Dobrodruzi z vesmíru

Když tohle běželo na OK3, to mi mohlo být tak pět, možná šest. Bylo to kreslené a nebylo to tak hloupé, legrační, nechutně rozplizlé a roztomilé s písničkami Hanky Zagorové a Karla Gotta, které se linuly z tehdejších největších hitovek (Šmoulové a Včelka Mája). Jistě, spoustu věcí jsem neměl absolutně šanci pochopit nebo docenit, ale tohle zkrátka bylo moje první anime, i když jsem to tehdá nevěděl:) Profesorko Anno!!:)) (30.09.2006)

Tenhle seriál jsem jako dítě žral takovým způsobem, že mi máma upletla svetr s hlavou Gerarda, do jehož postavy jsem se pravidelně vtěloval, a to podle vzoru, který jsem vykřížkoval na kostičkovaný papír. Svetr jsem pak hrdě nosil, dokud jsem z něj nevyrostl.(Jenže já jsem magor takového kalibru, že jsem nosil taky tričko s nápisem T- rex a podobně :) Prostě paráda! Scifi a ještě animák! Navíc tak trošku manga styl. Nejvíc mi utkvěla v hlavě epizoda s Orlogany, nebo jak se jmenovali. Byly to takové podivné chapadlaté bytosti se zobáky, které kosil tuším nějaký tank či co. A naši hrdinové ze Střelce se jim snažili pomoci. A pak jsem zbožňoval Sibet s tou svojí kytárkou a "pípa", aneb to, co každou chvíli vydávala, to mě dokázalo skoro rozbrečet. Strašně rád na tenhle seriál se slzou v oku vzpomínám. Dnes bych možná neustál ani jeden díl, ale zrovna tuhle příjemnou vzpomínku si hýčkám a nechci si jí nechat zkazit. Vždyť co jiného nám zbude na stará kolena než právě vzpomínky. Až se vrátím v séniu do mládí, budu se třebas vidět, jak usedám za knipl zelenkavého Střelce a letím ke hvězdám... A propós, nedávno jsem ten svetr našel, a opravdu jsem se podivoval nad tím, jaký jsem byl tehdy malý smrad :) (03.03.2011)

Zdá se mi, že čím víc pracujeme, tím jsme chudší. Tohle byla moje srdcovka. Miloval jsem ten seriál o looserech z vesmíru, když ho začátkem 90. let dávali s šíleně technicky nekvalitním dabingem v TV. To mi bylo asi tak 6 let. LP 2023 jsem si seriál pustil (s tím dabingem) znovu a překvapilo mě jak vážná témata se tam řeší a kolik toho i dnes dokáže říct. A je to zábava. Chytlavá melodie znělky se mi v dětství vryla do paměti a už tam zůstala. Jen jsem si tenkrát myslel, že jde o francouzský seriál, a ono to bylo mé první anime :) (31.05.2008)

První anime byla u nás přece Včelka Mája! Osvěžení téhle mlhavé a roztříštěné vzpomínky z tajemného kanálu OK3 určitě nelituju. Třináct příběhů jedné vesmírné party, co se starou vesmírnou plechovkou bez klimatizace skončila u instalace vesmírných záchodků a motivací pro jakékoliv dobrodružství jí je uživit rodinu. Každá druhá zakázka končí fiaskem, každé druhé přistání je nouzové a ze zachraňování jiných civilizací zbude tak akorát na opravu lodi. Celý čas zápasí s holou existencí, neshodami a ze všeho je musí tahat chlupatá okurka hrou na loutnu. Příběhy mají v sobě pokaždé nějaké poselství, často dobové (studená válka, jaderná hrozba, plukovník Dadáfí :D), ale ta jsou zabalena do fantaskních, nápaditých a barvitých prostředí a příběhů, se kterými naprosto bezbolestně splynou. A i když některé hodnoty poněkud zestárly, opravdové přátelství zůstává. Dobrodruzi jsou téměř ideální rodinný seriál, který myslí i na dospělé a děti rozhodně nepodceňuje. (29.07.2011)

Být Dobrodruzi více dospělejší a do opravdové sci-fi laděnější, šlo by o kvalitní seriál bez ohledu na to, že je animovaný a vystupují v něm divné zvířecí ksichty, ale bohužel, dospělý není téměř vůbec a tu opravdovou vědeckou fikci aby člověk hledal pod mikroskopem. Ale nostalgie a vzpomínky na doby, kdy jsem seriál sledoval na OK3, dělají své a s Dobrodruhy se tak jednou za pět let rád shledám a podívám na pár dílů. Na pět hvězd to ale není. (09.03.2017)