Režie:
Rjúsuke HamagučiKamera:
Hidetoši ŠinomijaHudba:
Eiko IšibašiHrají:
Hidetoši Nišidžima, Tóko Miura, Masaki Okada, Reika Kirišima, Yoo-rim Park, Dae-Young Jin, Sonia Yuan, Perry Dizon, Satoko Abe, Rjó Iwase, Tošiaki Inomata (více)Obsahy(1)
Júsuke Kafuku je slavný herec a režisér, který se vyžívá v řízení svého červeného Saabu 900. Během angažmá na festivalu v Hirošimě musí tuto radost nedobrovolně přenechat mladé málomluvné řidičce Misaki. Oba během jízd na zkoušky nečekaně zjistí, že je spojuje nejen záliba v řízení. Společně naleznou způsob, jak se vyrovnat se svými traumaty a pocity viny, a jít dál. Drive My Car režiséra Rjúsukeho Hamagučiho je atmosférický snímek plný tajemství, hledání lidského porozumění a smíření. (Aerofilms)
(více)Videa (8)
Recenze (151)
(7,5/10). Ta asijská kinematografie má prostě něco do sebe. Parazit odstartoval větší zájem o tuto dosti přehlíženou část filmového průmyslu a já jsem hodně vděčný. Drive My Car je tříhodinová podívaná, která ve vás vyvolá mnoho pocitů. Začíná to naprosto brilantním úvodem, který paradoxně vzhledem k celkové délce trvá neuvěřitelných 40 minut. Divákovu oku se to ale může zdát jako pět minut. Alespoň tak jsem to cítil já. Takže úvod naprostá emocionální bomba. Potom se snímek už dostane na jakousi vlnu, která se místy dosti táhne. Ale není se čemu divit. Aby film nebyl zdlouhavý po dobu tří hodin, tak to musí být nějaký akční nářez v podobě Avengers: Endgame. Divák se tedy po zbytek filmu ocitá ve spleti táhlých záběrů, mezi kterými vyčnívá "emotional shot" na konci filmu, který by překrásný. Je rozhodně zajímavé, že se příběh točí okolo divadelní hry, ale osobně mi to přišlo to nejmenší, co mě zajímalo. To, co jsem hltal, byly herecké výkony, hudba a celková atmosféra, která v divákovi vyvolávala paletu emocí a pocitů. Japonský film Drive My Car je velice pomalý, ale svým způsobem je také neuvěřitelně podmanivý a zaslouží si místo na letošních Oscarech. Bude to takový černý kůň, který může jedině překvapit. ()
Nie som divadelný divák, nemôžem si pomôcť, som divák filmový. A snažil som sa. Čiže radšej si pozriem film o divadelníkoch, ako divadelné predstavenie o filmároch. No a Drive My Car je ešte aj o šoférke, pretože tá nevie v živote robiť nič iné, len šoférovať. A divák si možno uvedomí, že ten ohromný čas, čo trávi v dopravných prostriedkoch, je nielen nevyhnutnou cestou medzi bodom A a bodom B, ale môže byť viac obohacujúci, ako tie východzie a cieľové body. Na konci, ale aj v priebehu deja, nás čaká zopár už veľakrát vyslovených myšlienok, tu ale opäť ide viac o to ako sa o nich rozpráva, než že sa o nich zase rozpráva. ()
Drajv maj kár vypráví o lidském parazitovi neboli mihuli, která se bojí čelit realitě, přisaje se na svého hostitele, omezuje jej, nedá se setřást a žije jeho život. Pakliže se hostitel snaží ze spárů vymanit, parazit uhne, stiskne víc a dále psychicky narušuje integritu jedince. Takovou paralelu dostává divák ve velmi silném, emocionálně nabitém a osobitém půlhodinovém prologu. Po tomto prologu začne režisér Hamaguči ve zbývající 140 minutové stopáži opakovat, dle hry Samuela Becketta Čekání na Godota, již řečené, a to ve velmi pomalém a nudném tempu, v němž prokládá nácvik divadelní hry Strýček Váňa od Čechova drobným prohlubováním linek ústředních postav. Jedním z hlavních poselství snímku je důležitost zachování upřímnosti ve vztahu, bez níž nemá šanci žádný vydržet. Přes poutavý a originální úvod spadl snímek do šedého průměru a nikomu jej tak vyjma úvodní půlhodinové pasáže nemohu doporučit. S obdobnou látkou si dokázal Tom Ford v Nočních zvířatech vyhrát daleko sofistikovaněji a ne tak monotónně. Prozatím největší filmové zklamání roku. Dvě hvězdy. 😕 (10.03.2022) ()
Napriek tomu, čo sa spočiatku môže zdať ako trochu priamočiara súčasná dráma, režisér Hamaguči vytvoril bohatú, zručne vrstvenú majstrovskú prácu s bezchybnými výkonmi a scenárom, ktorý je svätým grálom scenáristu. Je to pribeh o traume a smútku, spoločnej samote, povahe herectva, možnosti (a nemožnosti) katarzie prostredníctvom umenia a jednoduchej blaženosti sledovania svetiel a krajín za oknom vášho auta. A mať silu ísť životom ďalej. 9,5/10 ()
Kto má rád zdĺhavé pasívne lyricko-melancholické blúdenie, ten si určite príde na svoje. Bohužiaľ, ja do tejto kategórie nepatrím a celý film som prakticky zostával v očakávaní - najprv som dlho čakal, kým sa vôbec niečo stane, potom keď sa už niečo stalo, tak som čakal, kým sa od toho začne odvíjať konečne niečo epickejšie, ale toho som sa takmer nedočkal. Celý 3-hodinový maratón bol čakaním aspoň na nejakú pointu alebo posolstvo, ale okrem "súzvuku traumy" som sa ničoho extra nedočkal. Strašne nudný film, ktorý má z nejakých nepochopiteľných príčin 4 nominácie na Oscara... ()
Galerie (24)
Zajímavosti (9)
- V Japonsku se jezdí vlevo, ale Saab hlavního hrdiny má volant na straně pro pravostranný provoz. (klukluka)
- Jeden ze čtrnácti oblíbených filmů za rok 2021 bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. (ČSFD)
- Kafuku (Hidetoši Nišidžima) ve filmu zmiňuje, že jeho Saab je starý 15 let, kdežto v povídce s ním jezdí 12 let. (Emo-haunter)
Reklama