Sestry v Londýně

Americká exkurze "uťápnutou" zemí jejich bývalých otrokářů pro teenagery. Oči krvácí, mozek leze ušima a hlava se vám pokouší vyšroubovat a odletět. Konfrontace ameriky a spojeného království vyznívá jasně pro úžásnou ameriku a neherečky Olsenovy jsou obřím trnem v oku stejně jako záběry z videokamery. Nejspíš jsou na mě tyhle filmy moc cool. (08.11.2009)

Nemůžete po mně chtít objektivitu. Tenhle film je podle mě z těch Olsenkovských zdaleka nejlepší a to nejenom proto, že jsem se díky němu platonicky zamilovala do Jesseho Spencera. EDIT: Mýlila jsem se. Po několika letech koukám na Olsenkovské filmy znovu a s hořkostí zjišťuju, že čím byla dvojčata starší, tím méně uměla hrát. A v Londýně už jim je čtrnáct, takže se na to v podstatě nedá koukat. Vděčím Sestrám v Londýně za vnuknutí geniálního nápadu na akci, které bych se chtěla zúčastnit (a zúčastnila - nejednou) a za objevení toho Jesseho. Ale film jako takový za moc vážně nestojí... (10.04.2013)

Nejlepší (a možná zároveň i jediný opravdu koukatelný) film dvojčat Olsenových. Zajímavý soundtrack, dobrá zábava, nabytí trochy vědomostí, ale hlavně výborný námět! Když jsem byla mladší, nepřála jsem si nic jiného, než se účastnit skutečného modelu Spojených národů. (A vloni jsem měla štěstí se s podobným projektem podívat do útrob Evropského parlamentu ve Strasbourgu. Přání splněno!) (17.11.2004)

Tak tohle jsem nezažil! Netušil jsem, že se mi při hodině angličtiny (škola hrou, chápete?) udělá fyzicky nevolno z téhle srágory. Tak o čem tenhle filmeček vlastně je. Parta lidí podle vzorce kráska, kráska, kráska, hezoun a kretén s videokamerou se vydají poznávat Londýn. Ježíši kdyby alespoň trošku hráli že hrajou. Vtipy jako přilepený toaletní papír na botě a co s ním mě neskutečně vytáčely. Dalším hřebíčkem do mé rakve byly ty neskutečně hloupé zpomalené, zrychlené či opakované záběry. Proč? Snaha zavděčit se určité skupině diváctva byla více než zřetelná. Na závěr upozornění: Může zabíjet. Ach jo, kam sem to vlez... (01.02.2006)

Mnohem slabší než JEDEN DEN V NEW YORKU, kde je tentýž koncept "šprťácká Olsenka a nezodpovědná Olsenka razí do města a balí kluky" zpracován podstatně lépe (povahové rozdíly jsou mnohem vyhrocenější) a zábavněji. A ty neustále klípky a záběry z videokamery akorát ilustrují bezradnost scénáře a režie a otravují. Nuda. (02.06.2007)