Šoumen krokodýl

Príbeh: Hector sa snaží presadiť v show biznise za pomoci hanblivého spievajúceho krokodíla. Po fiasku odchádza a Lyle ostáva na povale kde si ho nájdu nový obyvatelia domu a stane sa neoddeliteľnou súčasťou rodiny. Herecké obsadenie: Jediná vec za ktorú som nedal odpad je herecký výkon Javiera Bardema, ktorý som si ako jediný užil. Nemôžem hodnotiť pôvodný hlas krokodíla ale v slovenskom dabingu to bola hrôza a des, hlavne pri pesničkách. Prevedenie: Najhoršia animácia akú som kedy videl. Úplne debilný príbeh, ktorý by som dokázal zbúchať popri jednej zápche na toalete. Otrasný spev a nechytľavé piesne. Hlavný detský hrdina je na facku a to ešte nehovorím o krokodílovi. A najhorší je absentujúci humor, ktorý je pri podobných projektoch samozrejmosťou. Pocity: O tom,, že sa to nepáči mne už viete ale pozreli si to aj moje deti (5 a 8) a povedali, nech im podobnú blbosť už nepúšťam. Pridaná hodnota: Zle na animovaný krokodíl vo fádnom muzikálovom prevedení. 17% (06.01.2023)

Presne po linajkách natočená rodinná pozérčina, ktorá spĺňa kultúrne a morálne kvóty. Občas sa v tom nájde rebelanstvo ( a to že sa postavy hrabú v smetiach a doprajú si viac kalórií, ako dovoľujú tie ´´správne´´ časopisy ), ale ináč je to jeden z tých ´´kultivovaných´´ doplnkov pre celú rodinu, tejto kultúrne desivej doby. Bodov predsa len dávam viac a to hlavne za herecky zábavného Javiera a nejakú tú svižnú notu naviac. (07.02.2023)

Šoumen krokodýl je sice zaměřen na malé publikum, ale to je spousta i lepších filmů. Tato pohádka je naivní až moc a plná samých klišé. S dětmi se dá tento film v kině vydržet, ale rozhodně nemám potřebu se k němu vracet. Na druhou stranu hudební část je fajn a je chytlavá a dojemných chvilek se tu člověk taky dočká. Typický průměrný rodinný muzikálový film. (05.11.2022)

Já vím, že rodinné filmy jsou na jiném levelu nefunguje tam fyzika logika postav a vše ostatní , ale co je moc to je moc.  Tak, že nějaký chlápek vystupuje v show na úrovni X Factoru tam se mu nezadaří tak jde do zverimexu kde si chce koupit zvíře a narazí na zpívajícího krokodýla (to nebylo nikomu jinému divné, že zpívá?) tak si ho koupí a dělá s ním show jednou se ten krokodýl podělá a přestane zpívat tak ten chlápek ho opustí a nechá ho tam. Po x letech zde dojde nová rodina co si koupí barák kde žije a kluk z rodiny ho najde. Tak si spolu lozí do popelnic kde jí odpadky (chuťovka ve filmu pro děti) a ten krokodýl zpívá mluvit neumí ( jak se naučil zpívat a mluvit ne to ani snad nejde mělo by to jít postupně ne?) a v mezičase si chodí po tom baráku a lozí do města. Ačkoliv se to odehrává v New Yorku tak je to nějaký paralelní vesmír jelikož zde nejsou žádní všímaví sousedi (ačkoliv je zde několik záběrů jak protější baráky a byty svítí tudíž musely něco vidět) a nikdo nic nezaregistruje (podotýkám odehrává se to v době tiktoku, facebooku, kamer atd) . Ten krokodýl je celkově divný jednou zpívá anglicky a jednou česky něco je přeložené něco ne nedává to ani smysl ženská se začne z ničeho nic chovat jak puberťačka učit děcko správně brkat (film pro děti?) a nikomu to není divné chlápek od rodiny dělá učitele a ty děcka z něho mají vyloženě prdel (opravdu by škola zaměstnala tak neschopného člověka?) . Pak toho krokodýla odchytí a dají do zoo a ten kluk si stěžuje, že ho tam nekrmí kvalitní jídlem místo ryb (proč by to měly dělat?) to jim nepřišlo divné, že krokodýl s šátkem co chodí po dvou je jiný proti krokodýlům bez šátku co chodí po 4? Pak to tomu jeho majitelovi přijde líto a s tím klukem pro něho jdou do zoo ten kluk ujede na motorce co řídí poprvé v životě několika zkušeným policajtům (už jsme i ve fantasy) a přijde na tu soutěž kde ten krokodýl zazpívá. Na té soutěži není žádná schopná ochranka ani kamery jelikož ho tam v pohodě  pustí a nechají zpívat on se proslaví a pak je soud kde se hájí majitel té bytovky, že tam nemůžou chovat krokodýla a ta rodina , že můžou.  Přijde tam krokodýlův majitel s tím, že jeho příbuzní vlastnil new yorkskou zoo a i tu bytovku a měl potvrzení, že ho tam chovat může. Toto potvrzení je vytáhnuté vyloženě z prdele jelikož za celý film o něm nepadla ani zmínka a ten dřívější majitel  ho schovával na hůře. 20 procent za písně. nedivím se, že taková sračka na sebe nevydělala (26.03.2023)

Z těch stovek filmů, ke kterým jsem pro ČSFD překládal trailer, mě Šoumen krokodýl zaujal tím způsobem, že i když jsem ho předem nepovažoval za kdovíjaké filmařské terno, řekl jsem si, že by se aspoň mohl líbit mým dětem. No, a když přišla Pohádková středa v místním kině, vzal jsem je tam za zlevněné vstupné. Výsledek? I když jsem po projekci nebyl vyloženě naštvaný, spokojený jsem kdovíjak nebyl. Nemám rád mísení odlišných přístupů k pohádkovosti. Totiž když na jednu stranu nevíme, odkud se zpívající krokodýl vůbec vzal, a na druhou stranu se tvůrci dětskému publiku snaží na konci snímku vnutit jakési zjednodušené soudní drama, kdy jedna z postav vytahuje pomyslné králíky z klobouku (metafora vzhledem k jejímu povolání?), působí to dost nekonzistentně. Víte, mě u dětského filmu ani nijak zvlášť nezajímá, odkud se ten krokodýl vzal, pokud je za tím nějaká magie, ale v tom případě ať je i zbytek filmu stejně dětsky naivně podaný, bez vysvětlení, nebo tak nějak magicky. Jenže tvůrci nedokázali zaujmout ucelený pohled a výsledkem je rozbředlá směs. Muzikálová čísla jsou málo zapamatovatelná a pokud čekáte, že vám několik hodin po projekci bude znít v hlavě aspoň ústřední písnička, čekáte marně. À propos – pokud jde o film pro děti, objektivní představu o kvalitách filmu získáte, pokud se přímo dětí zeptáte, jak se jim líbil. Syn (6 let) i dcera (5 let) se při něm nudili a nelíbil se jim. Mě jako tátu samozřejmě potěšila krásná Constance Wu a záporák v podání Bretta Gelmana, i když i ten byl za cenu schematičnosti dost odbytý. (1 399.) (05.04.2023)