2 roky prázdnin

Jako dítě jsem tenhle seriál miloval. Vždy když jsem zaslechl z televize ono: "Vzhůru na palubu, dálky volají....." v podání výborného Karla Černocha, tak mě to přikovalo na gauč. Ač jsem knížku měl přečtenou snad desetkrát, tak jsem hltal každou minutu dobrodružství party kluků. Z dalších výborně zpracovaných Verneovek ve formě seriálu, které tenkrát běžely v Magionu a Veze bych doporučil: Děti kapitána Granta, Tajuplný ostrov, Matyáš Sandorf. (04.01.2014)

Poprvé jsem sledoval tento seriál když mě bylo cca 10let. To, co jsem prožíval při sledování každého dílu se nedá absolutně vůbec popsat. Seriál zcela ovládl mé sny a touhy. Každou neděli jsem jako špunt zcela nekompromisně zabral prostor před televizí a rodičům bylo jasný, že kdyby mě měli za mé " školní zločiny" zakázat byť jen jediný díl tohoto skvostu, znamenalo by to navždy umrtvit moje srdce. Zcela určitě moje nevětší doživotní seriálová láska. A co jsem dělal mezi nedělí a nedělí ? Měl jsem zavřené očíčka a to i ve škole a snil jsem o tom jak kormidluji loď na širým moři a jak zdolávám s klukama tíhu osudu na ostrově plném nebezpečí. Seriál skončil, ale sny zůstaly. Pak přišli vánoce a já rozbalil první dárek byla to knížka a na ní stalo Jules Verne - Dva roky prázdnin, ten den zazněl Žižkovem asi největší křik štěstí v historii. Další dárky už mě vůbec nezajímaly. Třísknul jsem sebou do postele a 28.12. žižkovskej prcek triumfálně oznámil - Mám přečteno ! Uběhlo mnoho let a já poprvé stanul za kormidlem lodičky z napnutými plachtami, ucítil ve tváři první poryv, který nakopnul plachetnici k větší rychlosti, uslyšel vlny šplouchající o loď a měl svého prvního skutečného mořského kapitána, který mě položil otázku " Tak co Pavle, co se ti teď honí v hlavě? " a já odpověděl "Jak jsem jako dítě sledoval seriál Dva roky prázdnin." Tak tedy vzhůru na palubu, dálky čekají a Vám pane Verne děkuji, že jste mě pozval do svého světa plného dobrodružství a udělal ze mě největšího snílka na světě. (14.03.2008)

Tehdy jsem tenhle seriál miloval natolik, že jsem se úvodní píseň naučil nazpaměť ;o) Později jsem však zjistil, že děj knihy je podstatně bohatší a zajímavější. Seriál byl zkrátka omezen rozpočtem a na výsledné podobě to bylo přecejen dost znát. To by samozřejmě bylo možné autorům odpustit, ovšem proč byl děj nejen zjednodušen a "znízkonákladněn", ale dokonce v mnoha věcech i zásadně pozměněn, to jsem vskutku nepochopil... (13.09.2006)

Pustil jsem si to víceméně z povinnosti a ze zvědavosti, protože je to další kultovní věc, která mi v mládí bůhvíproč unikla. Píseň Karla Černocha a plachetnice pohupující se na vlnách je nepřekonatelná-to si děcko zapamatuje na celý život. Po úvodní znělce už jsem se ale musel víc snažit, abych si zachoval pozitivní náhled. Jednak za to může zde už tolikrát zmiňovaný tragický dabing, který nahrálo nějaké retardované studio,když seriál v roce 2008 vycházel na levných DVD (verze s původním dabingem od ČST je bohužel prakticky nesehnatelná). A také mne zklamala krátká stopáž - v šesti dílech po padesáti minutách se zkrátka nedá odvyprávět legendární Verneova kniha. A v sedmdesátkách to dokonce šlo do kin jako sestříhaný dvojfilm! Brr!...Nejvíc mě zarazily změny oproti původní knižní předloze.Nevím co tím chtěli tvůrci říct -možná jim bylo jasné, že Dva roky prázdnin všichni už třikrát četli a tak chtěli do TV poslat svěží vítr v podobě jiné verze příběhu...Tak či tak je to klasika,která ovšem zestárla až moc. Dnešní generaci budou ty herecké výkony a styl vyprávění připadat směšné a na formát 16:9 v doprovodu Dolby Digital a vůni popcornu taky zapomeňte. Jenže o tom to tenkrát nebylo. Stejně jako dneska to není o knížkách a hraní si venku... (18.04.2017)

Skvělý seriál, všechny klukovské sny v něm naplno ožívají. Rád jsem si jej po dlouhé době připomněl. Ale ouha! Pozor na "českou" distribuci ze studia Filmák. Dabing je otřesný a hodně to seriálu podráží nohy. Horší dabing v provedení naprostých amatérů jste neslyšeli. Trochu mi to připomnělo éru prvních videokazet s českým simultánním překladem v době kolem roku 1989 - kdo zažil, ví o čem píšu. Ale i tak dávám 4 hvězdičky. (09.08.2009)