Woodstock 99: Peace, Love, and Rage
Režie:
Garret PriceHudba:
Noel HoganHrají:
Carson Daly, Jonathan Davis, Dexter Holland, Jewel Kilcher, Moby, Fred Durst (a.z.), Wes Borland (a.z.), Joan Baez (a.z.), Lance Bass (a.z.), Jason Biggs (a.z.) (více)Obsahy(1)
Woodstock 99. Trojdňový hudobný festival, ktorý propagoval jednotu a kontrakultúrny idealizmus podľa vzoru pôvodnej udalosti z roku 1969, ale namiesto toho skončil výtržnosťami, rabovaním a sexuálnymi útokmi. (Arsenal83)
Videa (1)
Recenze (43)
Nejspéš bych se k tomu neměl vyjadřovat, ale mám to prostě ve zvyku. Rock mě přestával zajímat spolu s tím, jak ztrácel své bluesové kořeny. V prostředí popu a metalu už jen přežívá, nekvete a neplodí. Tím tuto hudbu ovšem nechci nijak podceňovat. Tím, že je, má právo na života jako každá jiná. Na druhé straně je - a možná víc - zajímavé, jak lidská komunita dokáže zdevastovat své životní prostředí během tří dnů. Naštěstí tato devastace (včetně sexismu, rabování, zakládání požáru) probíhala ve společné vůli a společným úsilím, jinak by se to sotva obešlo bez masakru... Jen na okraj: vidět Robbieho Kriegera v této společnosti mi přišlo trapné, jako skoro všem. ()
Zajímavé mapování tragédie, která je v popkultuře skoro zapomenutá. Dnes se to oživuje. Film jede svou v tom, že hodně jde do minulosti, pak promlouvá trochu vágně, že se tolik nedá orientovat. Spíše bylo zvláštní, jak se stále chodilo kolem horké kaše, že něco přijde, počkejte si. Pak to syrově, tvrdě a odporně jako samotná akce přišlo, nicméně ta cesta byla všelijaká. Nic to nemění na tom, že zážitek to byl. Trnitý, ale stále kvlaitní. ()
Ako jasne vidieť na tomto príklade, dokument postavený na hovoriacich hlavách vlastne nie je problém. Woodstock 99: Peace, Love, and Rage je príkladom starého známeho, že "ak dvaja robia to isté, nemusí to byť to isté". Za týmto tu, súdiac podľa výsledku, je neporovnateľne viac práce (už v samotnej príprave), než za mini sériou Trainwreck: Woodstock '99 od Netflixu. Tamto je nesúrodá spomienka na asi najväčšiu festivalovú katastrofu v histórii populárnej hudby, ktorú zachraňuje množstvo zozbieraného filmového materiálu. Toto tu je sonda do doby, v ktorej ku danej katastrofe došlo. No hej, treba sa vedieť pýtať, aby bol rozhovor výživný. ()
Jak trefně poznamenala novinářka Maureen Callahan na konci dokumentu – otázka není, jak se to mohlo stát, ale jak se to nemohlo stát? _ Když se Woodstock organizuje na bývalé vojenské základně a line-up tvoří k výtržnostem burcující nu-metalové kapely proložené každý den jednou (!) zpěvačkou, na které publikum tvořeném většinově bělošskými kluky-čerstvými dvacátníky z vyšší střední třídy – pořvává "ukaž kozy", tak to asi úplně feel-good mírová akce nebude. Nýbrž esence kultury znásilnění, doby, kdy se hudební progresivita změnila v agresivitu prolezlou mizogynií a homofobií. _ Je to odzbrojující dokument o události, která mě děsila byť jen jako pasivní účastnici přihlížející tomu v bezpečí domova 22 let poté. ()
Nie je nad to, dívať sa na ožratých liberálov, ktorí sa váľajú v "blate" ktoré je v skutočnosti bez ich vedomia zmes výkalov. Woodstock 99 bol šialený, plný násilia, ošahávania poprsí, holých vtákov dokonca aj na pódiu, chľastu, ale aj úmrtí. Ako človek narodený v roku 1989 si myslím mám právo napísať, že svet išiel presne na prelome milénia do sračiek - drogy, neomarxisti, liberlizmus, LGBT úchyláci a podobne, o tom sme pred rokom 2000 nepočuli. Hold, dobu v ktorej žijeme si nevyberáme. Raz je zle raz dobre. Môžeme len dúfať, že podobné hudobné festivaly už nikdy nebudú. (4.8.2022) ()
Reklama