tick, tick...BOOM!

Kdo by to byl do Spidermana řekl, že takhle skvostně zvládne pohybově i muzikálně utáhnout takovýto příběh :) Skutečně, Andrew je po herecké i muzikálové stránce skvělý a nedokázala jsem se od něj ani od příběhu odtrhnout.... což jsem ani nechtěla ;o) Bravo.... njn, zase skvělý zásek pro Mirandu (vypadá to, že In the Heights , kde měl na starosti hudbu, budu muset dát druhou šanci). ... why do we follow leaders who never lead... ... why does it take catastrophe to start a revolution.... ...someone tell me why so many people bleed.... ... cages or wings - which do you prefer? - ask the birds... ...actions speak louder than words.... (30.01.2022)

V zásade veľmi príjemný muzikál/životopis, ktorého ťahá herecké vyčíňanie Andrew Garfielda. Miranda natočil nápaditý, hravý a vizuálne podmanivý film, hovoriaci o obyčajných veciach. Keby tento film vznikol skôr, zarezonoval by možno viac. Tento digitálny vek trošku utlmuje jeho posolstvo a energiu. Herecky a hudobne je to presné. Len mám z toho rovnaký pocit, ako z Rocketmana. Všetko dobré, len to akosi nemám potrebu vidieť druhý krát. Ale má to veľa superlatívov a hovorí to o veciach z ktorými sa viem stotožniť. Určite stojí za videnie. (28.01.2022)

Možná že bych šel s hodnocením tohoto filmu i na velice pěkné, průměrné 3*, ale nedovoluje mi to za žádných okolností velmi nepřirozený a především až přehnaně excentrický výkon Andrew Garfielda, který mi na začátku své kariéry připadal jako zajímavý a netuctový talent, ovšem postupem času jsem na něj začal být čím dál tím víc vysazenější, no a vygradovalo to právě zde, kdy mi každou svou neustále se pitvořící grimasou zvedal tlak, a navíc mi ne poprvé přišel jako non-stop ufňukánek, prostě tu svou postavu těma svýma ksichtama degraduje a vlastně nejen jí, ale v podstatě i můj dojem z celého filmu, jelikož prakticky z obrazovky nesleze a jen přehrává a přehrává a přehrává. Absolutně tedy nechápu tu všeobecnou lavinu oslavující jeho přítomný výkon, na mě prostě ale skutečně nepůsobí vůbec dobře a věrohodně. Když už jsem jinak u toho obsazení, ani jeho přítelkyně v podání Alexandry Shipp nepodává úplně civilní výkon, stejně tak jako jeho gay kámoš Robin de Jesus, prostě casting této podívané se vážně nepovedl a filmu silně podráží kopyta. Co se jinak zápletky, respektive dané životní etapy Jonathana Larsona týče, tak abych upřímně řekl, nepřijde mi úplně až tak výrazná a zajímavá, aby o ní byl natočen zrovna celovečerní film, muzikál, nicméně tvůrcům se ho i přesto podařilo zpracovat způsobem opravdu originálním, podmanivým, odehrávající se ve slušném tempu a atmosféře, a hodně mile mě překvapila i skvělá hudba, která také hodně pomáhá film udržet nad vodou. Tick, tick … BOOM je tak zkrátka zvláštní a neobvyklý muzikál, který si jistě zaslouženě najde spoustu svých příznivců, zároveň ale bohužel i odpůrců, mě osobně pak tedy také spíš nepřesvědčil, nicméně své nepopiratelné pozitiva jistě má a zcela ho tak ignorovat si nejspíš asi také nezaslouží. (03.02.2022)

(7/10). Zpočátku jsem u tohoto filmu měl dost rozporuplné pocity. Některé písničky byly dost cringe a člověku bylo až trapně (osobně muzikály moc nemusím). Taktéž tomu nepomohla Vanessa Hudgens, která mi připomněla klasiku High School Musical. Ovšem jak si na to člověk trochu zvykne, tak zjistí, že to je vlastně hrozně fajn film. O umělci, který měl sen jako každý jiný, kterého hraje úžasný Andrew Garfield. Nechápu jak to mohl takto vyzpívat a klobouk dolů. Musely být za tím hodiny a hodiny práce. Ve výsledku si to člověk vlastně moc a moc užije a s očekáváním sleduje jak to všechno dopadne. Písničky byly moc fajn, hlavně ty pomalejší. Taktéž se zabrousilo do docela vážného tématu AIDS, což bych u filmu tohoto typu neočekával. Plusové body za odvahu tvůrců. (10.12.2021)

Lepší jako životopisné drama o strádání tvůrčího procesu "pro stromy nevidím les" bohéma z raných devadesátek než autobiografický muzikál (nejen) o tomtéž. Problém je, že i jako životopisné drama je to přinejlepším tuctové, protože téže jste již viděli bezpočtukrát; a lépe. Muzikálové pasáže dojíždějí především na to, že nejsou "v jednom duchu". A tak je to jednou přepáleně stylizované s tunou magického realismu "kdy náhodní lidé kolem začínají pět", hned na to je píseň realisticky zasazená do běžného dění apod. Je to jak z pěti různě stylizovaných muzikálů. Což ještě umocňuje fakt, že je to drama (a tak trochu mezi řádky i satira) o životě autora muzikálů, ve kterém autobiograficky zpracovává své vnitřní démony i život do písní. A zároveň to je o inspiracích pro kultovní muzikál Rent. A zároveň je to "minimalistický recitál o muzikálu v muzikálu". Dále tomu je na škodu nevyrovnanost jednotlivých hudebních čísel. Je jich sice požehnaně, ale trio (v čele s Therapy, která je v pěti minutách esencí všeho, o co se to snaží po celou stopáž) ční nade všemi příliš dominantně. Naopak zdánlivé slabiny v podobě poprvé film režírujícího Mirandy a zpívajícího Garfielda, jsou překvapivými klady. U Mirandy s výhradou; přeci jen meta rovina "tří plánů vyprávění" byla pro debut těžké sousto, ale převážně to ustál (navzdory rozhárané stylizace muzikálových čísel). U Garfielda pak bez výhrad; je největším kladem. A to zde ostatní rozhodně nejsou jen do počtu. Solidní počin, ale nic památného. (13.12.2021)