Bod varu

Něco podobného jsem už viděl s telefonujícím Hardym v BMW. Tentokrát prostor probublávajícího stresu představuje londýnská restaurace, která chvílemi působí jak psychiatrická léčebna bez ošetřovatelů a nasazené medikace. Tomu sledu nešťastných příhod už jen scházel u plotny stojící Pohlreich mnoucí si bezradně pleš. Jeho hláška „jsem utahaný jak šňůra od hajzlu“ musí tentokrát patřit do úst kameramana Matthewa Lewise, který to neskonale odedřel.. (28.04.2022)

Dôkaz, že thriller sa dá natočiť aj v kuchyni! Natočením na jeden záber to prakticky od prvého momentu vtiahne a nepustí až do záveru. Je až neuveriteľné ako neskúsený Philip Barantini dokázal aj na tak malej ploche natočiť niečo tak napäté, emotívne, realistické. Osobne som síce čakal, že scény sa postupne vyhrotia až do ab absurdum, no nakoniec som rád, že film ostal po celý čas v hraniciach uveritelnosti a realičnosti deja, a prakticky "len" trefne odprezentoval s čím všetkým sa taká reštaurácia musí popasovať - od rôznych problémoch so zamestnancami (docházka, ambície, vzťahy medzi nimi, konkurenčné ponuky), cez rasistikých hostí, otravných influencerov, namyslených kritikov, až po problémy s peniazmi. Toto by mala  byť povinná praktická výučba na Strednom Odbornom Učilišti v odbore Kuchár/Čašník. CELKOVO: 8/10 (09.01.2022)

Poslední týden před Vánoci je stresující téměř pro každého a tento film se zaměřuje na restauraci, která si toho na sebe vzala možná až moc. Celý snímek je natočený jako na jeden záběr, což zvyšuje napětí situace a na mě tato taktika dost fungovala. Podobně jako u 1917. Líbí se mi i to, jak se vám představí všechny postavy během prvních pár vět, a i to je důležité u filmu, který má kolem 90 minut. V hlavní roli zde vystupuje šéfkuchař Andy, který nestíhá nejen v práci, ale i v osobním životě a je ztvárněn skvělým Stephenem Grahamem. Pokud máte chuť na něco kratšího, a přesto dobře fungujícího, Bod varu je přesně film pro vás. 8,5/10 (09.04.2022)

Presne, kokotkovia za barom majú vždy pohodičku! Makal som v podobnej reštike v Surbitone, nedaleko Londýnu. Kým som pospratal všetko a prišiel ako posledný na bar, kuchári s čašníkmi mali už dve lajny v sebe a dve pinty piva, zatiaľ čo ja som ešte nestihol uschnúť od potu. Ale o tom som nechcel... Toto, čo sa udeje vo filme, sa nestane v jeden deň. Tieto situácie sú síce tu, ale tvorcovia sa ich rozhodli zakomponovať do jedného dňa, aby divák mal zážitok. P.S. Môj chef skončil tiež tragicky, mimochodom. (28.11.2021)

Tak thriller to není ani omylem. Spíš sci-fi, takováhle špičková restaurace by existovala tak týden. Ale když od toho odhlédnu, tak ten stres byl hodně autentický a jako pád člověka, jako příběh jednoho smutného osudu to vlastně funguje a odsýpá. Vždyť se "vše" odehraje během večeří. Graham nepřehrává a tím je naprosto uvěřitelný ve své roli. Jinak servis v té restauraci byl tak šílený, že u nás by to stačilo tak na 4. cenovou skupinu bez větráku. (18.01.2022)