Jasný terč

Cusack byl vždycky sympaťák a v roce 1997 bodoval nejvíc. Druhé housle v Con Air jsou snad jeho nejlepší rolí vůbec a návdavkem natočil Jasný terč, kde zabíjí lidi v příjemně ubíhajícím mixu akce, romantiky a humoru. Minnie Driver je tu snad ještě půvabnější než ve Willu Huntingovi a i zbytek ansáblu (Arkin, Aykroyd, Piven...) si svoje role náležitě užívá. "Don't kill anybody for a few days. See what it feels like. " "Alright, I'll give it a shot." :) (09.02.2009)

Pro mě asi nejlepší film Johna Cusacka. Téma "nájemný vrah v krizi" sice není nijak objevné, ale tady se všechno sešlo tak, že má "Jasný terč" (nepřeložitelný název Grosse Pointe Blank) všechno, co má tenhle typ filmu mít - nadhled, černý humor a vynikající obsazení dalších rolí. Dan Aykroyd užívající si každou minutu jako konkurence hlavního hrdiny, Alan Arkin jako terapeut, už tady trousící hlášky ve stylu "nemůžu být váš doktor, protože se vás bojím", nedoceněná Joan Cusack (v několíkáté spolupráci se svým bratrem) jako sekretářka, která dokáže ve stejnou dobu do telefonu říkat recept na polévku a zároveň objednávat náboje do zbraní....to vše za příjemného zvuku hitů z 80. let s originálními (i slovními) přestřelkami a (jedním) výbuchem navíc. (05.11.2010)

Celkem pohodová komedie. Minnie Driverová je pěkná, Cusaková hrát umí, Piven, Azaria a Freeman zábavní. Jen John Cusack je dost nevýrazný. Aykroydův zabiják je mnohem zábavnější. Film je ale dobrý a kouknout se na to dá. Více se pobaví fanoušci filmů z devadesátých let, ale neublíží nikomu. Lehce nadhodnocené 4 hvězdy. (01.09.2016)

Jsou dvě věci, které se mi na tomhle filmu líbily. První je velice povedený soundtrack, který jistě funguje i sám o sobě, druhá je Minnie Driver, což jistě není věc, ale pěkná šťabajzna . A to je i tak zatraceně málo. Komedie? Určitě ne můj šálek kávy. Ani jednou jsem se nezasmál, dokonce se mi ani pobaveně nezvedly koutky. Nenormální dialogy o ničem, 103 minut strašlivé nudy, kdy se mi nesčetněkrát chvěl prst na tlačítku přetáčení. Ztracený čas...10% (22.09.2011)

Spolužáci ze střední jsou někdy na zabití. Své o tom ví navenek vyrovnaný, dobře situovaný mladý muž Martin Q. Blank. Ve skutečnosti duševně vykolejený nájemný zabiják. Posilněn radou svého psychoanalytika se nyní snaží na jeden nádech sfouknout poslední fušku i přetrvávající resty z let studentských. Dle nepsaných pravidel high school komedií by si odtamtud krom traumatizujících zážitků ze šikany a nějakých těch nových vědomostí měl do dospělého života přinést také životní lásku. Jenže Martin to tehdy zvoral, proto se na místo (budoucího i minulého) činu vrací nyní, zocelen a přitom stále stejně křehký. Jasný terč chytře a lehce kombinuje nejoblíbenější žánry osmdesátých let. Tvůrci chvíli střílí ostré hlášky (Shane Black by měl radost), hned nato ostré náboje, obojí zvládají bravurně a obojí drží pohromadě mimo jiné zásluhou pečlivě sestaveného soundtracku a mimořádně příjemného výkonu Johna Cusacka (rovněž scénáristy). Navíc dokáži být tak nenuceně nostalgičtí, že i mne, člověka o osmdesátá léta jen lehoučce otřeného, přiměli k iracionálnímu stesku po nich. Anebo spíš po filmech, které se tehdy natáčely. Apendix: Přestřelka v supermarketu a likvidace mrtvoly nemají už po prvním zhlédnutí daleko k tomu, abych je označil za své milované scény. 80% (14.05.2010)