Tiché místo: První den

Sklamanie. Na trojku a prequel z prvého dňa napadnutia Zeme príšerami som sa vcelku tešil. Čakal som, že sa dozvieme niečo viac o pôvode príšer, reakciu vlády na ich útok, boj armády s nimi, politické pozadie (medzinárodná spolupráca, situácia v iných krajinách, ich výskum v labákoch) skrátka niečo čo by dejovo rozšírilo mytológiu tohto sveta a obohatilo pôvodné filmy. A prd. Miesto toho sme dostali tretí krát viac menej to isté, kedy koncept a spôsob strašenia je vyčeprané až do morku kosti a napätie v týchto scénach nefunguje. Navyše celé dianie a rozhodnutia postáv sú veľmi, veľmi ale naozaj veľmi nelogické a melodramatická dejová línia medzi 2 hlavnými postavami je tiež dosť podivná a nefunkčná. Jedno z najvýraznejších hororových sklamaní tohto roku a zabudnuteľné pokračovanie. 35% (13.07.2024)

Univerzum Tiché místo je definitívne mŕtve. Nie, že by nemalo potenciál, ale nemá absolútne žiadnu ambíciu niečo niekam rozvinúť. Budú z toho novodobé Kukuřičné děti? Zrejme áno. A pritom dosť dlho trojka, čo je vlastne jednotka, pôsobila úplne v pohode. Ale čo tá kočka? Chvíľu totálne neprirodzené správanie, nič ju nevyplaší, nemňaukne aj keby ste jej ocas rezali, a potom zasa prepne do reálneho módu a zdrhá na prvú dobrú. Čo ten neúspešný pokus o vybudovanie vzťahu medzi ústrednou dvojicou? Válka světů bez pointy s priveľkým dôrazom na pocity. (26.07.2024)

Značně nesourodý přírůstek do tohoto zjevně již zcela vyčerpaného univerza, jehož snaha přinést neokoukaný náhled na invazi monster selhává někde zhruba v polovině stopáže. Tak nějak takto bych v jedné větě popsal snímek A Quite Place, tentokráte s přídomkem Day One, který na mě osobně fungoval do již dříve avizované poloviny. Když se totiž pohybujeme v New Yorku doslova pár vteřin po oné invazi, snímek nepostrádá tempo, osudovost a epickou atmosféru, což je o řádný kus umocněno velkým plátnem spolu s ozvučením Dolby Atmos. V tomto bodě se tedy jedná o skvěle odsýpající podívanou, na níž jsem nenašel jediný kaz. Bohužel, zhruba v polovině se to celé najednou "přepne" do již otřepaného tichého našlapování po zpustlém městě, což už ke konci druhého snímku začalo být nepříjemně repetitivní. V tu chvíli se z celého projektu stane smutně vykořeněná záležitost, jejíž načrtnutý potenciál i díky zajímavým postavám sliboval mnohem lepší celkový zážitek. Je to vážně veliká škoda, jelikož ona infarktová první polovina aspiruje na jednu z atmosféricky nejpůsobivějších vůbec. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (30.06.2024)

(6,5/10). A Quiet Place: Day One je prequelem jeho dvou předchůdců, kteří se nesmazatelně zapsali do thrillerového žánru s kapkou hororu. Musím však konstatovat, že po skončení tohoto prequelu se nemůžu ubránit dojmu z nevyužitého potenciálu. Očekával jsem daleko hlubší ponoření do celkového loru tohoto mimozemského vesmíru. Celkově je tady téma vetřelců hrubě nevyužito a dozvíme se o nich zoufale pramálo. Takovéto filmy jsou přesně prostorem pro hlubší probádání tématu, na které v přechozích filmech nezbyl prostor. V tomto ohledu nemá A Quiet Place: Day One moc co nabídnout. Kde však exceluje, tak to je opět napínavá atmosféra, která vás přinutí nedýchat a být po celých 99 minut stopáže naprosto zticha. Jelikož se celý příběh odehrává v zárodku celé invaze, takže lidé ještě nepřišli na to, jak proti vetřelcům bojovat. Objevují se tady však první zárodky nápadů - voda nebo hromy, které nás opět ujišťují o tom, že je tato série také o zajímavých nápadech, které dodávají filmu potřebný punc. Chtěl bych také pochválit skladatele Alexise Grapsase, který složil nádhernou hudbu podobně jako v jeho minulém počinu Pig. Jeho něžné tóny dodávaly divákovi v tomto temném filmu pocit naděje. Režisér Michael Sarnoski si tady dosadil opět svého oblíbeného Alexe Wolffa, který zde však dostal trestuhodně málo prostoru. Ostatní herci odvádějí kvalitní práci v čele s Lupitou Nyong'o a hvězdou Stranger Things Josephem Quinnem. A Quiet Place: Day One je prequelem, který nedosahuje kvalit prvních dvou dílů. Vrcholem této série pořád zůstává druhý díl. Před vznikem tohoto filmu bylo hodno se možná zamyslet, jestli mají tvůrci v rukou natolik kvalitní scénář, aby dokázal prequel obhájit svou existenci. V tomto případě se bohužel přikláním k názoru, že kdyby tento film nevznikl, tak by se vůbec nic nestalo. "To smaller and smaller. Until months to days, to hours to seconds. But not now." (11.07.2024)

Asi takhle, když si cápka dřív všimne, že z pneumatiky uniká vzduch, než toho, že jí auto drtí nohu, tak to o něčem vypovídá. Bohužel mi přišlo, že film se přesně nesl v takovéhle atmosféře, kdy postavy mají úplně nesmyslné priority a nebýt v hlavní roli, jsou už dávno mrtvé a ti, co se chovají logicky, prostě umřou. Protože asi takhle, o motivacích postavy Lupity Nyong'o víme jenom to, že má kočku a chce pizzu. A na tom je postavený celý film a její celé rozhodování. Nabízí se tu hromada věcí, ale prostě ne... No co... aspoň Joseph Quinn se snažil. Jinak to není nějaké extra světoborné. Jo, technicky pěkné a v jednu chvíli mě to dokázalo zasáhnout jako jednička (protože to udělalo přesně to samý (ten brácha s malou ségrou), ale hned to zapadlo), ale jinaik se mi to snad i okamžitě začalo vykuřovat z hlavy. Hele, sorry, ale tohle fakt nedokázalo chytit. Tohle ždímání původního nápadu už stačilo. Příště udělejte třeba Hlasité místo, prosím. 5,5/10 více ZDE: (23.07.2024)