Párty Hárder: Summer Massacre

Ja som člen tábora, ktorý vyzdvihuje jednotku a haní dvojku. Jednotka mala lepší spád, lepšie hlášky, šmakuládovejšie nechutné scénky, lepšie finále. Pokračovanie je fekálny soft, ktorý stratil pôvodné čaro nadšenia z toho môcť byť vulgárny a nevhodný. Áno, aj tu sa našli vydarené scénky a hlášky, ale oveľa menej a na dlhšej minutáži. (15.01.2024)

7,5/10 – Druhá plnohodnotná pubertální komedie z dílny kontroverzního rapera Martyho Pohla, jinak dobře známého pod přezdívkou Řezník, se překvapivě velmi vydařila a v několika ohledech i kvalitativně předčila jedničku. Párty Hárder: Summer Massacre je odvážná a všemi mastmi přisprostlá komedie dělaná pro omezené publikum (jak rozsahem, tak inteligencí), která se i půl roku po vydání stále nějakým zázrakem drží v kinech. Ze strachu, že by mi snad tento letní hit minulého roku mohl uniknout, jsem možná mezi posledními zavítal do kina i já. Konkrétně jsem si pro tento účel vybral Kulturní centrum Zahrada na Chodově. Zdejší rodinná atmosféra a milá uvaděčka, v kombinaci s promítacím plátnem mně dobře známým ze školy, navíc umocnily finální zážitek na druhou. Film jsem si moc užil. Řekl bych, že podstatně více, než jedničku, která na mě byla asi příliš velké sousto po stránce moralistické a také humor mi úplně nesedl. Naproti předchozímu „pokládání hoven na podlahu“, v Summer Massacru tvoří highlight spíš ústřední trio kamarádu a jejich vyvíjející se vztah a vzájemné pošťuchování. Přestože partička doslova vyráží na lov buchet, zpracované je to vlastně komorněji než jednička, kde se vše točilo kolem závěrečné párty. Svému názvu párty hárder ovšem dvojka bohužel nedostojí, v tomhle ohledu rozohněný perverzák Pohl (možná na doporučení shora) trošku ubral. A ono je to v konečném důsledku dobře. Nejasný cíl tvoří ze sebranky vygumovaného frajírka, cringujícího normála a tlusťocha s daddy issues nezřízenou střelu, u které nikdy nevíte, co semele v příštích minutách, natožpak v dlouhodobém časovém horizontu. Příběh plyne docela hladce – hlavně díky tomu, že Řezník zběsile zakrývá veškerá hluchá místa v ději sériemi gagů, hlášek a urážek –, ale přesto se najde několik nudnějších pasáží a chvílemi je ze snímku silně cítit, že není moc co vyprávět a hlavní pointa je v tom to s postavami nějak doklepat na závěrečnou ne-až-tak-hárd párty. Při sledování jsem se bavil dost, chvílemi i hlasitě, vtipy to skutečně srší, leč důvtipem už tolik ne. Co je ovšem důmyslné a nadmíru hodné pochvaly, je Řezníkův talent a hlavně perzistentní úsilí proměnit jakoukoliv situaci na nějaký zvrácený nápad s chlípným podtextem. V tomhle ohledu dávám palec nahoru. Také je osvěžující slyšet pro jednou běžnou mluvu, již člověk denně slýchá na každém rohu, pro jednou na filmovém plátně. Ač bílém a stahovacím. Top hláška (jediná, na kterou jsem si po několika dnech vzpomněl, a pravděpodobně nepřesně ocitovaná): „To je právě to. On jí za dva, ale prdel má jenom jednu!“ (08.02.2023)

Dlouho mi v kině nebylo takhle studno. To kvůli tomu, že jsem svými výbuchy smíchu musel značným způsobem rušit ostatní diváky - i když ti povětšinou vypadali stejně dobře naladěni jako já. Párty Hárder: Summer Massacre ve všech aspektech přináší nejnařachanější českou komedii poslední doby a přitom stále působí upřímně, civilně a ve smyslu filmového vyprávění zcela uvěřitelně. Kolik současných českých filmů tohle má? A co víc, strašně rád bych se do toho pubertálního, dekadentního, přesto živoucího a veskrze zábavného světa znovu za čas vrátil... Tak Marty, co z toho udělat rovnou trilogii? Párty Hárdest čeká. (26.06.2022)

Řezník je frajer. Od minule to dokázal řemeslně posunout o minimálně dva levely nahoru a celé to semknout do formy, která má hlavu, patu a hlavně srdce. Postavy nejsou jen prázdné, groteskní figurky, ale charaktery se vzájemnými vazbami a vývojem. Jasný, několikrát jsem si málem ublinknul (dát si u toho sváču nebyl úplně dobrej nápad), ale vedle toho heroického fekálu je tam i obrovská hromada vtipů, fórů a odkazů u kterých se jeden od srdce zasměje. Lunetikovskej Kocián, Tap Tap, nebo třeba bizáry typu Misha se svým Minecraft songem, to jsou drobnosti, které celý film parádně obohacují. Kapitola sama pro sebe je pak party Hard(er)ovské motání se okolo Mandragorovského Krysy. V jedničce vytáhnul postavu Krysy v podání Mandrgorovského Čáslavky. Tady vytasil parádního Kostase Zerdaloglu ( Krysa z Mandragory). Jakože, sorry Řezníku, ale ve trojce už musíš obsadit samotného Rouska. (18.03.2023)

Velkolepá jízda z dílny Mártyho Pohla, která ukazuje vysokorozpočtovou produkci o jednom žhavém létě, třech nadržencích, spoustu mokrých kundiček, rybí lidi a nekompromisní, i když proti minulému dílu poněkud vymněklou dávku humoru. Poněkud vytvrdlé jsou ale čuráky zúčastněných týpků, neherců, kteří si to evidentně opět užili, i když teď v prostředí poněkud méně punkovém, protože jak Řezník Márty povídal, najednou si museli všichni zvykat, že je kolem nich víc lidí, než při Párty Hard. Každopádně opět nahláškovaná jízda, která se jen tak neokouká. A The Tap Tap opět ukazují, že jsou skvělou skvadrou lidí, kteří si ze svého handikepu dělají jednu obří prdel. Klidně bych teď očekával spin-off o Shit Párty aka Táborových lidech. 80% (13.03.2023)