Režie:
J. Lee ThompsonScénář:
James R. WebbKamera:
Sam LeavittHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Gregory Peck, Robert Mitchum, Polly Bergen, Lori Martin, Martin Balsam, Jack Kruschen, Telly Savalas, Paul Comi, Barrie Chase, Joan Staley, Edward Platt (více)Obsahy(1)
Nebezpečný zločinec si roky trávené vo väzení kráti plánovaním pomsty. Muž, ktorý ho usvedčil sa má na čo tešiť... Po rokoch opúšťa známy trestanec Max Cady (Robert Mitchum) brány väznice. V súdnej budove navštevuje advokáta Sama Bowdena (Gregory Peck), zodpovedného za jeho zatknutie. Naznačí mu, že ani po tak dlhom čase nezabudol, čo mu spôsobil... V ten istý deň Sam odchádza so svojou rodinou do kolkárne a opäť tu zbadá Maxa Cadyho. Ten k nemu drzo pristúpi a oznámi mu, že chcel len spoznať jeho manželku a dcérku... Sam dostane strach. Okamžite sa kontaktuje na svojho vplyvného priateľa, šéfujúceho polícii a priznáva sa mu so svojimi obavami. Komisár Dutton (Martin Balsam) sa snaží proti zločincovi nájsť akékoľvek drobnosti, aby ho mohol z mesta vyhodiť. Nie je to však jednoduché. Cadyho zatknú za tuláctvo, ale on sa preukazuje dostatočnou finančnou čiastkou na svojom účte, a tak sú nútení prepustiť ho. Psa Bowdenovcov niekto otrávi. Sam je presvedčený, že ho nemohol zabiť nikto iný ako Cady. Nakoniec sa otvorene prizná so svojimi obavami svojim blízkym. Vyľakaná manželka (Polly Bergenová) navrhuje, aby na nejaký čas opustili mesto. Cady si najíma advokáta Graftona, známeho odporcu polície. Ten žiada komisára o ukončenie perzekúcie. Jeho klient je pod neustálym psychickým tlakom pre opakované zatýkanie a podozrievanie z trestných činov, ktoré nespáchal. Poškodzujú mu tým i dobré meno. Dutton navrhuje Samovi zvoliť celkom iný postup. Dáva mu kontakt na známe súkromné očko Charlesa Sierversa (Telly Savalas) a ten snáď na Cadyho niečo nájde. Zločinec sa tiež rozhodne pritvrdiť... Samovým najcitlivejším miestom je jeho jediná dcéra Nancy (Lori Martinová). Počká si ju pred školou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Vcelku slusnej thriller, ale v porovnani se Scorseseho remakem nema sanci obstat. Zadna poradna buzerace se nekona, spis je to skutecne jen takova "valka nervu", jak zminuje jedna postava ve filmu, nicmene je film misty docela napinavej a nenudi. Gregory Peck i Robert Mitchum jsou v pohode, obcas jednaj krapet nelogicky a obcas by se mohli vic vzit do role, ale vicemene si nemam na co stezovat. Misty mi lezla na nervy urvana hudba. Kvalitni film, kterej ale v podstate nema co nabidnout. ()
"Myslel jste, že se vzepřu prohlídce se striptýzem?" Chudák Max Cady. On je sice tak trochu násilník, provokatér a šmírák, ale mě se rozhodně líbil víc než ctihodný právník Bowden, který zneužívá styků u policie, ohýbá zákon a ještě by chudáka delikventa připravil o občanská práva. No fuj! Já to samozřejmě trošku přeháním, ale v době, kdy stalking nebyl trestný, v tom Cady kličkoval znamenitě. Proto mě dost mrzí, že plně nevyužil svého za mřížemi získaného právní vzdělání, protože pak by ta pohádka mohla být o něčem jiném než o tom hodném, který chrání rodinu a o tom zlém, který si žádnou rodinu nezaslouží. ()
Přestože originál hodnotím čtyřmi hvězdičkami stejně jako remake, tento černobílý snímek mě chytnul mnohem víc. Lepší atmosféra, větší napětí a narozdíl od místy utahaného remaku to mělo i větší spád. Dalším plusem byli herci. Zatímco Scorseseho film stál de facto pouze na geniálním De Nirovi a rodinka, kterou obtěžoval byla poměrně dost nesympatická a nezajímavá, zde máme fantastického psychopata Mitchuma, který si s Robertem v ničem nezadá a proti němu charismatického Pecka, který je narozdíl od Nolteho velkej sympaťák a skvělej herec. Taktéž jeho manželka a dcera byly lépe obsazené. Zkrátka a jednoduše tento černobílý originál vede ve všem. ()
Největším kladem Cape fear je hudba Bernarda Hermanna – je snad ještě lepší než jakákoliv jeho spolupráce s Hitchcockem. Nebýt jí, film by přišel o mnoho svých napínavých momentů (při prvních tónech vác bude mrazit pouhý pohled na logo Universalu), a byl by tak ještě průměrnější. Za zmínku pak stojí ještě výkon Roberta Mitchuma, který s přehledem přehrává svého umírněnějšího kolegu Gregoryho Pecka. Hraje přesně tak, aby mu divák chtěl dát pěstí do obličeje – a to přesně jeho postava vyžadovala. Jak už jsem ale naznačil, film je to jinak v celku průměrný – chování a motivace postav už dnes mohou vyvolat lehký úsměv. O to víc pak vynikne přínos Martina Scorseseho, který v 90.letech natočil snad trochu zdlouhavý, ale neuvěřitelně charismatický remake, který svůj předobraz v mnohém překonává. ()
Prinajmenšom výborný thriller, Scorseseho remake z roku 1991 je však lepší. Obidva filmy síce majú hustú atmosféru, ale mne ide tentokrát o herecký výkon a to konkrétne Roberta Mitchuma alias Maxa Cadyho, ktorého Robert De Niro v remaku o hodný kus prekonal. Samozrejme ich doporučujem pozrieť obidva, sú to veľmi kvalitné filmy a ľutovať určite nebudete. ()
Galerie (92)
Zajímavosti (24)
- Charles Bronson, James Coburn, Charlton Heston, Jack Palance a John Wayne boli zvažovaní pre úlohu Sama Bowdena. Gregory Peck na poslednú chvíľu nahradil Hestona, ktorý bol pôvodne obsadený. (westerns)
- Gregorymu Peckovi, ktorý film produkoval, sa nepáčil pôvodný názov "The Executioners". Keď premýšľal o novom názve, rozhodol sa, že filmy pomenované podľa miest majú tendenciu byť veľmi úspešné, a tak sa pozeral na mapu USA, kým nenarazil na Cape Fear v Severnej Karolíne. Presne takto film pomenoval. (westerns)
- Scénu s vajíčkom pridal režisér J. Lee Thompson v deň nakrúcania. Reakcie Polly Bergenovej na Roberta Mitchuma, ktorý ju natieral vajíčkami, boli skutočné. (westerns)
Reklama