tam použit byl. (11.11.2018)

Tak když jdu do filmu s vypsanými žánry nahoře, tak mě přece nemůže nějaká předvídatelnost rozhodit, když jí ve své podstatě očekávám, tak nevím, proč si na ní někdo stěžuje. Já se chtěla bavit, zarelaxovat, smutnit a culit se, takže jsem s touhle sci-fíčkovou, romantickou pohádkou byla moc spokojená. Je jasné, že In Your Eyes asi díru do světa neudělá, ale potěší každou duši, která touží po něčem příjemném na koukání a nehledá mouchy, protože by je jistě našel. Zoe byla tak roztomilá a táhla to svým osobitým způsobem skoro celé sama a její Becky vyvolávala na mých rtech takový ten známý, stabilní úsměv na rtech skoro po celou dobu až na pár smutnějších momentů, že mně to nedalo a na chvilku si jí musím dát do své topky. Dylan jí zdatně sekundoval, ale Zoe je prostě Zoe, žádná misska, ale má své kouzlo a kukuč, které přitahuje leckteré mužské oko a to nemluvím o té scénce, kdy sedí večer na gauči a rozmlouvá s Dylanem. Konec byl už hodně úsměvný, ale od manžela, který byl přímo ukázkový suchar, bych pádila taky tak rychle....brrr, to byl Spoiler. A málem bych zapomněla na vynikající soundtrack :-) (27.07.2014)

Imaginární Ona z masa a kostí... co to je? Přece kouzelná Zoe Kazan, s človíčkem ve své hlavě, který je postižen stejným darem - a tak si spolu přes dva smysly chatují, dokud se nezamilují a s využitím dalšího smyslu tak vznikne jedna z nejhezčích self-erotických scén, co jsou k vidění. V obyčejném sdílení obav a radostí plynou rozhovory přirozenou cestou a neřeší nic, co se přímo nedotýká samotných postav (Linklater ať se jde zahrabat a vezme s sebou k pochování i krabici svých prďáckých stmívacích a svítacích dialogů) a i když by neškodilo víc vzruchu a ledacos by sneslo vylepšení, samotný nápad, jakož i jeho zpracování, mi nedovolí potopit slibného tvůrce hned na začátku kariéry... ne že by to stálo na mém hodnocení, ale přesto... :-). Napadá mě, že ani alternativní konec by nebyl marný, to by se však už jednalo o žánr psychologický, jen by se nesměl pro větší efekt šoku uvádět, ale u mě by měl čtvrtou hvězdu jistou... (18.09.2014)

Zoe Kazan je znuděná manželka šéfa nemocnice. Kromě benefičních večírků a bloumání po nákupech nemá do čeho píchnout. Jednoho dne zjistí, že je propojena s propuštěným vězněm. Oba mají schopnost vidět očima toho druhého a i fyzicky cítit to, co ten druhý. Mohou se takhle spojovat, kdykoliv je napadne, povídat si na dálku a dokonce se i sexuálně uspokojovat. Díky tomuhle "daru" je ale jejich okolí začne považovat za podivíny a Zoe to dostane až do psychiatrické léčebny. Vězeň se vyvlíkne ze spárů svých zločinuchtivých kumpánů a jede Zoe zachránit. Námět filmu je zajímavý, zpracování už tolik ne. Když pominu to, že mi Zoe nezapadá do role vážené manželky šéfa nemocnice (protože vypadá pořád jako dvacítka s nejasnými plány do budoucna) a že ani Michael Stahl-David mi nesedí v roli hodného a bezelstného vězně, tak je celý příběh jen souborem jejich tlachání na dálku. Pro mě jako diváka mezi nimi ta chemie prostě nefungovala a nedokáže vtáhnout do děje. Je to všechno brané tak nějak po povrchu, není ani naznačeno, proč zrovna tihle dva jsou takhle spojeni, i když by se s tímhle dalo pracovat a nějaké hlubší myšlenky by se sem taky daly vpašovat. (26.01.2015)

Těch odpadů a silně kritických komentářů si vůbec nevšímejte. Já rozhodně nepatřím mezi vyhledávače romantických komedií, radši sleduju horory a dramata, přesto mám občas chuť na něco sladšího, romantičtějšího, ale většinou jsem bohužel přecukrován až otráven holywoodským stylem. Díky však za tenhle film. Z mého pohledu jedna z těch nejmilejších romantických komedií, co jsem vůbec kdy viděl a to hlavně díky neskutečně sympatické ústřední dvojici.... PS: Hrát to Jesica Alba a Channig Tatum, tak jdu tak na 2 hvězdy... (06.04.2015)