tick, tick...BOOM!

Lepší jako životopisné drama o strádání tvůrčího procesu "pro stromy nevidím les" bohéma z raných devadesátek než autobiografický muzikál (nejen) o tomtéž. Problém je, že i jako životopisné drama je to přinejlepším tuctové, protože téže jste již viděli bezpočtukrát; a lépe. Muzikálové pasáže dojíždějí především na to, že nejsou "v jednom duchu". A tak je to jednou přepáleně stylizované s tunou magického realismu "kdy náhodní lidé kolem začínají pět", hned na to je píseň realisticky zasazená do běžného dění apod. Je to jak z pěti různě stylizovaných muzikálů. Což ještě umocňuje fakt, že je to drama (a tak trochu mezi řádky i satira) o životě autora muzikálů, ve kterém autobiograficky zpracovává své vnitřní démony i život do písní. A zároveň to je o inspiracích pro kultovní muzikál Rent. A zároveň je to "minimalistický recitál o muzikálu v muzikálu". Dále tomu je na škodu nevyrovnanost jednotlivých hudebních čísel. Je jich sice požehnaně, ale trio (v čele s Therapy, která je v pěti minutách esencí všeho, o co se to snaží po celou stopáž) ční nade všemi příliš dominantně. Naopak zdánlivé slabiny v podobě poprvé film režírujícího Mirandy a zpívajícího Garfielda, jsou překvapivými klady. U Mirandy s výhradou; přeci jen meta rovina "tří plánů vyprávění" byla pro debut těžké sousto, ale převážně to ustál (navzdory rozhárané stylizace muzikálových čísel). U Garfielda pak bez výhrad; je největším kladem. A to zde ostatní rozhodně nejsou jen do počtu. Solidní počin, ale nic památného. (13.12.2021)

Jonathan Larson mi vůbec nic neříkal. Znám akorát muzikál Rent, vím, že to byl obrovský hit na Broadway, ale neviděla jsem ho, neslyšela jsem žádné písně a vůbec jsem nevěděla, kdo ho napsal. Takž tick, tick...BOOM je pro mě takové seznámen s Jonathanem a docela povedené. Byl to ambiciózní a talentovaný snílek, který chtěl dosáhnout hodně věcí, hodně rychle. Muzikálový styl má hodně podobný se Stephenem Sodheimem, akorát má více vypravěčský styl, což mě osobně moc nesedlo. Hudba byla příjemná, herecky taky dobré. Vadila mi tam Vanessa Hudges, na její hlas jsem alergická od dob HSM, ale Andrew překvapil a byl opravdu skvělý. Kdyby to šlo, dala bych filmu tři a půl hvězdy, bylo to lepší než tři, ale ne tak dobré na čtyři. Ale těším se s čím Lin-Manuel Miranda přijde příště, talent a oko na režii má.  (29.12.2021)

Garfieldovi jsem věřil každou minutu. Věřím mu, že si to i užil na place. Normálně nejsou filmy, kde se zpívá, můj šálek kávy. Záměrně nepíši muzikál, protože to není klasický muzikál, ale formát vyprávění mě nadchl. Vím, že 5* je přestřel, ale občas člověk potřebuje nějakou "guilty pleasure". Pro mě asi největší překvapení poslední doby. (20.01.2022)

// Fakt, že Lin-Manuel Miranda nenatočil jeden, ale de facto tři muzikály v jednom, je jen o něco méně působivý, než že se Andrew Garfieldovi povedlo překonat svůj životní výkon v Mlčení jednoduše tím, že si zahrál zpívajícího a tančícího dramatika v 90s New Yorku, kterému v hlavě povážlivě tiká. Smutný, o to však podnětnější film, který naštěstí zachraňuje lehké zklamání z Mirandova druhého letošního muzikálu. 8/10 (23.11.2021)

Andrew ma nalákal na tento film ,aj keď muzikále vôbec nevyhľadávam a som milo prekvapený. Pozerá sa nato dobre, príbeh je síce jednoduchší ale baví a čo je hlavné pesničky sú chytľavé a krásne napísané. Samotný názov je vymyslený skvelo a vynikajúco sa hodí k celému filmu. Pri pár pesničkách som mal zimomriavky takže na mňa to zafungovalo. Rozhodne by som však pridal na dramatickej časti a vylepšil samotný záver, ktorý mi prišiel taký nijaký. U mňa za 4*. (22.11.2021)