Hon na lišku

Felliniho filmařské autoreflexe nejsou vaším šálkem kávy? Antonioniho a De Sicovy filmy také ne? Tak to zkuste s touto rozvernou komedií, která ovšem není jen komedií. Sellersův temperament, Sica zesměšňující sám sebe, Hustona i De Milla a zajímavý film ve filmu. Příjemná podívaná. "What's neo-realism?", ptá se americká hvězda? "No money!", odpovídá její producent. (16.06.2006)

Proboha, zase utekl ten nesprávnej muž! Již v prvním plánu velice zábavná krimi komedie (parodie) o geniálním svérázném podvodníkovi v podání jedinečného Petera Sellerse (k nezaplacení jsou už jenom ty vězenské scény s chytrou záměnou doktora a vězně nebo hromadné návštěvy). Ovšem pro fajnšmekry skrývá v hlubším plánu zároveň reflexi dobového italského filmu. Vittorio De Sica si bere na mušku nejen svou dřívější tvorbu ve víru neorealismu s neherci, ale na frak zde dostávají i tvůrci těch (pseudo)intelektuálních filmů typu Sladký život (haha, hlavní hrdina využívá pseudonym FF: Federico Fabrizi ;-)) nebo Loni v Marienbadu. Závěrečný soudní proces jakoby nebyl pouze o zločinci Liškovi, který filmařské řemeslo zneužil jako osobitý prostředek k vykonání velké loupeže, ale obecně o tehdejším evropském filmovém světě, kdy si oblibu a uznání kritiků získala řada experimentálních filmů "o ničem". Kritikovo označení příslušného snímku (v podstatě jen na základě pracovních záběrů) za vrchol národního filmu je hezkým absurdním podtržením této linky. Bláznivá komedie nabrala při závěrečných proslovech pana prokurátora i "Lišky" Vanucciho v tomto směru hutnou myšlenku (s tak trochu odvrácenou stranou pokroku a svobody "zlatých šedesátých", kdy "celý svět se mění v jeden blázinec") a úplné zakončení bylo pak opravdu milou "mystifikační" lahůdkou. Jásám vskutku nad Honem na lišku stejně jako onen kritik u soudu a snad s každou reprízou se bavím víc a víc. Zvláště, když už znám dobře následný děj i některé dialogy, a mohu se specializovat na různé promyšlené detaily i plně si užívat Sellersovo "one man show" bez rušení neustálým čtením titulků. A samozřejmě k plnému ocenění nutno přičíst i hravou hudbu Burta Bacharacha se skvělou titulní písní. 95% (20.12.2019)

Tak sme sa dozvedeli, ako v skutočnosti De Sica natáčal svoje neorealistické filmy. Pokiaľ ste pri filme, tak samozrejme neviete, čo to Neorealizmus je, ale vysvetľovať sa mi to nechce. After the fox je miestami skvelá komédia, ale väčšinu času som bol mierne v rozpakoch, čoho som svedkom a či to má byť vtipné tým spôsobom, akým je to prezentované. Je to trochu škoda, pretože ako parodická sebareflexia (a aj Sellersova) to má nesmierny potenciál, ktorý aj podľa väčšiny tunajších hodnotení nebol dostatočne využitý. Napriek tomu je to film, ktorý by mal vidieť každý fanúšik snobského umenia, Sellersa, talianskej mentality a veľkých poprsí. Už len samotný námet je sympatický, vidno, že Sica nebol žiaden namyslený suchár. (17.05.2014)

Dneska jsem měl vážně moc pěkný předvánoční den....A teď ještě objevím takovou pecku? Viděl jsem to ještě před večerním skvostem na ČT 2 Křídla Vánoc, ale koment jsem si nechal až na potom. Jak propašovat do Itálie 300 cihel zlata a ještě s policejní ochranou? Jasně, natočit o tom film. Perfektní nápad. kterého se tato komedie ale ani tolik nedrží. Po všech směrech si různě blbne (i mě se po ni pak dobře blblo venku.:D), přináší velké množství různých nepředvídatelných nápadů a ve výsledku je vše přetaveno v totální výsměch všem úměleckým filmům před kterými tleskají jenom kritici.  No a nebojte, i sám režisér Vittorio De Sica se zparoduje malým cameem režiséra kterému ukradnou filmařské zařízení.  To je skvělé zparodování. Stejně jako když se v závěru u soudu promítne natočený materiáll (:D) a  kritik pateticky ve stoje pochválí film ,,o ničem´´.:DDD. I  když ten výsměch úměleckým filmům je  patrný už v předchozím  dění. Co budu říkat? Nic. Dva lidé sedí a nemají si co říct.:DDDDD  Jako by soud neabžolával jenom hlavní postavu, ale celý tehdejší filmařský průmysl.:D Přesto si  na samotném konci  ten film udělá srandu hlavně sám ze sebe.  Prostě se jedná o tak svižnou energickou a svou podívanou, že vám z toho půjde až hlava kolem (mně teda šla.) Perfektně jsem se bavil a vůbec si neuvědomoval zákulisní tahanice ani nepříliš příznivé tehdější kritiky. Peter Sellers je tady ve svém živlu jako já  na pódiu a opět mě ozbrojil  svým obrovským komediálním talentem a skvělým (tentokrát) italským přízvukem. Jeho převleky navíc dají vzpomenout na pozdější Pantery.  Navíc je to má druhá velmi dobrá zkušenost s Neilem Simonem po sobě. Doménou tohoto scénaristy by měly byt spíš komornější komedie, přesto i tady byl i jeho scénař skvělý. K tomu ještě skvělá hudba s vyníkajcím ústedním songem, kterého se asi jen tak nezbavím. Prostě super komedie. A taky mi to skvěle sedlo do nálady. Takže díky, že jsem si takovou nálož mohl pustit do pokoje.❤ (20.12.2019)

Musím přiznat, že od Honu na lišku jsem na jednu stranu moc nečekal (zdejší hodnocení), na tu druhou mě ale zajímala spolupráce neorealistického režiséra De Sicy, newyorského autora konverzačních komedií Neila Simona (ten napsal scénář) a nespoutaného improvizátora Petera Sellerse (ten tentokrát spolunazpíval i titulní píseň). A pokud by se mělo rozhodnout, čí styl vyhrál, tak jednoznačně Sellersův, protože s jeho výkonem opět stojí a padá celý film. Dokud je pouze uprchlým trestancem Aldem Vanuccim, nabízí film slušné gagy, u kterých se budete smát (hned úvodní přehlídka arcizločinců). Ale jakmile se Sellers promění v režiséra Federica Fabriziho, dostane jeho fanoušek přesně to, co očekává. Mistr opět vybrousil dokonalý, tentokrát italský, přízvuk. Výborný je též italský komik Lando Buzzanca jako policjení náčelník se svou replikou "Dobrý den!". Konec se mi ale tak povedený zas nezdál. Takže po váhání mezi 3 a 4, je to nakonec za 4*. (07.08.2007)