Kde zpívají raci

Knihu jsem nečetl, což bude pro mne očividně plus. Zdánlivě sentimentální příběh se po všech peripetiích promění v čistokrevné drama, kde jde o život. A do poslední chvilky jsem si nebyl jistý, jaký verdikt, bez ohledu na skutečnost, zazní. Oceňuji, že i když je film o nezměrném zlu v lidech, tak dává prostřednictvím hlavní hrdinky sílu a naději jít přes překážky, ať jsou sebevětší. Film nijak zvláště mysteriózní není, což mne původně nalákalo. Je ale zvláštně magický a poetický, když se do popředí dostane čarovná příroda. A ta je tu opravdu úžasná. A jakmile jsem viděl všechny ty přírodniny a kresby, říkal jsem si, co by s tím asi udělal P. Greenaway. Příběh mohl klidně skončit v soudní síni, ale je fakt, že katarze tímto zazněla naplno. Snad jen mohly divákovi zůstat větší pochybnosti... (15.10.2022)

I když se film snaží jít výš, zůstává červenou knihovnou, proto nebudu řešit naivní vyšetřovací část ani o něco lepší soudní jednání. Vražda je tu pro ozvláštnění a hlavně střet s masou, což už patří k tomu zajímavějšímu. Základem příběhu je však Kya a tady to začíná drhnout hned v dětství, aby částečně pokračovalo i ve stáří... Vím, dětství nemohlo dostat tolik prostoru, přesto více vysvětlit opuštění malé holky vlastně celou rodinou by přišlo vhod. Když už k tomu došlo, její přežívání na samotě v bažinách má také více otázek než odpovědí. Holt červená knihovna, pohádka, tohle se příliš neřeší, jenže já doufal ve víc. Svoji příběhovou část Daisy Edgar-Jones neuvěřitelně táhne, fungují v ní vztahy, obzvlášť ona a Tate, tam mluví pohledy. Jenže potom přijde nečekaný a zbytečně rychlý skok do stáří, který bych oželel. Holt pohádka si své "žili spolu navěky" zřejmě žádá a stejně tak si žádá i úplně zbytečnou pointu. Přitom tajemná Kya si o ten otevřený konec vyloženě říkala. Zkrátka vše v mezích červené knihovny a to včetně kamery, která poetiku a romantiku bažin umí vystihnout, i když mně seděly spíše úvodní temnější pohledy. Atmosféru to však i díky ní a výborné hudbě Mychaela Danny rozhodně nepostrádá. 65% (04.10.2022)

Olivia Newman sa ukazuje ako šikovná režisérka a prináša nám príbeh, ktorý nepoznám, no o to viac ma dostal. Možno mohol byť vo finále trošku zaujímavejší a možno sme nemuseli mať scénky až do večnej staroby, ktoré tej dojem trošku posunuli niekam inak, no všetko ostatné hodnotím veľmi pozitívne. "Where The Crawdads Sing" je pre mňa filmom, ktorý svoju nasilnejšiu stránku dal niekam, kde som to vôbec nečakal. A tou je krása. Je to skutočne veľmi krásny film na pohľad. Vyzerá to nádherne, celý ten močiar má svoju úžasnú atmosféru a obdivujem našu hlavnú hrdinku Kyu, ktorá roky žila na tom mieste úplne sama, no bola schopná prežiť, naučiť sa tam existovať a využiť to na maximum. A pôsobí to na mňa uveriteľne. Okrem toho Daisy Edgar-Jones je skutočne skvelá. Po "Fresh" je toto ďalší film, v ktorom ukazuje svoj talent a opäť ma svojim výkonom presvedčila. Príbeh skrýva v sebe niekoľko prekvapení a je fajn, že som neustále hádal čo sa vlastne stalo. A vzniklo niekoľko teórií. Možno aj preto by som bol radšej, keby to koniec moc nerozmazával. Lebo som radšej, keď si môžem sám v hlave nejako predstaviť výsledok celej situácie. Pochváliť ešte musím aj úžasného Davida Strathairna. Je absolútne excelentný vo svojej role a dal do toho absolútne maximum. Celkovo si myslím, že postavy robia tento film silnejším, než by možno bol normálne. Pretože to celé pôsobí veľmi ľudsky a ukazuje aj typické ľudské vlastnosti, ktoré vidíme aj dnes všade okolo nás. Ide pre mňa o skutočne krásny film, ktorý stálo za to vidieť a môžem len úprimne odporúčať. Hodnotenie: A (05.10.2022)

Jestli něco, tak tenhle film změnil žebříček mých oblíbených filmových bažin, kdy první místo stále drží Shrekova bažina, ale druhé místo je nově obsazeno právě Kyeninou bažinou a Artaxova bažina se tak odsunula na třetí místo. Co se mi tu krom opravdu krásně vyobrazené bažiny velice líbilo byla Daisy Edgar-Jones (ona se mi vlastně líbila zatím všude, kde jsem ji viděla). Stydlivou, zavrhnutou dívku z mokřin zahrála přesvědčivě dobře. Dějová linka s vraždou byla fajn, do poslední chvíle jsem netušila, jakej rozsudek si porota nakonec usmyslí. Co mi vadilo byla dle mého nelogičnost základů, na kterých je příběh postaven. Já nevím, nepřijde mi pravděpodobný, že by cca 8letá dívenka žijící samotná v bažinách mohla 10 let utíkat před sociálním pracovníkem ve stylu „vždycky když přijde, schovám se za keř“ a že by nikoho z města nenapadlo zakročit. Kdybych věděla, že je tak lehký vyřešit těžký životní situace sedím za keřem každej druhej den. Moc se mi líbilo, jak elegantně vždycky přeskočili zimu a šup hezky do teplého léta, kdy je přežití v bažině hračka. Co se lovestory týče je tahle jedna z těch horších, nějak jsem jim to nemohla uvěřit.  Byla to milá podívaná, ale nic převratného. (30.09.2022)

Pěkně koukatelnej a nenáročnej příběh ze zajímavého prostředí kdesi v bažinách, s krásnými záběry přírody (ano, i v tom strašném močálu se mi to líbílo), ale něco mi v tom nesedělo. Hlavně jedna věc - že ta holka byla pořád nějaká čistá, upravená a pěkná, na to že žije v močále. Daisy Edgar-Jones úplně v pohodě, když teda pominu, že ve skutečnosti by ta holka z bažin určitě vypadala spíš jak ženskej Jožin z bažin. Ale dějově to šlo - máme tu lásku a milostné výpady, vraždu i soudní proces. A tak jsem se vlastně vůbec nenudil. Akorát jsem pořád čekal, kdy uvidím nějakého toho raka s mikrákem na pódiu, ale nebyl tam ani rak. (16.05.2024)